Na návštěvě ve Vysokém Újezdu

K trvalému pobytu je tu přihlášeno 195 lidí, není tu škola, zdravotní středisko, obchod ani hospoda. Přesto se místní nenudí. Pořádají Den matek, Halloween, pálení čarodějnic, stavění máje, rozsvěcení vánočního stromku, kulinářské akce, taneční zábavy, nohejbalový turnaj, rybářské závody, posvícení, rozsvěcení kostela v zimním období, obecní zájezdy… docela zajímavý výčet na tak malou obec, co říkáte? Vítejte ve Vysokém Újezdu!

„Žije se tu dobře,“ říká starosta Aleš Janda. Dlouholetým starostou Vysokého Újezdu byl už jeho otec, Aleš Janda ale převzal štafetu po Jiřím Dvořákovi, který pak byl až do své smrti v roce 2021 jeho mentorem.  „Jestli jsem to měl v krvi, netuším, nikdy jsem na to nepomýšlel. Dlouho jsem bydlel v Praze, pak mě ale místní oslovili… a už jsem ve funkci třetí volební období,“ poznamenal s úsměvem. Chválí aktivní spoluobčany, kteří neváhají přiložit ruku k dílu, když je potřeba. V obci jsou dva sbory dobrovolných hasičů – zásahová jednotka z Vysokého Újezdu pomáhá třeba likvidovat padlé stromy nebo odstraňovat škody při lokálních povodních. SDH Vysoký Újezd ve spolupráci s obecním úřadem organizuje téměř všechny kulturní akce v obci a pomáhá při obecních brigádách.

V místní části Větrov si společenský život vzali za své aktivní občané. Svépomocí opravují nevyužívanou hasičárnu a vytvořili v ní zázemí pro spolkovou činnost, vybudovali hřiště na nohejbal. „Ve Větrově se lidi docela sdružili, tahají za jeden provaz, je tam výborná komunita, funguje to. Život tam šlape, lidi si k sobě našli cestu,“ dodal starosta. Z dalších spolků, které v obci působí, zmínil ještě myslivce a včelaře.

Investice do budoucnosti

Radost má starosta i z toho, že se podařilo vyřešit zásobování Vysokého Újezdu pitnou vodou. Obec má vlastní vodovod, díky němuž se jí daří držet cenu vody v únosné míře. Napojena je na něj většina nemovitostí. Řeší se také zásobování vodou ve Větrově, kde předloni vybudovali 100metrový vrt. „Zatím jsme na něj napojili místní hasičárnu, do budoucna bychom chtěli vodovod rozvést po obci. Když ale hrábneme do země, chtělo by to rovnou vyřešit i kanalizaci s čističkou, je to ale všechno o penězích, sami bychom to zaplatit nedokázali, náklady jsou v desítkách milionů korun,“ uvedl starosta s tím, že odkanalizování v obci v současnosti řeší pomocí domovních čistíren a jímek

Dostatečná vodovodní a kanalizační síť je podmínkou rozvoje každé obce. Ve Vysokém Újezdu ale podle územního plánu moc stavebních příležitostí není, protože obec je obklopena lesy. „Máme ve vlastnictví jeden stavební pozemek ve Vysokém Újezdu, který se snažíme zasíťovat, abychom ho mohli směnit s církví za pozemek mezi kostelem a farou, kde máme dětské hřiště. Potom máme v místní části Větrov větší pozemek asi na tři stavební parcely – necháme ho rozdělit, už jsme oslovili projektanta,“ vysvětlil starosta. V úvahu by tak podle něj přicházely pouze soukromé pozemky směrem na Nedvězí a Krňany.

Roční rozpočet Vysokého Újezdu se pohybuje kolem 3,5–4 milionů korun, z toho většinu „spolknou“ běžné provozní náklady a na investice už moc nezbývá. „Snažíme se ušetřit nějaké peníze, potřebovali bychom je například na opravu místních komunikací ve Větrově, dotaci z ministerstva pro místní rozvoj jsme na to nedostali, takže jsme zainvestovali ze svého asi 600 000 korun aspoň na drobné opravy,“ popsal starosta. V jiných oblastech byli podle starosty v dotacích úspěšní – s jejich pomocí opravili další místní komunikaci, vybudovali vodovodní vrt ve Větrově, vybavili klubovnu SDH, pořídili hasičské auto, chystají kompletní rekonstrukci veřejného osvětlení.

„Máme také v plánu zrekonstruovat střechu na obecním úřadě, příští rok na to chceme požádat o dotaci. Musíme také rozhodnout, jak celou budovu využít – je to bývalá škola, obýváme v ní pouze přízemí, v patře jsou další místnosti, je tam velká půda. Tíží nás stav obecních komunikací, chceme vyřešit dětské hřiště a budovu bývalé prodejny – potřebovala by rekonstrukci, ale prodávat ji nechceme,“ vypočítal starosta. Prodejna podle něj byla kdysi takovým komunitním centrem, kde se starší lidé scházeli, mohli si tam sednout, popovídat. Ze stejného důvodu chybí v obci i hospoda. „Máme aspoň dvě hasičské klubovny, kde se lidé potkávají na soukromých akcích, přednostně je ale využívají hasiči,“ konstatoval starosta.

O obci

Součástí Vysokého Újezdu, který leží pravděpodobně na historické takzvané Keltské, později Plavecké stezce, jsou osady Větrov, Pexův Luh a Lhota. Jeho dominantou je kostel Narození Panny postavený v gotickém slohu v letech 1301 až 1340 v místech bývalé románské rotundy, později byl několikrát přestavěn. Další dominantou obce je budova školy z poloviny 19. století. Před druhou světovou válkou se zde vyučovalo ve čtyřech třídách, v roce 1983 byla škola pro nedostatek dětí zrušena. Za druhé světové války během vysídlení Neveklovska kvůli vybudování cvičiště SS byl Vysoký Újezd jako jeden z prvních vystěhován – řada obyvatel se sem už nevrátila.

jt