Nespeky – ves, která patřila Šternberkům i Albrechtovi z Valdštejna

Bývaly významnou vsí ležící na zemské silnici z Prahy do Tábora a Lince. Byly tu dva zájezdní hostince – tady si mohli formani na svých cestách odpočinout, přepřáhnout, opravit své vozy. Ve 14. století byly uváděny jako městečko. Jeho majiteli byli mimo jiné Šternberkové, Dorota Hodějovská nebo Albrecht z Valdštějna. Tady byla v roce 1564 zřízena jedna z nejstarších dědičných pošt v Čechách. Bývala tu i četnická stanice… V první polovině 20. století se staly vyhledávaným sázavským letoviskem… Když se k tomu přidá blízkost Prahy a krásná posázavská krajina, je zřejmé, že Nespeky, kdysi Dnespeky, prostě nejsou a ani nemůžou být malou bezvýznamnou tečkou na mapě.

Statistika věda je… ne ale v případě Nespek

Součástí Nespek jsou ještě části Městečko a Ledce. Vedle 280 „čísel popisných“ je tu 450 chat. K trvalému pobytu přitom bylo v obci k 1. lednu 2021 přihlášeno 769 lidí (v současnosti je jich zhruba 780). Jsou to pak jednoduché počty – co objekt, to (skoro) jeden člověk. Pro představu: ještě na konci 90. let minulého století měly Nespeky kolem 400 obyvatel – za 25 let se tedy jejich počet téměř zdvojnásobil! Počet nemovitostí naštěstí stejným tempem nerostl. I když… řada majitelů své chaty přestavuje k trvalému bydlení. Ne všichni se zde pak ale přihlásí k pobytu, což obci způsobuje velké problémy. Třeba jenom tím, že tratí na rozpočtovém určení daní. Obyvatelé přitom vyžadují služby bez rozdílu…

Roční základní rozpočet Nespek je zhruba 11 milionů korun (10 milionů Kč z rozpočtového určení daní a milion korun z odpadového hospodářství). V posledních letech se díky dotacím příjmy Nespek pohybují kolem 17 milionů korun. Dotace ale většinou vyžadují finanční spoluúčast obce, které pak už nezbývají peníze na další projekty, a představují také velkou administrativní zátěž. „Kdyby u nás byli hlášeni všichni, kteří si říkají Nespečáci, tak se bavíme o dalších 100 lidech, což by bylo v rozpočtu o dalších zhruba 1,3 milionu korun víc… to bychom pak mohli stavět daleko víc, rychleji a nemuseli bychom si na každou i menší akci brát dotaci,“ řekl starosta Michal Tyrner.

A upozornil na další negativa – zdejší chaty byly postaveny zhruba v 60. letech minulého století, kdy k nim stačila 2,5 metru široká příjezdová komunikace – bez zimní údržby a veřejného osvětlení, protože byly obydlené jen v sezóně. Lidé tady teď však pobývají častěji, ne-li trvale, produkují odpad, ale větší svozové auto tam neprojede. Každá rodina má navíc minimálně dvě auta, která tam není kde zaparkovat. Například v Ledcích jsou jen dva trvale obydlené objekty a 92 chat. „Pro údržbu je to katastrofální. Přistavujeme tam velkoobjemový kontejner, polovina majitelů ale tvrdí, že tam nežijí. Přitom podle tonáže (pozn. je to jediný parametr, podle kterého se dá odhadem zjistit počet obyvatel – vyhláškou je daných 200 kg ročně na obyvatele) jsme odvezli tolik odpadu, že bychom měli mít 1 600 trvalých obyvatel, což je dvojnásobek skutečného počtu,“ dodal starosta. Pro obec to podle něj představuje velkou finanční zátěž – 20 procent z rozpočtu jde na likvidaci odpadů!

Důležitou investiční akcí proto bylo vybudování nového sběrného dvora. Náklady dosáhly 5,5 milionu korun, z toho 4,5 milionu korun pokryla dotace ze Státního fondu životního prostředí. „Máme tam lis na plast, na papír, kontejnery na textil, baterie, žárovky, dřevo… Předtím jsme měli jen kontejnery na velkoobjemový odpad a bioodpad. Slibujeme si od toho, že díky větší separaci nebudeme platit velké peníze za skládku,“ poznamenal starosta. Jedním dechem ale dodal, že všechno záleží na lidech – v chatových oblastech, kde mají velkoobjemové kontejnery, totiž obyvatelé odpad většinou netřídí. „Když někdo řekne, že odváží odpadky do Prahy, tak argumentuju tím, že porušuje zákon, protože odpad se nesmí převážet mezi katastry, na to ale nikdo neslyší. Máme 730 nemovitostí a každý rok posíláme zhruba 100 upomínek o nezaplacení příspěvku za svoz odpadu, 80 procent z toho zaplatí a zbylých 20 je nedobytných, jsou v tom i objekty, které nejsou užívány. Zatím to nevymáháme exekutorsky, ale myslím si, že ta doba přijde,“ dodal starosta.

Investice pro budoucnost

Největším tématem je v současnosti výstavba vodovodu. Obec už má stavební povolení, podepsanou smlouvu se zhotovitelskou firmou a čeká na vyhlášení dotace. Začít stavět chce v září. „Je to nejklíčovější investice, kterou Nespeky v současné době potřebují. Moc nám to pomůže, protože máme tři lokality v územním plánu pro výstavbu rodinných domů, které ale blokuje obava ze ztráty vody. Vodovod by ji měl rozptýlit,“ uvedl starosta.

Na seznamu investičních priorit, který si obec vytvořila, je 12 projektů v celkové hodnotě 250 milionů korun. „Jsou to skromné odhady – výhled do roku 2028 –, ale věřím, že se polovinu z toho podaří splnit. Když uvážíme, že 180 milionů korun je z toho na vodovod a kanalizaci, dalších 70 milionů zbývá na další projekty,“ uvedl starosta. Na většinu plánovaných investic už obec nechala zpracovat studie, z vlastního rozpočtu, bez dotací, se je ale nepodaří zrealizovat.

„Na desetimilionový rozpočet Nespek jsou to astronomická čísla. Kromě výstavby vodovodu a vodojemu, které věřím, že letos začneme, je tam také výstavba čistírny odpadních vod a kanalizačních sítí, které obec nemá. Není ani plynofikovaná,“ doplnil starosta. V plánu je také výstavba pěti bytových jednotek v budově obecního úřadu. Na místě nevyhovující budovy u obecního úřadu by měl vyrůst nový objekt se zázemím pro služby, jako ordinací lékaře a prodejnou, v patře by mohly také vzniknout byty.

Zlepšit chce obec také dopravní infrastrukturu – s pomocí dotace postavila už chodník na návsi v Nespekách, zpracovaný má projekt na chodník v Městečku, chodníkem podél komunikace 603 chce také propojit Nespeky s Městečkem. V posledních letech opravila komunikace v ulicích Petrovická, Frágnerova, Vítězslava Nezvala, Na Mělách nebo Potočiny. Zrekonstruovala obecní úřad a jeden obecní byt, opravu druhého bytu připravuje – stavební povolení už má. Na seznamu investičních priorit je také vybudování nové hasičské zbrojnice nebo oprava knihovny v Městečku.

„Mým snem je postavit v Nespekách základní školu, ta tady nikdy nebyla. Děti chodí do Poříčí nebo Pyšel, kterým přispíváme na provoz. Míst v nich je ale málo, poříčská škola už kapacitně nestačí. Chtěli bychom začít aspoň prvním stupněm, dětí je u nás dost. Ročně máme kolem deseti novorozeňat, v roce 2018 se tu narodilo dokonce 17 dětí. Máme jen školku, která je plně obsazena – v současnosti ji navštěvuje 52 dětí, i z okolních obcí,“ řekl starosta.

Spolková činnost

Společenský život v obci udržují místní spolky. K aktivním patří TJ Sokol Nespeky, která s pomocí dotace zrekonstruovala fotbalové a tréninkové hřiště. „Projekt vyšel na asi 5,5 milionu korun, všechno si zajistili sami, i spoluúčast, obec to nestálo ani korunu, za to jim patří dík,“ sdělil starosta. Aktivní je také sbor dobrovolných hasičů, který ročně vyjíždí ke zhruba deseti událostem, převážně spadlým stromům. Jednotka má 15 členů a plánuje generační obměnu – ráda by do svých řad získala i děti. Od roku 2006 funguje v obci Dámský klub, který se stará o udržování tradic, ochranu památek a veřejnou zeleň, pořádá divadelní zájezdy do Prahy, výlety do Posázaví…

S pomocí spolků obec pořádá řadu dalších akcí, například čarodějnice, dětský den, vítání občánků, Nespecký advent, Vánoční zpívání u kapličky… Svým občanům ale nabízí i další služby – v souvislosti s koronavirovou pandemií v lednu například zajistila návštěvu mobilního očkovacího týmu, jehož služeb využilo přes 60 lidí.

jt