Za dobrodružstvím na vodu

Háček, singl, házečka, vracák, šlajsna, válec, žumpa, sifon, karfiol, volej… slovník (nejen) vodáckých pojmů je bohatý, výstižný a mnohdy i úsměvný. Zasvěcení vědí a ti, kteří se na vodu teprve chystají, by se měli raději předem poučit. I když… s partou podobně naladěných lidí se kdykoliv „domluvíte“ i beze slov. Takže honem skočte do céčka, káčka, zavřenky, plasťáku, měchuřiny nebo barči a vydejte se vstříc mokrému dobrodružství, třeba na legendární řece Sázavě. Ať je vodácký bůh Čhochtan s vámi!

Jeho přízeň budete určitě potřebovat, ač se to možná nezdá. Protože Sázava, ta líná, přívětivá, tajemná a romantická řeka dokáže být také pěkně dravá, adrenalinová a někdy až životu nebezpečná. Hlavně na svém dolním toku, kde kromě příjemných zážitků na vodáky čekají nástrahy v podobě jezů. Každý, kdo se jeden z nejoblíbenějších českých toků chystá splout, by si proto měl předem zjistit, kolik jezů a v jaké obtížnosti jich na dané trase bude muset překonat. Pomůckou mu mohou být krátká videa, která jsou ke zhlédnutí na www.posazavi.com v rubrice Aktivní turistika/Jezy.

„Videa doporučujeme zhlédnout zejména rekreačním vodákům, kteří nemají tolik zkušeností. Virtuálně si mohou ‚obhlédnout terén‘, který je na cestě čeká, a připravit se na jeho nástrahy. A těch je třeba mezi Kácovem a Žampachem, což je jeden z nejoblíbenějších úseků, poměrně dost,“ uvedl koordinátor cestovního ruchu Posázaví o.p.s. Václav Pošmurný.

Mezi Světlou nad Sázavou (říční km 144,3) a Žampachem (říční km 9,85) je 41 jezů. První dva z nich – Světlá nad Sázavou a Smrčná – jsou v letních měsících obvykle nesjízdné a lodě se tu většinou přenášejí. Jezy v Budčicích (km 115,9), Ledečku (km 67,3), Pyskočelích (km 49,1) a Brejlově (km 17) se doporučují sjíždět jen zkušeným vodákům. Jez v Horce (km 108,65) je životu nebezpečný, stejně jako další tři po proudu: Český Šternberk (km 75,5), Sázava-Černé Budy (km 54,65) a Kaňov (km 16,2). Nebezpečných je pak ještě dalších osm jezů: Kácov (km 88,8), Pelíškův most (km 83,15), Rataje nad Sázavou (km 69,1), Budín (km 58), Chocerady (km 43,6), Brodce (km 21), Týnec nad Sázavou (km 19,6) a Kamenný Přívoz (km 11).

Pro zvýšení komfortu vodáků Povodí Vltavy, státní podnik, postupně upravuje výstupní a nástupní místa u jezů a v rámci jejich rekonstrukcí buduje i nové sportovní propusti. Modernizací nebo opravami v posledních letech prošly například jezy v Podělusích, Městečku, Sázavě nebo Kácově. Ve spolupráci s vodáckými spolky a hasiči pak Povodí vybavuje jezy na atraktivních trasách tabulemi s informacemi, jak daný úsek bezpečně překonat, a na některých nebezpečných místech i záchrannými prvky v podobě madel nebo žebříků. Pravidelně také před každou vodáckou sezónou obnovuje informační tabule „Pozor jez“ upozorňující vodáky na blížící se překážku.

Každý, ať už zkušený kormidelník, porcelán (vezoucí se pasažér) nebo takyvodák (alkodobrodruh) by si měl osvojit „Vodácké desatero“, které mu pomůže se z mokré pouti bezpečně vrátit domů. Stručně lze ta Čochtanova přikázání shrnout takto: Před vyplutím by si měl každý o řece zjistit co nejvíce informací. Na cestu by se měl náležitě vybavit (uzavřené boty s pevnou patou a špičkou a plovací vesta jsou základem). Měl by se nechat vést zkušenými a pomáhat druhým. Nikdo by nikdy neměl jezdit sám (minimem jsou tři plavidla na skupinu). Na vodu jen s čistou hlavou – vyhláška zakazuje jízdu pod vlivem alkoholu a návykových látek. Mít ohled na ostatní návštěvníky řeky – násilníky a surovce tam nikdo nechce. Pro všechny jezy, i ty bezpečné, obecně platí, že je lepší si je před sjížděním prohlédnout – přenášení není ostuda! V případě krizové situace zachovat chladnou hlavu, neskákat do řeky a pomáhat ze břehu (hodit záchrannou podkovu nebo pytlík), vhod přijdou i základy první pomoci. Pokud nedokážeme situaci sami vyřešit, ihned volat záchranáře (je lepší, když přijedou zbytečně, než pozdě). A ještě něco by si měl každý vzít k srdci – řeka není popelnice, takže odpadky od ní by si měl každý odnést sám.

jt