Jak se žije v Krňanech – obci v klínu mezi Vltavou a Sázavou

Z jedné strany rozvážná Vltava zkrocená slapskou přehradou, z druhé strany dravá Sázava místy sevřená kamenným kaňonem. Klín, v němž leží Krňany a k nim náležející obce Teletín a Třebsín, je opravdu mimořádně hodnotným kouskem přírody. Věděli to i Pražané, kteří sem už za první republiky začali vyrážet za víkendovými dobrodružstvími. Právě tady, zejména pak na březích řeky Vltavy, zakládali první trampské osady… A jezdí sem dodnes, i když prvorepubliková idyla je už většinou dávno ta tam. Místní by mohli vyprávět!

V Krňanech, Teletíně a Třebsíně je vedle 250 domů určených k trvalému bydlení 729 chalup. K pobytu je zde přihlášeno asi 500 lidí, chalupářů je odhadem třikrát víc. „Problém vidím v tom, že spousta chatařů tady celoročně bydlí, ale nejsou přihlášeni k trvalému pobytu, přitom vyžadují veškerý komfort. Jediné, co od nich přijde do rozpočtu obce, je daň z nemovitosti,“ posteskla si starostka Kateřina Tichá. Vzhledem k tomu, že obec klade velký důraz na zachování klidného rázu lokality, i územní plán zásadně nerozšiřuje počet staveb ani rekreační zástavbu. „Nechceme to tu proměnit v další satelitní městečko, ani rozšiřovat zástavbu chat, těch tady máme dost. Trendem je spíš umožnit těm, co tu žijí, poklidné a příjemné bydlení,“ dodala starostka.

Hasičárna, nebo knihovna?

Velké investiční akce si obec s ročním rozpočtem kolem devíti milionů korun dovolit nemůže. Přesto se jejímu vedení v posledních letech podařilo leccos vybudovat, a to s pomocí dotací. Chloubou je opravená hasičská zbrojnice v Třebsíně, kde po kompletní rekonstrukci vnitřních prostor našla nové zázemí i obecní knihovna. „Stalo se z toho takové komunitní centrum, což je perfektní. Třebsín se rozrůstá, je tam hodně mladých s dětmi, které teď mají kam chodit. Žije to tam,“ uvedla starostka. Přiznala, že původně byla trochu skeptická, ale knihovna díky šikovné knihovnici neskutečně funguje. Kromě pravidelného předčítání pro děti se tam i cvičí a konají se různé akce. Za mnohými z nich stojí dobrovolní hasiči, kteří obci hodně pomáhají, pořádají třeba také úklidové akce. „Dotace do rekonstrukce hasičárny se rozhodně neminula účinkem,“ dodala starostka. Hasiči podle ní dostanou i nový automobil pro přepravu osob – dotaci na jeho koupi už mají potvrzenou, čekají jen, až bude automobil na skladě.   

Kulturní a sportovní život v obci

Podle starostky je kulturní život v Krňanech a jejích částech bohatý, což vítají zejména mladí obyvatelé. „Máme aktivní kulturní komisi, která organizuje spoustu akcí a setkání. V loňském roce po dlouhé odmlce proběhlo i vítání občánků. Je tady i hodně lidí, kteří se nějakým způsobem podílejí dobrovolně, bez finančních nároků, na různých tvořeních pro děti, pořádání divadelních představení apod. Dokonce nám sem v létě zajíždí letní kino – loni tu bylo dvakrát. Máme tady také aktivní sportovce, řešíme pro ně přístavbu kabin s hygienickým zázemím na hřišti,“ vypočítala. V obci funguje jeden obchod a dvě hospody. Škola tu není a ani se o ní neuvažuje, finančně i logisticky by to bylo náročné. Školáci dojíždějí do Netvořic a Hradištka. Podobně je tomu u předškolních dětí, letos se tu ale otevřel lesní klub pro nejmenší, který chce obec podpořit.  

Štěstí přeje připraveným

„Snažíme se získat dotace na další věci, ale větší projekty nám komplikuje to, že náš katastr je rozsáhlý. Snažíme se proto investice rozdělit mezi všechny tři obce,“ poznamenala starostka. Opravit by podle ní potřebovaly místní komunikace, kterých mají spoustu. Plánují také rekonstrukci jedné chátrající budovy, do níž by chtěli přestěhovat obecní úřad – aktuálně na to ale není žádná dotační příležitost. Vybudovat chtějí další byty v budově bývalé školy… „Plánuje se obchvat Krňan, který by měl vést před fotbalovým stadionem, je to všechno součástí připravované stavby dálnice D3 v Posázaví. Chceme zachovat území takové, jaké je. Vím, že je to velmi optimistické a jednou ten stavební boom stejně přijde. Pokud přijdou developeři, budeme se snažit s jejich pomocí vylepšit třeba silnici v Závisti, která je úzká, jsou na ní autobusové zastávky, nejsou tam chodníky. Z vlastních zdrojů to ale nejsme schopni zajistit,“ uvedla starostka.

Trable s infrastrukturou

Velkým oříškem je nevyhovující infrastruktura – vodovod a kanalizace v obci nejsou. Povedla se pasportizace historického vodovodu, který má docela vydatný zdroj vody a zásobuje místní zemědělský podnik a část zástavby v Krňanech. „Chceme postavit nový vodojem, který by využíval vodu z tohoto zdroje a z nového vrtu, který teď řešíme. Pokryli bychom tím zásobování vodou v Krňanech a v případě extrémního sucha bychom odsud mohli vodu zavážet i do Třebsína a Teletína. V plánu je i spojit oba zdroje, z nichž by šla voda do vodojemu s jednou čisticí jednotkou. Jsme na začátku projektování, snad se nám to podaří. Musíme využít dotací, pokud to bude možné, protože z vlastních zdrojů to nepokryjeme a obec zadlužit nechceme,“ uvedla starostka. Obec podle ní má našetřené peníze, ale musí je využít s rozvahou. „Nemůžeme tyto zásoby použít na jednu akci a pak zůstat bez peněz,“ dodala.

Obec je velmi členitá, takže i vybudování kanalizace by tu bylo stavebně a finančně velmi nákladné. Kdysi se uvažovalo o příspěvku na domácí čistírny, některé pozemky to ale neumožňují. Řešením by mohly být společné čistírny pro více nemovitostí, jedná se však zatím pouze o úvahy.

Odpadové hospodářství

Velký počet chat a chalup způsobuje obci také problém s likvidací komunálního odpadu. Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra proto hledala, jak tento rozpor vyrovnat. „Došli jsme k tomu, že je pro nás optimální vybírat poplatek za litr odpadu a dát si minimální dílčí základ, takže ať chalupář, nebo trvale bydlící, musí zaplatit minimální poplatek daný obecně závaznou vyhláškou,“ řekl místostarosta Petr Vopršal.

Zákon podle něj tlačí obce k tomu, aby proporčně snižovaly množství směsného odpadu ve prospěch tříděného, tudíž aby stimulovaly občany k třídění. „V roce 2025 musí být 60 procent odpadu tříděného, to je velký problém, teď ho máme necelých 14 procent. Hodně to devalvoval systém likvidace odpadů u chat. Abychom ho zjednodušili, přistavovali jsme k nim velkoobjemové kontejnery, kam se házelo všechno. Náklady se tím ale zvyšovaly a odpadové hospodářství obec ročně stálo 1,25 milionu korun, což je při rozpočtu devět milionů korun obrovská částka. Obce s rozpočtem v naší výši platí za odpad obecně do 300 000 korun,“ popsal místostarosta.

Obec proto systém likvidace komunálního odpadu od základu změní. Kromě 120litrových nádob obyvatelům nabídne i 80litrové a rozšíří počet kontejnerů na tříděný odpad ve sběrných místech. „Narážíme ale na to, že popelnice ani kontejnery nejsou,“ posteskl si místostarosta.  V chatových osadách, které jsou pro svozovou techniku nedostupné, se odpadky budou shromažďovat v pytlích ve speciálních zamykatelných klecích, které obec nechala vyrobit. Pytle pak obec na vlastní náklady převeze do sběrných míst, kde si je vyzvedne svozová firma.

Obec řeší také nákup techniky, která usnadní údržbu zeleně a veřejného prostranství. Pořídila už multikáru, sypač s radlicí k protahování komunikací v zimním období. Uvažuje také o koupi nějakého multifunkčního zařízení, které by využila jak na sekání trávy, tak na úklid sněhu. V současné době také zkouší, zda se jí vyplatí mít na veřejné práce vlastní zaměstnance, nebo si na tyto služby někoho najmout.

Z historie

Území Krňan bylo pravděpodobně osídleno již v prvním tisíciletí před naším letopočtem. Podle archeologických nálezů žili v oblasti Keltové – keltského původu je i pojmenování obce Krnian. Později se zde usídlili Slované, kteří dali název Třebsínu (trebiti znamená staroslovansky obětovati). Později celé území patřilo pražským knížatům, která věnovala některé vesnice Ostrovskému klášteru jako vděk za šíření křesťanství. První písemná zmínka o obci se váže k roku 1061 a vztahuje se právě k Ostrovskému klášteru.

V novodobé historii se do hospodářského rozvoje regionu významně zapsalo pěstování jahod, které na Krňansku zavedl v roce 1912 tehdejší správce z dvorce Chlistova v Teletíně Rudolf Strimpl. Tato činnost se tu velmi rychle rozšířila a po roce 1918 se jahody začaly prodávat do Prahy – vozily se tam paroplavbou po Vltavě. Prodej přinesl místním obyvatelům značné příjmy, takže sadbu postupně odkoupili a jahodovou živnost provozovali ve velkém až do druhé světové války.

Další informace jsou na www.krnany.cz.

i