O Mrtvém moři v Tloskově, minerálech a cestujícím pejskovi

Co má společného floating, vzácné kameny a pes-cestovatel? Klienti Centra sociálních služeb (CSS) Tloskov by mohli vyprávět. Třeba o tom, jak se těší na malé „Mrtvé moře“, jehož účinky budou moci brzy okusit, kolik krásných minerálů našli během svých výprav do přírody nebo kam všude se dostal pejsek z jejich keramické dílny. Víc prozradil v následujícím rozhovoru ředitel CSS Tloskov Matěj Lipský.

Mrtvé moře v Tloskově

CSS Tloskov nabídne svým klientům novou službu – floating, tedy hydroterapii v bazénu se slanou vodou. „Koncentrace soli ve vodě je vysoká, i když ne tak jako v Mrtvém moři. Umožňuje ale nadnášet ve stavu beztíže. Využít se to může při rehabilitaci poúrazových stavů, léčbě kožních nemocí, chronické únavy i depresí,“ popsal Matěj Lipský. Nové zařízení v současnosti testují zaměstnanci a fyzioterapeuti, pak ho vyzkoušejí vytipovaní klienti. Po plném uvedení do provozu by se v budoucnu za poplatek mohlo otevřít i pro veřejnost.

Podle Matěje Lipského bývá tento druh hydroterapie součástí wellness – slaná voda je většinou v uzavřené komoře, jakémsi „vajíčku“, což není vhodné pro lidi s klaustrofobií, kteří jsou i mezi klienty centra. Před lety zjistil, že v Německu floating „umí“ i v bazénu. Dlouho ale nemohli v Čechách najít nikoho, kdo by takový bazén dokázal vyrobit, a když se podařilo dát dohromady i finanční prostředky, přišel covid a válka na Ukrajině a ceny materiálů raketově vzrostly. „Ale nakonec se to povedlo, sehnali jsme hodně peněz od sponzorů, dostali jsme dotaci od Ministerstva práce a sociálních věc, přidali vlastní zdroje a v současné době už bazén testujeme. Čeká nás ale ještě spousta práce, musíme například vyřešit slanost vody a její sycení minerály, zjistit, jak často terapii využívat, jak dlouho může být klient ve vodě… Nastavujeme to ve spolupráci s lékaři, rehabilitačními pracovníky, zdravotním personálem, fyzioterapeuty,“ popsal Matěj Lipský. Chystají na toto téma také dva výzkumy ve spolupráci s vysokými školami. S fyzioterapeutickou katedrou plánují zkoumat vliv slané vody na svalový tonus člověka, s Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci se zaměří na to, jak může tato terapie ovlivnit kvalitu života klientů.

Muzeum minerálů

Další z terapií, kterou CSS Tloskov využívá, je tzv. geoterapie – léčba minerály. Výlety za nimi se staly už pravidelnou součástí života komunity. „Snažíme se tak klienty dostat od počítačů, tabletů a mobilů do přírody. Hlavním cílem tedy je pohyb na čerstvém vzduchu, práce s akomodací oka, adaptace v novém prostředí. Změnu lidé s postižením potřebují, proto s nimi vyrážíme pokaždé do jiné lokality. Máme průvodce a od začátku natáčíme z našich mineralogických exkurzí geovlogy,“ přiblížil Matěj Lipský.

Postupně se snaží uvést do života i původní myšlenku spojenou s hledáním minerálů, a to že se šikovnější a schopnější klienti naučí leštit, nebo alespoň tromlovat, kameny, které pak nabídnou k prodeji. Časem by mohli udělat chráněnou dílnu nebo sociální podnik, což by přispělo ke zvýšení sebevědomí a prestiže klientů a mohlo by se to stát jejich životní náplní.

„Už během exkurzí se stávalo, že klienti našli opravdu muzejní kus, nádherný kámen. A nastalo dilema – vzít jim ho je neetické, ale když jim ho necháme, je velká pravděpodobnost, že se kámen ztratí. Hledal jsem způsob, jak s tím naložit, a napadlo mě založit muzeum. Každý klient bude pyšný, že v něm má svůj kámen,“ řekl Matěj Lipský. Od ministerstva dostali dotaci na dílnu, v níž kameny pod dohledem školené pracovnice zpracovávají – leští je a tromlují, řezání nechávají z bezpečnostních důvodů na odbornících.

Podařilo se také vyřešit otázku, kam s kameny. Ve vestibulu zámku vznikne jejich muzeum. „Nechali jsme udělat skříně na exponáty v barokním duchu, vyměňujeme podlahu, vracíme tam křišťálové lustry. Stěny ozdobí krásné obrazy s dobovým nádechem, které vznikají v rámci arteterapie, položíme tam i koberec,“ popsal Matěj Lipský vznik expozice, která zároveň pomůže vrátit části zámku jeho původní podobu. Kromě minerálů v ní chtějí vystavit i exponáty připomínající historii Tloskova, třeba pečetidlo bývalých majitelů zdejšího panství Pachtů z Rájova, kachli pravděpodobně z 16. století nebo láhve z pivovaru, který zde kdysi fungoval.

Pes na cestách

Je jim sotva rok, ale už procestovali skoro celý svět – v pomyslném atlasu jim chybí zaškrtnout už jen místa věčného ledu a sněhu. Ale kdoví, i na tom už se prý pracuje. Jedno je však jisté – zima jim tam určitě nebude. Naši „cestovatelé“ mají totiž kabátek vypálený z hlíny. Říkat jim může každý, jak chce – Brok, Šaryk, Peggy, Rigoš, Punťa, Alík, Bublina, Žofka… „Druhové jméno“ ale mají společné: World Peace Dog, tedy Světový mírový pes. Narodili se v keramické dílně CSS Tloskov a jejich podoba je dílem zdejšího klienta Pepy. A po světě se jich toulá už na 300.

„Ahoj, vezmi mě na nějaké pěkné místo, vyfoť mě a nech mě tam pro ostatní“, stojí na cedulce, kterou má tento pes-světoběžník uvázanou kolem krku. A náhodní nálezci jeho přání plní. Jejich přičiněním se tloskovští voříšci dostali do Jižní a Severní Ameriky, Afriky, Austrálie, Oceánie, byli mimo jiné na ostrovech Toga a Samoa, v Číně, Peru, Nepálu, Kašmíru, Belgii, Francii, Velké Británii, Irsku… Někdo tam pejska nechá, jiný ho vezme jako společníka na své další cesty. „Projel jsem s ním Norsko a Finsko a pak jsem ho nechal na jednom ostrově, kam je přístup jenom lodí. Položil jsem ho v lese do mechu a bylo pro mě dost těžké se s ním rozloučit. Ale už cestuje dál, našel ho nějaký dobrodruh a projel s ním kus Finska,“ řekl Matěj Lipský.

Právě on je „otcem myšlenky“. „Při studiu psychologie jsem se v rámci postupové práce věnoval street artu – popsal jsem ho z psychologického hlediska, včetně komunity sprejerů. Líbily se mě hlavně plastiky, které se ilegálně umisťují do prostoru po celém světě. Na dvou místech v Praze se tehdy objevil plastový dráček. Myšlenka mě zaujala a po letech jsem ji chtěl aplikovat v Tloskově. Došlo mi, že máme nejen keramickou dílnu, kde klienti tvoří, ale i e-shop, kde bychom takový předmět mohli prodávat,“ popsal vznik projektu. Street art je ale podle něj velmi často ilegální, protože se umisťuje do prostoru bez povolení, a tohle s lidmi s postižením dělat nemohl. Když pak rodilý mluvčí Mark, který v Tloskově učí angličtinu, vzal jednoho keramického pejska do USA, vyfotil se s ním a nechal ho tam pro ostatní, nabraly věci rychlý spád.

Dobrodružství malého keramického pejska mohou zájemci sledovat na sociálních sítích pod hastagy #worldpeacedog a #findclaydog.

jt