Zlatá expozice v Jílovém u Prahy

Jílovský zlatonosný revír patří k nejslavnějším a k nejvýznamnějším oblastem historické těžby zlata nejen u nás, ale i v rámci střední Evropy. V místních dolech se zlato těžilo od 13. století až do roku 1968 a stopy po jeho těžbě jsou zde téměř na každém kroku. Také samotné sídlo muzea – dům Mince –, který se nachází přímo v centru dění, neboť zde sídlil královský horní úřad, zprostředkovává autentický zážitek. Expozice zlata tak má v muzeu své nezastupitelné místo a čestně zaujímá velkorysý prostor.

V současné době se pracovníci muzea pustili do renovace stále expozice zlata, která umožní návštěvníkům nahlédnout na zlato u nás i ve světě z mnoha různých úhlů. První, s kým se při vstupu do expozice setkáme, bude postava magistra Edwarda Kellyho, který představuje osobnost spojenou s historií domu Mince i těžbou zlata. Stane se průvodcem a hlavním leitmotivem v lince rozšířené reality. Nahlédneme do jeho alchymistické dílny a ukážeme si „tajuplnou“ luminiscenci, díky které se rozsvítí některé minerály. Scénicky osvětlené vitríny budou vsazeny do „skalních útvarů“ v různých úhlech, kde tvoří zákoutí, „temné“ uličky, chodby a ložiska se „zlatou žílou“, z nich září za sklem vitrín na pozadí umístěné vzorky zlata nejen z jílovského revíru, ale také ukázky ze světových lokalit, jako např. Madagaskaru, Namibie, Peru, Austrálie, Bolívie, Rumunska, Ruska atd. Zvláště zajímavé exponáty představuje vzorek zlata z Irska, který příroda vytvořila ve tvaru mořského koníka, ukázka tzv. elektra (přírodně se vyskytující slitina stříbra a zlata) nebo replika největšího nugetu zlata na světě (97 kg) nalezeného v Austrálii v roce 1869.

Stěny „masivu“ se zlatými žílami a štěrbinami budou zároveň opatřeny dětskou linkou s okénky a záklopkami. Pod nimi lze objevit překvapení, např. haptický prvek valounku, pavouka, otisk trilobita nebo jinou zkamenělinu atd. V dalších místnosti se setkáme s dobovými těžebními stroji, jež bude možno rozhýbat pomocí rozšířené reality, historií těžby zlata nejen v jílovském revíru, sbírkou minerálů či modelem hornické krajiny. Detailnějším zdrojem poučení i zábavy bude databáze – encyklopedie těžby zlata na dotykové LCD, jejíž menu nabídne též hru v podobě kvízu či skládačky pro mladší a malé.

Poté návštěvník vstoupí do hlavní reprezentativní místnosti „Zlato pro korunu“, věnované těžbě zlata za Lucemburků a vazbě místního zlata na korunovační klenoty. Základním scénickým prvkem zde bude zlatý interiér Kaple sv. kříže z hradu Karlštejn. Podtrhujeme tak fakt, že korunovační královská koruna je spjatá s osobou Karla IV. Gotická architektura kaple se promítá dále na obvodové expoziční stěny. Návštěvník vstupuje do sálu působivě zářícího zlatou barvou, s rudou podlahou, v níž je vetkaná intarzie svatováclavské koruny, a ocitá se před velkou grafickou plochou kryjící okno s vyobrazením kaple sv. Kříže. V ní se mu zjevuje virtuální postava císaře Karla IV., jenž přichází a mizí, z kaple zní hudba (chorál). Po delší straně obdélníkového sálu stojí před okny zlatá expoziční stěna s velkoplošnou grafikou věnovanou dalším panovníkům, jejich vztahu ke koruně a zlatu.

Expozice končí v místnosti s názvem „Klenotnice“. Tady se publikum setká s různorodým a mnohostranným uplatněním zlatého kovu v našem životě, od šperků až po elektroniku. Ve stěně dominuje kruhový trezor a v něm pyramida zlatých cihel, reprezentujících 11 tun zlata vytěženého v Jílovém. Kruhová okna vitrín se rozsvěcují postupně dle přání návštěvníka (tlačítka) a budí dojem živého divadla. Postupně si tak odkrýváme ukázky zlatých mincí či historických šperků. Na závěr si může nejen dětský návštěvník objevit a odnést „zlatý“ valounek či potěžkat zlatou cihlu.

Do konce června 2024 tak vznikne moderní instalace, která slibuje pro návštěvníky vytvořit interaktivní, vrstevnatou podívanou, oslovující široké spektrum návštěvníků různého věku, vzdělání i zájmů.

"Zlatem se otevírá každá brána".  (Seneca)

Šárka Juřinová