Centrum sociálních služeb Tloskov otevřelo muzeum minerálů

Zatím je jich tu několik desítek – od malých kousků až po velké balvany. Hrají všemi barvami, jsou bílé, modré, růžové, hnědé, okrové, černé… Křišťály, opály, ametysty… Potěší oko každého milovníka kamenné krásy. A možná v budoucnu… “Tvoříme něco, co tady může být na desetiletí, případně na staletí, tak, jak tomu je v Národním muzeu, kde minerály lidé mohou obdivovat už více než 200 let,“ řekl Luboš Vrtiška z Národního muzea v Praze při otevření nové expozice v tloskovském zámku. Řadu exponátů muzea, které tady vzniklo, našli při svých geologických expedicích klienti zdejšího Centra sociálních služeb. „Udělali jsme něco na sociální služby možná nevídaného, a to že jsme propojili historii a mineralogii a všechno je to navíc terapeutické,“ uvedl ředitel centra Matěj Lipský.

Kolekce vystavených minerálů je pestrá i díky Luboši Vrtiškovi, který pomáhal také s organizací vitrín a nasvícením kamenů. „Chtěl bych poděkovat za to, že jsem se mohl účastnit tohoto skvělého projektu, který je úžasný v tom, že se zdejší klienti dostanou do terénu, do přírody. Je to neuvěřitelný počin, který vyvrcholil otevřením muzea v tomto nádherném prostoru. Myslím si, že to má velký smysl jednak pro klienty, jednak pro návštěvníky tloskovského zámku, kteří mohou vidět tu nádheru,“ dodal Luboš Vrtiška.

Ve vestibulu zámku, v němž muzeum vzniklo, je proskleným průhledem vidět mohutná kamenná zeď se zbytky původní dřevěné podlahy. „V rámci řešení statiky tohoto krásného sálu bylo potřeba zjistit, jestli se tu náhodou nehroutí nějaká zeď… Před lety jsme zahájili průzkum nepřístupných podzemních prostor,“ popsal odhalenou statickou sondu geoinformatik Jiří Šindelář s tím, že o archeologickou sondu se zatím nejedná. Jisté ale je, že objevili nejstarší stavební část Tloskova známou z historických pramenů – ve 2. polovině 15. století tady bylo postaveno první šlechtické sídlo, a to pozdně gotická tvrz.  „Vedle mohutné základové kamenné zdi je vidět tmavší povrch, to je zbytek původní zetlelé dřevěné podlahy, která se v tom historickém objektu nacházela, a protože se jedná o zetlelé dřevo, odebrali jsme vzorek a poslali ho do České radiouhlíkové laboratoře a čekáme na to, jaké datum z tohoto dostaneme,“ uvedl Jiří Šindelář.

Podle Jiřího Šindeláře je mineralogie velmi přísná věda. „Už od těch nejstarších historických dob byli lidé vždy fascinováni krásou drahých kamenů. Bylo to totiž něco, co neuměli vyrobit, neuměli to napodobit, a barva, a především lesk bylo něco naprosto výjimečného. Máme 21. století, umíme synteticky vyrobit leccos, ale málo z toho se vyrovná kráse drahého kamene. Drahé kameny jsou unikátní, už nevěříme jejich magické síle jako ve středověku, ale věřte tomu, že když budete mít doma pěkné drahé kameny a budete se jimi kochat, tak se obohacujete tou krásou, která je naprosto nenapodobitelná,“ řekl. Dodal, že měl tu čest v posledních letech zkoumat nejvzácnější klenoty naší historie a všechny byly vždy zvýrazněny drahým kamenem.

Zdi nového muzea zdobí obrazy akademické malířky Ivany Jurné Lipské. Namalovala je na dřevěné desky, které připravili klienti centra. „Když jsem nabídku dostala, byla jsem ráda, ale potřebovala jsem historické podklady, jak zámek vypadal v různých dobách, a to bylo až na pár výjimek hodně těžké sehnat. Rozhodla, jsem se, že budu malovat podle sebe,“ popsala. Žánrové scénky odkazují nejen na šlechtické rody, které v Tloskově žily. Našli by se v nich kromě Rožmberků i vojáci z napoleonských válek, účastníci parforsního honu nebo současní klienti centra.

jt