Projekt Terénní a komunitní sociální práce – nebojte se požádat o pomoc

Potřebují vyřešit tíživou životní situaci, poradit, jak se zbavit dluhů, kde získat prostředky na důstojné žití nebo jen pomoct s vyřízením „papírů“ na úřadech. Většinou se bojí říct o pomoc či radu, možná nevědí, na koho se obrátit, možná se stydí před rodinou nebo sousedy, a spirála jejich problémů se tak stáčí čím dál víc. Přitom blízko sebe mají někoho, kdo jim dokáže pomoci najít východisko z nepříznivé situace – terénního sociálního pracovníka.

Projekt Terénní a komunitní sociální práce probíhá v rámci samostatné působnosti obcí a pod záštitou Posázaví o.p.s. ho realizuje RUAH spolu se svazkem obcí CHOPOS a městem Jílové u Prahy. Navázal na tři podobné projekty, které uvedené subjekty úspěšně realizovaly v uplynulých letech. Propojením terénní sociální práce na obcích, terénní odlehčovací služby a domácí zdravotní péče mohou klienti jen získat. Zdravotní sestry i pracovníci v sociálních službách mají kontakty na příslušnou terénní sociální pracovnici, která je připravena klienta navštívit a nabídnout mu podporu tam, kde on sám neumí, nemůže nebo mu jeho stav neumožňuje o pomoc na úřadech požádat.

Na následujících řádcích uvedeme několik příkladů, s nimiž se terénní sociální pracovnice v uplynulých měsících a letech setkaly. Každý příběh je individuální, nedá se řešit podle žádné šablony, ale spíše dlouhodobou spoluprací s klientem a pomalým získáváním jeho důvěry.

Příklad první

V bariérovém rodinném domě mimo velké město žil invalidní otec ve vysokém věku se synem, který sice fyzické síly měl dost, ale bohužel měl psychické zdravotní problémy už od dětství. Dokud s nimi v rodině žila synova matka, vše fungovalo vcelku obstojně, bohužel po její smrti zůstali pánové na vše sami. Sociální pracovnice začala rodinu pravidelně každý týden navštěvovat a v mezičase si ještě s oběma muži telefonovala. Protože pánové příliš nezvládali péči každý sám o sebe, natož o sebe navzájem, bylo potřeba vymyslet řešení, které by všem vyhovovalo. Starý pán po několika měsících návštěv a konzultací souhlasil, že se přestěhuje do domova s pečovatelskou službou, nemovitost se prodá a za peníze z prodeje bude koupen byt pro syna v témže městě, aby to měl blízko k otci, ale zároveň i ke službám, které mu budou pomáhat v samostatném žití. Zde vznikla skvělá spolupráce s komunitním týmem Fokus, který poskytuje terénní a ambulantní služby dospělým lidem se zkušeností s duševním onemocněním. Oba pánové teď žijí v prostředí, které je uzpůsobeno jejich fyzickým i duševním možnostem. Situaci se podařilo vyřešit po zhruba roce velmi intenzivního působení v rodině.

TIP: Pokud máte doma dospělé dítě se znevýhodněním, zkuste se navázat na vhodné služby v okolí již teď, ať už se jedná o Fokus nebo o Rytmus, organizace, kterým záleží na tom, aby lidé s postižením žili běžný život, v přirozených podmínkách. A pokud k tomu potřebují podporu, tak aby ji měli skutečně dostupnou – v potřebné kvalitě i rozsahu.

Příklad druhý

V posledních letech se zvýšil počet klientů v seniorském věku, kteří řeší problémy rostoucích nákladů na bydlení. Většinou v médiích zaznamenali, že by mohli čerpat příspěvek na bydlení, nevědí ale, jak postupovat. Zatímco dříve tuto dávku čerpali spíše lidé s více než podprůměrným příjmem, nyní se na nás obracejí i senioři s průměrným důchodem. Vždy záleží na výši nákladů na bydlení a vzhledem k tomu, jak vzrostly nájmy a energie, opravdu má na tuto dávku nárok stále více lidí. V dnešní době lze o dávku žádat i on-line, avšak lidé, kteří se na nás obracejí, to z různých důvodů nezvládnou. Administrativní náročnost je stále dost velká, formuláře jsou dlouhé a nesrozumitelné, doložit vše správně je pro mnoho lidí náročné.

Takovým klientem je i paní M., která se přestěhovala ve své obci do bytu v bytovém domě. Obrátila se na mě po nastěhování. Sešly jsme se nejprve u ní doma, vyplnily jsme všechny formuláře, daly jsme dohromady potřebné dokumenty, potvrzení plateb a podobně. Žádost jsem podala na úřad práce v Benešově, který paní M. přiznal příspěvek na bydlení. Od té doby se scházíme každý půlrok, případně čtvrtrok. V tomto intervalu je totiž nutné úřadu práce doložit příjmy a výdaje na další období. Paní M. i další klienti kromě důchodu nebo platu pobírají každý měsíc i příspěvek na bydlení, takže mohou lépe vyjít a nehrozí, že by o bydlení přišli nebo že by neměli dost financí na běžný život.

Příklad třetí

Jako sociální pracovnice se často setkáváme s osudy, které vyžadují rychlou a efektivní pomoc. Jedním z nich byl i příběh paní Jany, samoživitelky, která se ocitla v tíživé situaci poté, co její bývalý partner přestal platit výživné na jejich pětiletou dceru Elišku. Jana se na mě obrátila ve chvíli, kdy už nevěděla, jak dál. Pomohla jsem jí sepsat návrh na exekuci výživného a nasměrovala ji na Občanskou poradnu, kde jí poskytli bezplatnou právní pomoc. Zároveň jsme společně podaly žádost o sociální dávky, aby mohla překlenout období nejistoty. Díky tomu získala příspěvek na bydlení a přídavky na dítě, což jí umožnilo uhradit nezbytné výdaje. Vymáhání výživného trvalo několik měsíců, ale nakonec bylo úspěšné – exekuce zajistila, že dlužné částky byly postupně uhrazeny. Tento případ ukazuje, že i v náročných situacích je důležité nevzdávat se a hledat pomoc. Společně jsme dokázaly zajistit pro Janu a její dceru, aby mohly znovu žít důstojně a bez strachu z budoucnosti.

Příklad čtvrtý

Prvotní zakázka klienta byla v podpoře a pomoci při velké zadluženosti, a s tím související tíživé finanční situaci. Řešili jsme s ním splátkový kalendář u nebankovních společností. Nárok měl pouze na pomoc v hmotné nouzi (vyřizujeme s klientem na úřadu práce), měl přiznanou invaliditu, ale bez výplaty invalidního důchodu z důvodu nedostatku odpracovaných let. Řešili jsme možnosti doplacení chybějících let, aby dostal alespoň minimální důchod. Během spolupráce s klientem jsme zjistili, že si nadále bere nové půjčky, není schopen si uvědomit následky a povinnosti, které se s tím pojí. S klientem a jeho sestrou jsme nakonec došli k závěru, že by bylo vhodné omezit jeho svéprávnost v oblasti financí. Návrh podala sestra a stala se jeho opatrovnicí. Poté mu doplatila „chybějící léta“ na důchodovém pojištění a po téměř roce a půl mu byl vyplacen invalidní důchod. Dále jsme poskytovali poradenství opatrovnici ve věcech spojených s výkonem opatrovnictví. Klientovi byla poskytována podpora v každodenních záležitostech, vyřizovali jsme příspěvek na bydlení, příspěvek na péči, sehnali lékaře – psychiatra. Po cca dvou letech jsme úspěšně požádali o zvýšení stupně invalidity. V současné době klientovi poskytujeme podporu cca jednou za dva měsíce v rámci konzultace – týká se psychosociální podpory, pomoci při vyřizování sociálních dávek atd. Situace je v rámci možností stabilizována.

Budoucnost projektu  

Projekt Terénní a komunitní sociální práce potrvá minimálně šest let a je financován z Operačního programu Zaměstnanost plus. Už nyní ale obce řeší jeho vzdálenější budoucnost.

Místa působnosti a kontakty na terénní sociální pracovníky v Posázaví:

Týnecko

Hana Kronovetrová, tel.: 733 741 028

e-mail: tynecko@obceblizelidem.cz

Okružní 520 (přízemí), 257 41 Týnec nad Sázavou

Sázavsko

tel.: 733 741 052

e-mail: sazavsko@obceblizelidem.cz

Školská 434 (zdravotní středisko, 1. patro), 285 06 Sázava

Čerčansko

Klára Dvořáková, tel.: 733 741 046

e-mail: cercansko@obceblizelidem.cz

Sázavská 57 (budova obecního úřadu),

257 21 Poříčí nad Sázavou

Bystřicko-Neveklovsko

Ilona Kuncová, tel.: 733 741 034

e-mail: bystricko@obceblizelidem.cz

Komunitní centrum Bystřice

K Nesvačilům 492, 257 51 Bystřice

CHOPOS

Pavel Goby, tel.: 601 376 380

e-mail: pgoby@chopos.cz

Křižíkova 1424, 256 01 Benešov

Jílovsko

Marie Pinkasová, tel.: 727 827 420

e-mail: pinkasova@jilove.cz

Tyršova 318, Jílové u Prahy – 2. patro

jt