Regionální muzeum v Jílovém u Prahy se kromě specializace na historii těžby zlata zaměřuje také na tramping. Jílové je bránou do dolního Posázaví a Posázaví je jednou z kolébek trampingu. Proto je v muzeu stálá expozice trampingu již od 80. let minulého století a v muzejních sbírkách máme stovky předmětů s trampskou tematikou. Povědomí v regionu o zaměření muzea na tramping je poměrně silné a k naší radosti nám často sami trampové či jejich potomci přinášejí dary do sbírek. V depozitářích tak máme takové poklady, jako kytary slavných osobností, kotlíky, celty, stany, kožené batohy, cestovní plynové vařiče, literaturu, dobové časopisy, stovky „camrátek“ a mnoho dalšího. Ty nejlepší kousky jsou vystavené v expozici a další pak postupně prezentujeme při výstavách.
Jedním z nejcennějších pramenů pro poznání a studium nejen historie, ale i současnosti trampingu, jsou pak osadní kroniky. Muzeum má zatím ve sbírkách pouze čtyři exempláře. Ovšem osadní kniha Hučící peřej patří k těm mimořádně vyvedeným, co se týká uměleckého zpracování. Kronika je ručně malovaná, plná veršů, písní, vtipů, citátů, vzpomínek psaných uměleckým písmem. Navíc (bohužel neznámý) autor měl výtvarné nadání na úrovni akademika a do knihy propašoval několik ženských aktů malovaných lehkou tužkou, nenápadně ukrytých na tenkých „kloboukových“ papírech, které prokládají jednotlivé listy. Vrcholem jeho díla je potom v závěru volně vložený list s erotickou scénou mezi mužem a ženou hodnou Michelangela. Měli jsme štěstí, že jsme takto nádhernou kroniku získali, neboť tyto poklady si rodiny velmi cení a dědí se z generace na generaci. Proto jsme ve spolupráci s Vědeckou knihovnou v Kladně zahájili projekt digitalizace trampských kronik, kdy si kroniku od majitele pouze zapůjčíme. A k našemu překvapení se začaly dít věci! Protože mezi trampskou komunitou neuvěřitelně fungují tamtamy, poměrně rychle se roznesla informace o našem záměru, a v současné době se nám sešlo prvních deset kronik. A ne ledajakých.
Symbolicky začínáme digitalizaci nejstarším Deníkem Družiny vyder z roku 1916, který je úplně prvním trampským dochovaným psaným textem, jehož vznik se datuje ještě před samotný oficiální vznik trampského hnutí v roce 1918. Stal se tak předchůdcem tisíců pozdějších osadních kronik a cancáků, a je v něm popisována průkopnická výprava čtyř kamarádů, kteří v cíli své cesty, v ohybu řeky Vltavy ve Svatojánských proudech pod vrchem Kletecko, založili Vydří tábořiště. Místo, na kterém teprve o dva roky později vznikla nejstarší trampská osada Ztracená naděje. Z dalších jistě zaujme kronika osady a osadního sboru Hazard Camp, kterou v letech 1941 až 1942 psal Josef Echtner, autor zlidovělé písně Jen ty má Sázavo. Je v ní zachyceno protektorátní prostředí trampských akcí a koncertů od malých sálů v obcích a městech tehdejšího Protektorátu až po prkna pódia v pražské Lucerně. A samozřejmě nechybí ani originální záznam výše zmiňované písně.
Brkův cancák z let 1944 až 1945 skvěle popisuje trampování v době války, vstup trampské osady do odboje a přepadení transportu SS na Benešovsku v dubnu 1945 i pronásledování ze strany jednotek SS, které následovalo. Opět jde o zcela mimořádný záznam, navíc končící tragickou smrtí pisatele cancáku.
Deník Brdské zimní armády z roku 1929 a cancák Jerryho Packarda, generála ojedinělého a dodnes inspirujícího trampského uskupení, jsou nejvýznamnějšími dochovanými památkami předválečného brdského trampingu. V době nacistické okupace se řada trampů z Brdské zimní armády zapojila do odboje a někteří z nich za to zaplatili cenu nejvyšší. Generál Packard byl po zatčení dopraven do koncentračního tábora v Osvětimi, kde dostal prudký zápal plic. Místo ošetření byl dozorci ještě polit studenou vodou a zemřel ve vysokých horečkách.
Originál velkoformátového kresleného zpěvníku 10 let Dechničkářů, společné dílo tří velkých osobností: Jendy Kordy (autora trampské hymny), Arnošta Mošny-Hamleta a Václava Fliegela-Grizzlyho z osady Utah byl dlouho považován za ztracený a několik černobílých fotokopií ve zmenšeném formátu A5 bylo vysoce ceněno. Proto bylo loňské objevení originálu v pozůstalosti Arnošta Mošny velkým překvapením.
Kronika T. O. Mohykáni díky svému pisateli Krisťákovi, pozdějšímu zakladateli Schovanek, první dívčí country skupiny v Evropě, přináší cenné informace o počátcích tzv. moderní trampské písně. Mohykáni totiž jeden čas patřili do slavného osadního trojlístku nazvaného Země tří sluncí, společně se Zlatým klíčem (bratři Miki a Wabi Ryvolové) a Islandem (Jaroslav Velinský – Kapitán Kid).
A tamtamy dosáhly až do zahraničí, neboť další kronika k nám připutovala z USA, z Denveru. Je totiž kronikou Spojených trampských osad Colorado, významného společenství trampů, kteří v Coloradu zakotvili po své emigraci z tehdejšího Československa. S. T. O. Colorado se staly i pořadatelem Světového potlachu 1993, který byl prvním velkým společným setkáním trampů ze světa i z původní staré vlasti.
Založit databázi kronik se jeví jako velmi dobrý nápad, neboť majitelé kronik nám dílo pouze zapůjčí a vrátí se jim společně s digitální kopií. V muzejní databázi tak zůstane stopa uchována pro další a další generace. Navíc kroniky nikdy nikde nebyly publikovány a muzeum je projde, roztřídí, zhodnotí a postupně představí veřejnosti. V plánu máme vytvořit veřejně přístupnou databázi a zvláště cenné kroniky vydat s komentáři formou sborníku. Pokud nám majitel kroniku zapůjčí na určitou dobu, bude přechodně vystavena v expozici trampingu, jako např. v současné době Cancák Jerryho Packarda, Deník Družiny vyder a další.
Pojďte s námi tvořit databázi, která tady ještě nebyla. Budeme velice rádi za další připomínky, podněty, tipy a kontakty na další prameny. Děkujeme všem dárcům a kamarádům ochotným zapůjčit nám další kroniky.
Šárka Juřinová, Michael Antony
Vložením fotografie a jejím odesláním souhlasím s jejím zobrazením na webech a aplikacích publikovaných z databáze posazavi.com a na webu strednicechy.cz. Zároveň čestně prohlašuji, že jsem autorem fotografie. Provozovatel si vyhrazuje právo na nezveřejnění fotografií.