Na návštěvě v Krhanicích

Je jedinou obcí tohoto jména v republice. Jak k němu přišla, těžko říct – snad odvozením od slova krhavý (slzící) či karhan (hliněná nádoba). Zda tu někomu v hluboké minulosti (Krhanice se totiž připomínají už v roce 1228) zbyly oči pro pláč, nebo tu kdosi rozvíjel hrnčířskou živnost, není až tolik podstatné. Důležité je, jak se tu v současnosti žije. A soudě podle rostoucího počtu obyvatel (v posledních 20 letech se zvýšil o třetinu na 1 059) jsou Krhanice tím pravým místem pro život. Aby ne. Na jedné straně romantická řeka Sázava, na druhé hluboké Hornopožárské lesy s úchvatnými žulovými skalisky.

„Když se tu občas objeví nějaká parcela na prodej, mívám k ní během týdne tak 30–40 telefonických dotazů. Zájemci se ptají na infastrukturu, žití v obci… Když se pak na to přijedou osobně podívat, vždycky řeknou, že je tu krásně,“ těší starostu Aleše Papouška. Zájem o zdejší krajinu podle něj vzrostl i během koronavirové pandemie, kdy lidé „utíkali“ ze svých domovů do volné přírody. Parkoviště na kraji okolních lesů byla tehdy plná. „Cesty zdejší přírodou jsou relaxem pro mysl a příjemné pro fyzičku. Přijíždělo sem na výlety i dost rodin s dětmi – jedním z mála pozitiv té doby bylo, že se rodiče svým ratolestem víc věnovali a poznávali s nimi místa, kde žijí,“ dodal starosta.

Pohled do historie

První písemná zmínka o Krhanicích se váže k Ostrovskému klášteru, založenému roku 999, který podle historických pramenů držel v roce 1228 kromě jiného i polovinu Krhanic, druhá polovina patřila pravděpodobně sousednímu kosteleckému panství. Podle Zemských desek měly Krhanice roku 1560 devět usedlostí. Významným byl pro obec rok 1875, kdy dostala povolení ke zřízení samostatné školy, zprvu jednotřídní v prozatímních prostorech, o čtyři roky později otevřela novou školní budovu. Škola se stala centrem všeho dění v obci a funguje zde do současnosti. Dodnes je aktivní i místní dobrovolný hasičský sbor založený v roce 1895.

Zajímavá historie se váže také k obci Prosečnice, která je spolu s Dolními Požáry součástí Krhanic. V roce 1916 začal v Prosečnici spolek pro péči o zdraví Humanita budovat sanatorium pro lidi s tuberkulózou. Otevřelo se v roce 1921 pod patronací tehdejší první dámy Československa Charlotty Garrigue Masarykové. Během druhé světové války se proměnilo v kasárna SS, po ní se vrátilo ke svému původnímu účelu. V současnosti je v něm soukromý resort nabízející hotelový servis se zdravotně sociálními službami.

Investice do budoucnosti

Katastrem Krhanic prochází vodovodní přivaděč, na severní straně obce je vodojem. Vodou z něj je zásobováno téměř 100 procent obce včetně jejích částí. „V Prosečnici zbývá zkolaudovat ještě jeden řad, další vodovodní řady už budovat nebudeme,“ uvedl starosta. Prosečnice je napojena na soukromou čistírnu odpadních vod. V Krhanicích s čistírnou odpadních vod a splaškovými řady počítáme. Problémem jsou velmi vysoké náklady na celou akci kvůli skalnatému podloží. I tak pracujeme na projekčním zpracování splaškových řadů s co nejvíce gravitační řadů. V současnosti řada pozemků řeší splaškové vody domácími čistírnami odpadních vod – splaškovou vodu z nich pak majitelé zpracovávají na vlastním pozemku, kde se vsakuje. Podmínkou je dle územního plánu obce 1 000 m² nezastavěné plochy pozemku. „Tento funkční a oprávněný regulativ zabraňuje sousedským sporům,“ vysvětlil starosta.

V budoucnu by měla být splašková kanalizace svedena do nové čistírny odpadních vod, kterou chce obec vybudovat na dvou pozemcích u elektrárny, které získala bezúplatně od státu. Počítá s tím i územní plán. Je v něm zanesen také nový koridor splaškových vod, pro nějž bude nutné získat souhlas majitelů dotčených pozemků. Plánů na vybudování kanalizace se obec nevzdává, i když v současnosti se hrubé náklady na odkanalizování Krhanic odhadují na 160 milionů korun, bez dotace to ale nepůjde. „Nemůžeme se nesmyslně zadlužit, proto je pro nás v současnosti realizace projektu nemožná,“ poznamenal Aleš Papoušek s tím, že věří, že v budoucnu se podmínky dotace pro obce do 2 000 obyvatel změní. Zastupitelé podle něj musí myslet ekonomicky, aby obec ustála míru svého zadlužení. „Nechceme se dostat do situace, že bychom museli v noci vypínat veřejné osvětlení, že bychom nemohli nic opravovat…, obec musí normálně fungovat a její zadlužení musí mít únosnou míru,“ dodal. Cílem tedy je v dalším volebním období projekt kanalizace dotáhnout do fáze územního rozhodnutí a stavebního povolení. Firma, která pro obec zpracovávala projektovou dokumentaci,  v současnosti aktualizuje rozpočet akce. Realizovat by se pak mohla po etapách – nejprve postavit čistírnu odpadních vod a na ni napojit oblast kolem Hodkova směrem k Chrástu a škole, v další fázi pak řešit vzdálenější oblast od hasičárny k Dolním Požárům.

Z hlediska dotací není podle Aleše Papouška současný počet obyvatel Krhanic ideální. „Mít do tisíce obyvatel je pro obec zajímavé, protože její spoluúčast při dotacích je nižší, většinou kolem 20–30 procent. My máme lehce přes 1 000, jsme tedy v kategorii obcí do 2 000 nebo až do 3 000 obyvatel a dotace pokryjí maximálně 40 až 60 procent, většinou kolem poloviny. Z hlediska ekonomiky je potom podstatné rozhodnout, jestli se s ohledem na neuznatelné náklady finanční pomoc vůbec vyplatí, což občan většinou nevidí. Takže jde o to si říct, jestli to zvládneme i bez dotace, svépomocí či s pomocí zdejších firem, které nám vycházejí vstříc a my navíc známe kvalitu jejich práce.

Obec v současnosti rozšiřuje veřejné osvětlení v místech s novostavbami a postupně vyměňuje stávající lampy za moderní ledkové. „Snažíme se tím snižovat nákladovost. Navíc firma, která se nám stará o osvětlení, v nočním provozu snižuje spotřebu elektřiny o cca 40 procent,“ řekl starosta. Nyní je problém se zvýšenou cenou elektrické energie, kdy oproti předešlému roku u jističů je navýšení o 9 procent a u elektrické energie o 48 procent. Před lety se obec pustila do modernizace osvětlení na vlastní náklady, nyní ji chce řešit s pomocí dotace, pokud to bude ekonomicky únosné.

Loni na podzim Krhanice zahájily rozsáhlou rekonstrukci základní školy. Zateplení fasády a půdy, výměna kotlů a rekonstrukce topení přijdou na 13 milionů korun, z toho 6,5 milionu korun pokryje dotace. Ta pomůže i s vybudováním vzduchotechniky – z 1,4 milionu korun uhradí 930 000 korun. „Zároveň je tam hodně neuznatelných nákladů, které budeme financovat z vlastního rozpočtu, například kompletní rekonstrukci elektřiny,“ uvedl starosta. Kapacita školy – 200 žáků – je podle něj je dostatečná , v současnosti ji navštěvuje v průměru kolem 160 dětí. Obec vyřešila i poptávku po místech v mateřské škole, která po rekonstrukci v minulých letech nabízí až 45 míst. „Přijímá děti od tří let a všechny s trvalým pobytem v obci se do ní dostanou,“ poznamenal Aleš Papoušek.

Chvála zastupitelům

Roční rozpočet obce se pohybuje kolem 18 milionů korun, přesto se jí podařilo v posledních letech naspořit kolem 15 milionů korun, z nichž může financovat spoluúčast na dotacích nebo projekty, které realizuje z vlastních zdrojů. „Poctivě jsme spořili. Musím pochválit zastupitele, kteří jsou schopni ekonomicky posoudit, které projekty budou pro daný kalendářní rok prioritní,“ řekl starosta. I když většinu současné rezervy odčerpá rekonstrukce školy – která je ale na druhou stranu pro obec zásadní –, zůstanou ještě 2–3 miliony korun na další projekty a investice.

„Pro mě je rozpočet obce jako rozpočet rodiny – když si půjčíte, musíte to umět vrátit. Snažíme se v Krhanicích přemýšlet v širších souvislostech. Zásadní je pro nás zajistit chod obce, tedy školky a školy, což jsou milionové náklady. Další na řadě jsou pak opravy, rekonstrukce a investice. A nezapomínáme ani na podporu spolků, ať už místních (hasiči, sokolové, spolky Osann, Karhany, Aktivní Krhanice), tak těch, které mají širší návaznost na region a jejichž služby využívají i občané Krhanic, patří mezi ně mimo jiné organizace zdravotně postižených nebo onkologicky nemocných, hospic...

Doba přeje aktivním

Podle starosty není v obci nouze o aktivní obyvatele. „Jsme rádi, že je máme a v rámci možností je podpoříme. Oceňujeme, když někdo během svého volného času a zdarma dělá něco pro lidi, ať jsou to tradiční spolky, nebo ty nové, jako starosta jsem za to rád,“ dodal.

Velmi dobře v obci funguje kulturní komise – spolu s hasiči připravuje rozsvěcení vánočního stromu, organizuje lampionový průvod, ve spolupráci s knihovnou pořádá Noc s Andersenem… Velmi přínosná je Komise pro obnovu a rozvoj obce, „Všímá si běžných věcí v obci a upozorňuje na to, co by v daném roce mohlo být prioritou. Máme strategický plán, máme databázi projektů od malých až po velké. Starosta nebo zastupitelé jsou také schopni podpořit i některé záměry, které vymyslí občané“ konstatoval starosta. Kladně hodnotí také práci Stavební komise při obecním úřadu, v níž je šest lidí z oboru. Zaměřují se na větší investiční projekty, vybírají, doporučují a také připravují i drobné projektové dokumentace… „Prostě dělají věci, za které bychom museli platit a takto si je děláme svépomocí. Nedávno jsme třeba řešili rekonstrukci památníku rudoarmějců na místním hřbitově,“ dodal starosta. I tato komise podle něj rozhoduje o investičních prioritách a zastupitelé pak na základě těchto doporučení rozhodují, na co uvolní peníze z rozpočtu nebo z rezervy.

„Je to léta zavedená praxe, funguje to. Podněty shromažďujeme a podle priority je pak zařadíme k realizaci z rozpočtu nebo z finanční rezervy,“ uvedl starosta. Obec má podle něj naspořeno většinou 1–1,5 milionu korun ročně s výjimkou nynější covidové doby. Kvůli ní musela loni odložit vyasfaltování dvou místních komunikací, jednu z nich už ale zařadila do letošních investic. Navzdory nepříznivé situaci se také podařilo dokončit zázemí víceúčelového hřiště. Součástí nové moderní budovy za 4,5 milionu korun jsou záchody, klubovna je určena primárně pro potřeby školy, budeme řešit i pronájem na jednorázové akce zejména spolkům, venkovní šatna, objekt má ekologické elektrické vytápění i krb, dešťová voda se jímá a přebytek vsakuje v areálu školní zahrady, …

Spolupráce s chataři a chalupáři 

V Krhanicích je nezanedbatelné množství nemovitostí sloužících k rekreaci, na soužití s jejich majiteli si ale starosta nestěžuje. „Máme chatové osady Sádek, Svatovice a Na Pěnkavech a v Prosečnici, vztah s nimi je založen na spolupráci a respektu,“ uvedl starosta. Poplatky, které obec od rekreantů vybírá, všichni platí. Přiloží také ruku k dílu při brigádách, například úklidové akci na Sádku. Jako všude jinde se vyskytnou výjimky, ale celkově starosta rekreanty v obci chválí. „Chceme po nich, aby dodržovali pravidla, a my se jim naopak snažíme vyjít vstříc, když něco potřebují,“ dodal. Jako příklad uvedl opravu komunikace v jedné chatové osadě po přívalových deštích. Obec dodala materiál a rekreanti si ji opravili sami. V rámci Stavební komise jsme už vymysleli řešení odtoku vody mimo tuto komunikaci, které zamezí dalšímu vymílání povrchu silnice – realizovat ho chtějí už letos.

Poděkování lékařům a zdravotníkům

Bez složitých úvah vloni zastupitelé rozhodli o finanční podpoře pro benešovskou Nemocnici Rudolfa a Stefanie. Jako poděkování lékařům a zdravotnímu personálu za jejich nasazení během covidové pandemie jim předali 25 000 korun. Letos nemocnici obdarovali znovu – kromě 15 000 korun z obecního rozpočtu předali zástupcům jejího dětského oddělení ještě velký proutěný koš plný lízátek a dalších 8 500 korun k tomu. „Kvůli protiepidemickým opatřením jsme loni nemohli uspořádat tradiční rozsvícení vánočního stromu, místo něj jsme proto vymysleli sbírku lízátek pro malé a velké pacienty dětského oddělení benešovské nemocnice. Sebrali jsme jich velkou nůši, k tomu přidali 8 500 v hotovosti, které lidé mezi sebou vybrali. Jako starosta jsem pyšný na naše občany, smekám před nimi. Potěšilo a nadchlo mě, že přispěli i lidé, kteří jsou sociálně slabší. Bylo to moc hezké,“ vzpomněl Aleš Papoušek.

A proč lízátka? „Dříve jsme při akci Rozsvícení vánočního stromu do Ježíškovi poštovní schránky sbírali přání patří dětí. Ježíšek jim odpověděl a po svém pošťákovi poslal kromě dopisu i nějaké drobnosti, jako např. omalovánky, adventní kalendáře apod. Tuto tradiční akci zrušil Covid. A tak jsme se zamysleli a vymysleli akci pro malé a velké děti benešovské nemocnice – sběr lízátek a financí na lízátka,“ řekl starosta a přidal ještě jednu úsměvnou historku. Po předání daru „lízátkového“ daru se mi ozvali s nadsázkou a v legraci ještě z jednoho oddělení benešovské nemocnice, že i u nich ošetřuji děti. Koupil proto dvě krabice lízátek a odvezl je tam. „V dětství jsme byli zvyklí, že jsme za ošetření u lékaře nějaký malý dárek dostali,“ připomněl s úsměvem.

Vzpomínka na Otakara Brouska

U vchodových dveří obecního úřadu visí malá cedulka se siluetou mužské tváře. Pamětníci ji poznají hned, tápajícím napoví text: Zde chodil do školy místní rodák Otakar Brousek, český herec, 28. 9. 1924 – 14. 3. 2014. „Jednoho dne se ke mně na úřad objednal Otakar Brousek mladší s rodinou, že by tátovi, který se narodil v Krhanicích-Hodkově, chtěli udělat pamětní desku. Sami ji připravili a dohodli termín slavnostního odhalení. Je úžasné, když děti tímto způsobem dají najevo, že si svých rodičů váží, že připomenou, kde se narodili a žili,“ vzpomněl starosta. Místní si toho podle něj velice cení – slavnostního odhalení desky se tehdy zúčastnilo kolem 30 lidí a setkání bylo velice spontánní.

V hledáčku kamer

Krhanice se řadí mezi vyhledávané filmařské lokality. K nejznámějším dílům, která zde vznikla, patří třeba situační komedie Jaroslava Dietla a Zdeňka Podskalského z roku 1981 nazvaná Křtiny, v níž si zahráli mimo jiné Miloš Kopecký, Blanka Bohdanová, Jiřina Jirásková, Dagmar Havlová (Veškrnová), Vlastimil Brodský a Libuše Šafránková. Točilo se tu ne náhodou – režisér Podskalský měl nedaleko odsud chalupu. Loni se Krhanice objevily v televizním seriálu, Co ste hasiči, který popisuje radosti a strasti vesnických dobrovolných hasičů.

Za knedlíky, dukátovými buchtičkami, máslem i sýrem

„Do Krhanic se ale nejezdí jenom za krásnou přírodou nebo filmovými vzpomínkami. Jsou také oázou pro chuťové buňky. Stačí se zastavit v bývalém hostinci U Krkovičky. Pravda, svíčkovou si tu dnes už nedáte, knedlíky si odsud ale odnést můžete. Je libo obyčejný houskový, bramborový, špekový, ovocný…? Firma FAHO je opravdu umí! Koupit si je můžete ve zdejší prodejně rodinného pekařství Markéty a Roberta Novotných, stejně jako jejich vyhlášené dukátové buchtičky, škvarkové housky, Koblihy od Krkovičky, koláče, bublaniny, několik druhů chleba…  A pokud máte rádi čerstvé mléko, máslo nebo sýr, zastavte se taky v místní prodejně rodinné Farmy Mikoláš – jezdí si sem pro ně lidé ze širokého okolí,“ dodal na závěr starosta

jt