Benešovská Základní škola Aperto podporuje individualitu dítěte

Důraz na individualitu dítěte, podpora jeho výjimečnosti a talentu a zároveň společné hledání cesty, kterou se bude chtít v životě vydat. Tak lze stručně shrnout principy nové rodinné Základní školy Aperto, která se otevřela loni v září v Benešově. Dočasný azyl našla ve Vile Katuška v Konopišťské ulici. Zřizovatelka školy Tereza Váchová plánuje postavit nový objekt v Černoleské ulici, kam by se chtěli přestěhovat do tří let. V nové budově bude mít základní škola oba stupně, devět tříd – od prvního do devátého ročníku.

„Filozofie školy vychází z moderních vyučovacích metod, hodně pracujeme s Montessori pedagogikou (jedná se o alternativní výchovně-vzdělávací program, vytvořený lékařkou a pedagožkou italského původu Marií Montessori), využíváme její pomůcky, pracujeme s kritickým myšlením. Podporujeme individualitu dětí, které vedeme k samostatnosti a zodpovědnosti,“ řekla ředitelka školy Lenka Zapletalová. Dalšími principy výchovy, na které kladou důraz, jsou respekt k sobě i druhým, zodpovědný vztah k přírodě a svému okolí, důvěra a z ní vyplývající odpovědnost a svoboda, vědomá komunikace a vnitřní motivace.

V současné době školu navštěvuje 16 dětí v jedné smíšené třídě složené z prvního, druhého a třetího ročníku. Děti jsou z Benešova a okolí. Jak zvládly přechod do nové školy? „Prvňáčci jsou na startu, třeťáci byli většinou na domácím vzdělávání, takže přechod pro ně nebyl náročný. S druháky, kteří přišli každý odjinud, jsme se celý podzim ‚ladili‘, pro ně bylo důležité naučit se pracovat se svobodou a zodpovědností, kterou tady mají. Každý den začínáme tzv. komunitními kruhy, v rámci nichž sdílíme své zážitky, mluvíme o tom, co se ve škole děje, a pro některé děti bylo těžké naučit se naslouchat ostatním, neskákat jim do řeči, vydržet být chvilku v tichu. Děti se učí, že svoboda neznamená dělat si, co chci, ale mít zodpovědnost za to, na čem pracuji, a tomu se věnuji. Nejdůležitější pro nás je pracovat na sociálních, emočních a komunikačních dovednostech, na čemž jsme během podzimu udělali velký pokrok. A teď na tom můžeme stavět,“ popsala Lenka Zapletalová.

Děti jsou podle ní „majiteli“ svého učení, škola je neznámkuje, ale hodnotí slovně. Pracuje se s tzv. mapami učebního pokroku, do nichž si žáci postupně zaznamenávají jevy, které v daném školním roce zvládnou. „Hodně pracujeme s hodnotovým vzděláváním, náš cíl je vést děti na jejich individuální cestě, aby mohly rozvíjet dovednosti, ve kterých jsou silné a našly svůj cíl v tom, na co se mohou zaměřit, co je baví a v čem mohou být v dospělosti pro společnost přínosem,“ dodala Lenka Zapletalová.

Pedagogický sbor školy tvoří dvě učitelky a asistentka pedagoga a vychovatelka v jedné osobě. Čtvrtá kolegyně zabezpečuje provoz školy – ranní družinu, výdej obědů, úklid… Příští rok, kdy se škola rozšíří o novou třídu, chce do svého týmu přijmout další dva kolegy nebo kolegyně.

Ideální pro práci s dětmi je podle Lenky Zapletalové třída s maximálně 20 žáky. „Dali jsme si strop 15 dětí na třídu, je to dobré nejen pro práci s nimi, ale také pro udržení atmosféry rodinné školy. Chceme, aby se děti i jejich rodiny navzájem znaly, aby se děti mohly při projektové práci potkávat ve skupinách napříč všemi ročníky. Při větším počtu by tento způsob organizace a práce byl náročný,“ prozradila Lenka Zapletalová jeden z cílů, který rodičům a jejich dětem nabízejí.

Učení v souvislostech

Školní vzdělávací program Aperta vychází z Rámcového vzdělávacího programu Ministerstva školství. „K dosažení cílů školy používáme moderní pedagogické metody. To, co by měli žáci v daném ročníku zvládnout, pro nás není dogma. Průběžné výstupy jsou orientační, důležité je, aby žáci na prvním stupni došli k určeným a srovnatelným cílům do konce pátého ročníku. Zvládne to každý svým tempem,“ přiblížila Lenka Zapletalová. Dvakrát ročně pořádají takzvané tripartitní schůzky, kde se sejde třídní učitel, rodič a dítě, a navzájem si sdělí, jakým způsobem dítě pracuje na svých úkolech, jak pokročilo, v čem potřebuje pomoc, co mu jde dobře, zhodnotí práci za uplynulé období a vytyčí si závazky na další část roku.

Vyučování začíná v 8.30 a skládá se z 1,5hodinových bloků. V prvním bloku je většinou matematika a čeština. Po přestávce v druhém bloku se zpracovává téma daného měsíc, které se promítá do všech předmětů. „Děti se učí v souvislostech, aby si mohly uvědomit, jak se prolínají jednotlivé předměty a vztahy. Témata měsíce přinášíme jako nabídku, děti na jejich výběru spolupracují či samy navrhují, co by je zajímalo,“ dodala Lenka Zapletalová. Na podzim se například věnovali Benešovu. „Prožívali jsme ho všemi smysly, získali jsme zajímavou formou mnoho informací a přeměnili je ve vědomosti a znalosti. Ocenili jsme nabídku města pro děti. Projeli jsme se ekovláčkem, zašli na sportoviště, hráli jsme městskou hru, zažili jsme nádherné programy v Městské knihovně, Muzeu Podblanicka, Muzeu umění a designu… Děti se moc bavily, byli jsme všichni nadšení,“ vzpomněla Lenka Zapletalová.  

Už od první třídy se tu děti učí anglicky. Jsou rozděleny do skupin podle úrovně znalosti jazyka, ne podle věku. Některé děti, které pocházejí z cizojazyčného prostředí, jsou často jazykově dost pokročilé. Škola má proto v plánu více využívat v hodinách angličtiny rodilé mluvčí.

Podle Lenky Zapletalové je zájem rodičů o školu poměrně velký, překážkou ale může být finanční náročnost. Protože se jedná o soukromou školu, příspěvek státu nepokryje veškeré náklady a rodiče musí platit školné. Na jedno dítě činí 5 000 korun měsíčně, sourozenci mají slevu. „Snažili jsme se stanovit částku přijatelnou pro region. Jsou rodiny, pro které je způsob vzdělávání dětí prioritou a ve svém rozpočtu na něj peníze vyšetří, i když mají zcela běžné příjmy,“ dodala.

S respektem k sobě i okolí

Alternativnímu vzdělávání se Lenka Zapletalová začala věnovat nejprve z pozice manažerky, později ho kvůli svým dětem vyzkoušela i v praxi. „Zaujala mě Montessori pedagogika a práce s individuálním přístupem. Je pro mě hodně důležité pracovat s respektem k sobě i okolí a respektovat individuality dětí – nechtít po nich, aby každé dělalo všechno stejně jako ostatní. I komunikační vědomosti, na kterých tady stavíme, a to jak dospělých vůči dětem, tak mezi dětmi navzájem, mi přinášejí radost. Ohromně mě naplňuje vidět šťastné děti a být s nimi ve škole,“ konstatovala Lenka Zapletalová. A připojila jeden příběh. Po Vánocích onemocněla a byla 14 dní doma. Každé dítě ze školy jí tehdy poslalo dopis. „Pověsila jsem si je na stěnu a měla jsem pocit, že se mi hned udělalo trošku líp. Nesmírně jsem se těšila, až budu zase zdravá a vrátím se mezi ně,“ vzpomněla. Těší ji vidět pokroky žáků. „Baví mě sledovat, jak se učí respektujícím způsobem komunikovat, jak umí někomu říct, co se mu na jeho chování líbí, nebo naopak co mu vadí, jak umí ohodnotit svoji práci i práci ostatních. Učí se v tichu naslouchat a mluvit tehdy, když dostanou slovo. Učí se pracovat se svými emocemi, učí se vycházet nejen se svými kamarády, ale se všemi v týmu,“ shrnula Lenka Zapletalová.

jt