Bylo jedno chladné jarní dopoledne, kdy spíš než na výletě jsem se viděla zabořená v lenošce s hrnkem horkého čaje a knihou. A přece jsem potkala stvoření, kterým březnový „nečas“ pranic nevadil, naopak. Evidentně jim pobyt na čerstvém vzduchu dělal dobře. S elánem a výskáním, jak to jen děti umí, se proháněly po zahradě soukromé mateřské školy MiniSvět v Mrači. Tiše jsem jim záviděla. Vzpomněla jsem si přitom na svoji paní učitelku, která mě před několika desítkami let vedla onou cestou mezi bezstarostným dětstvím a školními povinnostmi, i na kamarády, kteří ji se mnou absolvovali. Třeba na Magdu, která se kvůli svým silným brýlím bála dělat kotouly. Na Jarka, který dokázal před paní zubařkou vyšplhat po hromadě skládacích lehátek až ke stropu třídy. Na Irenu, o které jsme si dlouho mysleli, že vůbec nemluví. Na Lenku, která během posledních „školkovských“ prázdnin přišla o život. Nebo na Marunu, s kterou jsme si vyráběly úkryty v křoví.
Na školní zahradě MiniSvět je všechno, co děti – třeba malí zahradníci a zahradnice, víly, princezny, atleti, řidiči, detektivové… – potřebují. Je tam altán s lavičkami, prolézačky, dopravní hřiště, moderní sportoviště s prvky podporujícími vzdělávání dětí, mlhoviště, hrabaliště (rozuměj pískoviště se zahrabanými klacíky), záhonky, ale také hmyzí hotel nebo skoro opravdická benzinová čerpací stanice. Ale nejenom zahrada, unikátní je i samotná budova školky, postavená dětem na míru. K dispozici mají čtyři velké prosvětlené třídy, tělocvičnu s horolezeckou stěnou, finskou saunu, výtvarnou a keramickou dílnu, množství hraček, stavebnic a vzdělávacích pomůcek. „Málokterá školka má takové polytechnické vzdělávání. Každé dítě umí perfektně na tabletu, počítači…, ale dělat se dřevem, umět brousit, řezat, pilovat, přibít hřebík… Přitom je to obrovsky baví, jsou tím nadšení. Tohle vedu já – učím děti dělat rukama, vedu je ke kutilství. A není to jenom chlapská věc, i holky to baví,“ říká Petr Kucek, spolumajitel, ekonom, personalista, „bláznivý“ strejda, veselý školník a řidič školního autobusu v jedné osobě.
Jak to všechno začalo
MiniSvět založil Petr Kucek spolu s manželkou Monikou před 14 lety. Hledali tehdy mateřskou školku pro svou dceru Kačenku. „Chtěli jsme školku, kde bude moct zpívat, tancovat, učit se angličtinu, kde bude široká paleta aktivit a kroužků, protože toho strašně moc chtěla. Ale nechtěl jsem, aby z manželky byla taxikářka a aby naše děťátko sedělo pořád v autě. Další věcí, a možná i hlavní, bylo stravování – chtěli jsme, aby Kačenka dobře prospívala, aby jí chutnalo. Obešli jsme v okolí Mrače, kde žijeme, všechny školky, i soukromé, ale pořád to nebylo ono,“ popsal Petr Kucek. Jeho manželka tehdy učila v 1. třídě základní školy, kam podle ní přicházely ne všechny děti dobře připravené – řada z nich nedokázala udržet pozornost po celou vyučovací hodinu, neměly osvojené základní dovednosti, některé plakaly, stýskalo se jim po mamince.
Kuckovi proto postavili na zelené louce v Mrači vysněnou soukromou akreditovanou mateřskou školu pro děti od 2 do 7 let, která poskytuje také inkluzivní vzdělávaní pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Začínali s 10, 12 dětmi a do roka se jim podařilo kapacitu naplnit. Mají čtyři třídy: žlutou – adaptační, v níž si děti zvykají v menším kolektivu na režim školky (i za přítomnosti rodiče), učí se sebeobsluhu, seznamují se s ostatními kamarády a připravují se na vstup do „velké školky“. Ta je rozdělena na červenou, zelenou a modrou třídu, které jsou věkově smíšené. „Tento systém se nám velmi osvědčil, protože více připomíná rodinné prostředí, starší děti pomáhají mladším a ty mladší se snaží na starší dotahovat,“ vysvětlil Petr Kucek.
Školku MiniSvět navštěvuje 60 dětí, její kapacita je v současnosti plná. „Není den, aby se neozval nový zájemce. Jsme soukromé zařízení, platí se školné, spoustu rodičů to může odradit, což naprosto chápu,“ poznamenal Petr Kucek. Ze samotné Mrače je šest dětí, zbývající dojíždějí z okruhu do 30 kilometrů. Když je nevozí rodiče, sváží je školní autobus. „Je to jedna z věcí, která rodičům i nám hodně pomáhá – vlastní autobus nám umožňuje zajet si na výstavu nebo výlet, nejsme ničím omezeni,“ konstatoval Petr Kucek.
Kolik „řemesel“ znáš…
Majitelé školky zastávají názor, že by si děti v průběhu předškolního vzdělávání měly vyzkoušet co nejvíc aktivit, které by je mohly bavit, ať už jde o sport, vaření, kreslení… „Máme téměř tři desítky aktivit a kroužků. Rodičům nabízíme, aby si za čtyři roky, co sem dítě chodí, všechno vyzkoušelo, aby měli jistotu, co ho pak bude ve škole bavit. Máme rádi přírodu, takže jsme pořád venku, na hřišti, sejeme ředkvičky, sázíme kedlubny… Celé je to o reálném životě – ukázat dětem, že ovoce a zelenina nerostou v supermarketu. Hodně také jezdíme na farmy v okolí, na koně, máme tady pejsky, kočičky, králíčky, rybičky. Chceme, aby si děti uvědomily, že to není jenom o nich samotných, ale že se o své zvířecí kamarády musí taky starat,“ popsal Petr Kucek další střípek z fungujícího spojení školka – rodič – dítě. Letos školka ve spolupráci s Posázaví o.p.s. vybudovala nové multifunkční hřiště – barevná hrací plocha obsahuje prvky podporující vzdělávání dětí v oblasti motoriky, pohybových aktivit, barev, čísel…
„Když pro děti připravuji program, hledám inspiraci ve svém dětství, co mě tehdy jako kluka bavilo. Třeba vyrobit draka, hrát ‚céčka‘ (měsíc mě trvalo, než jsem je sehnal) nebo kuličky. Občas se mě někdo zeptá, jak jsem vyrobil toho robota nebo meč… Je to jenom o tom chtít, neomezit se na to, že děti někde sedí a kreslí. Zajdete na pilu, dají vám zbytky, uděláte z nich dětem kostkoviště, hrabaliště. Jsou to jednoduché nápady,“ vysvětluje Petr Kucek. S dětmi se také snaží být co nejvíc na čerstvém vzduchu. Mají pro ně spoustu alternativ vyžití, zároveň jim však dávají i prostor k volné hře (v daných hranicích školky), jako by si spolu hrály na ulici.
MiniSvět, to je „MINI“ jako děti a „Svět“ jako široká paleta aktivit. A ta, kterou školka nabízí, je opravdu velká – od výuky angličtiny, výtvarné výchovy, keramiky, plavání, saunování, relaxace, logopedie až po vaření, tancování, atletiku, fotbal, sebeobranu, judo, koně, lyžování… Kroužky, které vedou zkušení lektoři a trenéři, jsou jak součástí dopoledního vzdělávacího programu, tak i volnočasovou aktivitou, a přístup na ně mají i rodiče. „Chceme, aby tady nejenom bylo šťastné dítě a my jsme ho dobře připravili do první třídy, ale aby tady byl spokojen i jeho rodič. Aby si tady třeba dal kafe, najedl se tu nebo si vzal jídlo s sebou, ráno si tady zacvičit jógu, zašel na masáž, popovídal si s odborníky – logopedkou, speciálním pedagogem, lékařkou, zubařkou,“ popsal Petr Kucek, co tvoří koncept MiniSvěta. Školka je otevřena od 7.00 až do 18.00, přizpůsobí se ale potřebám rodičů. Její velkou přidanou hodnotou je recepce jako hlavní komunikační kanál – rodič sem může přijít, zavolat, napsat, může se na cokoliv zeptat nebo tady strávit svůj čas.
Vše na jednom místě
Součástí týmu mateřské školky je kromě učitelek, chůvy, lektorů, trenérů a provozních zaměstnanců také koordinátor inkluze, speciální pedagog, asistent pedagoga, dětská lékařka, zubařka a logopedka. Chloubou je moderní školní kuchyně, která vaří pouze z čerstvých surovin s jasným původem a co nejvíce od místních dodavatelů. „Mít vlastní kuchyni je velká výhoda i závazek. Děti jsou malé, začínají se učit jíst. Svačinky máme formou bufetu – jako na dovolené – a děti si vybírají, co mají rády. Vybírají hodně očima, ale hlavně to, co si bere kamarád. Máme tady i vlastní pekárnu, vlastního řezníka… snažíme se nabízet věci, které budou děti jíst. A tím, že školka nemá 300 strávníků, to jde krásně,“ vysvětlil Petr Kucek. Možnost stravovat se ve školce, nebo si jídlo odnést s sebou, nabízejí i rodičům.
Za 14 let fungování prošlo školkou už 1 000 dětí. „Je legrační, když jdu třeba po Benešově a za mnou se ozve hlubokým hlasem ‚ahoj strejdo‘ – mladý muž, který se ke mně hlásí, kdysi chodil do naší školky,“ přidává Petr Kucek úsměvnou historku. A milá jsou podle něj i setkání s dalšími žáky a jejich rodiči, kteří se po letech ve školce zastaví.
Další informace jsou na www.minisvetskolka.cz.
jt
Vložením fotografie a jejím odesláním souhlasím s jejím zobrazením na webech a aplikacích publikovaných z databáze posazavi.com a na webu strednicechy.cz. Zároveň čestně prohlašuji, že jsem autorem fotografie. Provozovatel si vyhrazuje právo na nezveřejnění fotografií.