Dotazníkové šetření mezi místními aktéry

On-line dotazníkové šetření mělo za úkol zjistit preference aktivit v jednotlivých tematických oblastech a také definovat pozitiva a potřeby regionu. Šetření se zúčastnilo 87 respondentů v časovém období leden a únor 2021. Výsledky jsou součástí excelové tabulky, kde je dotazníkové šetření vyhodnoceno.

Co se vám na území Posázaví nejvíce líbí, v čem ho považujete za lepší než jiné oblasti, proč zde bydlíte či podnikáte?
 
Hodně respondentů se shodlo na tom, že Posázaví je atraktivní region s krásnou přírodou, množstvím kulturních památek, velkou nabídkou rekreačních a sportovních aktivit, dostupným bydlením, vzděláním, zaměstnáním i službami, zabezpečenou dopravní obslužností (včetně železnice). Oceňují blízkost Prahy, čistou krajinu s minimem průmyslu, viditelný rozvoj území i dobré podmínky pro podnikání.
 
Řada dotázaných se v Posázaví narodila, jiné sem dovedla preference života na venkově. Vyzdvihují snahu obcí a měst o zkvalitnění životního prostředí podporou revitalizací a oprav původních staveb, investicemi do infrastruktury (vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod). Líbí se jim také spolupráce subjektů – samosprávy, podnikatelů i neziskových organizací –, jejímž výsledkem je společné plánování a následná realizace stanovených cílů napříč všemi důležitými oblastmi. Zmínili například vzdělávání (MAP) nebo projekt Čistá řeka Sázava.
 
Za pozitiva respondenti označili také pospolitost obyvatelstva, fungující komunitní spolupráci a spolky, propojení místních aktérů i jejich neformální setkávání.
 
Co se vám na území Posázaví nelíbí, co by bylo potřeba zlepšit, co je jeho slabou stránkou, co vám zde ztěžuje žití či podnikání (nepočítaje vlivy státu)?
 
Respondenti kritizují dopravní infrastrukturu – špatný stav komunikací, nedobudovaná dálnice D3, nevyhovující kapacita silnice I/3, která je v dopravních špičkách ucpaná. Souvisí to mimo jiné s blízkostí Prahy a také velkým množstvím chat v Posázaví. V některých obcích a městech je dopravní obslužnost nevyhovující – spoje veřejné dopravy na sebe nenavazují, ztěžuje to i cesty do zaměstnání, škol, na úřady a k lékaři, lidé jsou závislí na osobních automobilech, ale chybějí parkovací místa. Nedostatečná je i síť cyklostezek.
 
Podle některých respondentů je v regionu nedostatek pracovních příležitostí, takže hodně obyvatel jezdí za prací do Prahy a Posázaví je pro ně „noclehárnou“. Mnozí zde navíc nejsou přihlášeni k trvalému pobytu, čímž jejich obec přichází o příjmy z rozpočtového určení daní, a chybí jí pak finanční prostředky na vybudování a zabezpečení základní infrastruktury a občanské vybavenosti, což negativně ovlivňuje rozvoj obcí. Někteří respondenti postrádají ve své obci například ordinace lékařů, restauraci, cukrárnu, více obchodů, lékárnu, bankomat, vysokorychlostní internet… Někteří také kritizují rostoucí výstavbu rodinných domů, která s sebou navíc nese také velké zábory zemědělské půdy a je rizikem plíživé proměny v pražský satelit (umocněný plánovanou stavbou dálnice D3).
 
Dalším problémem je odpadové hospodářství, především nedostatek sběrných dvorů v menších obcích, chybí třídírny, velké množství odpadu se vyváží na skládky, jejichž životnost navíc končí.
 
Podle některých respondentů chybí přirozené centrum regionu a upozorňují také na ekonomickou rozdílnost jednotlivých území v Posázaví a s ní spojenou dostupnost služeb pro občany. Chybí podle nich ucelenější koncepce rozvoje území, která by zohledňovala lokální odlišnosti. Uvítali by také podporu a větší propagaci drobných podnikatelů a menších farem a zastavení úbytku drobných řemeslníků (otázka motivace pro uchazeče o studium na středních školách a učilištích). Kritizují také nízkou podporu místních podnikatelů ve formě vyhlašovaných výzev pro nákupy vybavení v řemeslných odvětvích. Nelíbí se jim ani koncentrace zemědělské výroby s negativním vlivem na krajinu nebo úbytek malých obchodů na vesnicích jako důsledek budování obchodních center ve větších městech.
 
Velkým problémem je nedostatek bydlení pro sociálně slabé. Ceny nemovitostí a pozemků v regionu se blíží pražským a ani obce nemají velký zájem budovat infrastrukturu pro sociálně slabší část obyvatelstva. Podle některých respondentů zde chybí také sociální služby, které by odlehčily rodinám pečujícím o seniory nebo osoby vyžadující každodenní pomoc (např. denní stacionáře).
 
Zlepšit by se měla také komunikace úřadů (včetně krajského) s veřejností a ostatními subjekty. Zvýšit by se měla participace občana na veřejném dění i kontrola nastavení zodpovědnosti jednotlivých úředníků obecních úřadů. Někteří respondenti pociťují také nedostatečnou vzájemnou komunikaci se svými sousedy a uvítali by více akcí, které by to pomohly změnit (trhy, malé obecní slavnosti, kluby zahrádkářů s přednáškami, sousedská výměna zkušeností apod.) a které by zároveň přispěly k posílení psychické odolnosti obyvatel.
 
Některým respondentům vadí způsob modernizace chodníků a návsí v obcích, při nichž se využívá betonová dlažba a další „univerzální prvky“ bez ohledu na ráz daného místa. Ničí se tím jedinečný obraz Posázaví a z malebných vesnic se stávají nevzhledné slepence nekompatibilní architektury a urbanismu. V Benešově někteří postrádají více zeleně a venkovní plavecký bazén. Další poukazují na nedostatečnou nabídku sportovního vyžití v regionu. Na druhou stranu upozorňují na přelidněnost, velké množství turistů a nedostatečnou ochranu přírody.

Přílohy ke stažení:
SCLLD Posázaví 2021–2027 (Odpovědi na web)