Soběhrdy čekají na zákon o komunitní energetice

Každá doba má svá „moderní témata“, která rezonují veřejným prostorem silněji, než ostatní. V současnosti bychom mohli za takový evergreen určitě označit téma energetiky. Není den, abychom nenarazili na zprávy o rostoucích cenách energií, problémech, které to firmám i jednotlivcům přináší, a protiopatřeních, která se politici snaží najít. Nemám ambici tato opatření detailně hodnotit už z toho důvodu, že se situace dnes a denně mění a v podstatě ani pořádně nevíme, co bude zítra platit, natož abychom dokázali předvídat, zda to bude fungovat.

Co se mi osobně nelíbí, je jejich základní princip. V jednu chvíli vláda „vrtulníkovým způsobem“ rozhazuje peníze na každé odběrné místo bez ohledu na potřebnost. Takže stejný příspěvek jako důchodce v rodinném domě vytápěném elektřinou (což mu stát před lety zadotoval), dostane miliardář, který vytápí svých „39+1“, nebo chatař, který prosvítí přes léto pár stovek. A v následujícím okamžiku stejná vláda rozhoduje o zastropování cen elektřiny a opět stejně pro všechny bez ohledu na to, jestli někdo plýtvá, nebo se chová energeticky moudře.

Nesouhlasím s tím jednak proto, že to staví na stejnou úroveň nás jako obec, která za tři roky snížila spotřebu elektřiny o 27 %, s někým, komu na spotřebě nezáleží a s energií plýtvá. A především se mi nelíbí, že to nevede uživatele k tomu, aby se buď snažili méně elektřiny spotřebovat, nebo si nějakou sami vyrobit. Protože to je jediný princip, který nás může z této situace opravdu vyvést. Vše ostatní je jenom provizorní záplatování děr.

Energetické komunity mohou obcím pomoci najít cestu z energetické krize

Na jednu stranu se stát tváří, že se snaží svým občanům pomoci a na druhou stranu nechává ladem ležet příležitosti, které by nás mohly z krize opravdu vyvést. V České republice chybí v rámci energetického zákona možnost fungování energetických společenství neboli tzv. energetických komunit. V Evropě již tento princip roky platí a velmi dobře funguje. Lhůta, kdy ho měla Česká republika přijmout, uplynula již před dvěma roky, a přestože nám za to hrozí i pokuta, tak postup Ministerstva průmyslu a obchodu je slušně řečeno velmi pomalý a neustále se posouvá termín, kdy by měl zákon začít platit i u nás.

V čem jsou tzv. energetické komunity zajímavé? Umožňují sdílet vyrobenou elektřinu v nejbližším okolí. To znamená, že pokud obec instaluje na svou školu fotovoltaiku, tak v době, kdy ji ve stejné budově sama nespotřebuje, ji může využívat v čistírně odpadních vod nebo vodojemu. Nebo ji dokonce může sdílet v obci s těmi, kdo opravdu mohou mít problém se s cenami energií srovnat. A energetická komunita ji bude určitě přednostně dodávat za nižší cenu těm nejpotřebnějším. V současné době ji každý výrobce za pár haléřů dodává velkému distributorovi, který ji obratem za mnohonásobně vyšší cenu někomu prodá. A stát vyplácí dotace na všechny strany, aby to nikoho nebolelo. Těžko pochopitelné, že?

Jistě vás hned napadá, že model energetických komunit tím pádem přináší určitou míru energetické soběstačnosti až nezávislosti v případě, že se dobře nastaví. A zároveň může být velmi účinným prostředkem sociální práce. A to je přesně ten důvod, proč v Soběhrdech čekáme na novelu energetického zákona, která toto umožní, a připravujeme se, abychom mohli tuto možnost naplno využívat.

Co tedy konkrétně zatím v obci děláme?

1.         Připravujeme instalace fotovoltaiky na obecních budovách s výkonem zhruba 60 kWP

2.         Mapujeme již instalované fotovoltaiky a domlouváme se s jejich majiteli na spolupráci

3.         Snažíme se motivovat občany (pokud mají vhodné plochy), aby si nechali udělat návrh na nové instalace a využili současných dotačních příležitostí

4.         Stali jsme se členem Unie komunitní energetiky a podílíme se na vytváření podmínek v této oblasti

5.         Připravujeme kroky k založení energetického společenství a jeho obchodního modelu

6.         Uvažujeme o dalších krocích mimo fotovoltaiku, které by umožnily výrobu elektrické energie z lokálně dostupných zdrojů.

A proč to všechno děláme? Protože věříme, že nikdo se o nás nepostará tak dobře, jako my sami. A protože věříme, že role obcí se v dalších letech výrazně promění, a že především obce budou ovlivňovat to, jak se na venkově žije. Tedy pokud budou chtít. Ale o tom možná až někdy příště.

Pokud vás téma komunitní energetiky zajímá nebo se v něm už snažíte něco dělat, jsem k dispozici na telefonu 604 294 762. Rád poradím nebo se naopak něco přiučím.

Pavel Bartík, starosta Obce Soběhrdy