Memento kraje mezi Vltavou a Sázavou… tenkrát před 80 lety

Hradištko, Břežany, Chářovice, Netvořice, Benešov, Neveklov, Bystřice, Týnec nad Sázavou, Křečovice, Živohošť, Úročnice, Lešany… Osud těchto a dalších 59 obcí a měst v klínu mezi Vltavou a Sázavou, v nichž žilo na 30 000 lidí, se měl zpečetit 31. prosince 1945. Podle plánů nacistických okupantů totiž mělo po skončení druhé světové války toto území definitivně přejít pod německou správu. Germanizace mohla začít… Jak to všechno nakonec dopadlo, víme. Pořád se tu mluví česky, jí se česká jídla, sousedi se „po česku“ druží i škorpí. Ale někde v srdcích posledních pamětníků ta obrovská křivda zůstává. Zapomenout bychom neměli!

Ohlédnutí

Rozhodnutí o vystěhování kraje mezi Vltavou a Sázavou padlo 1. listopadu 1941, první zdejší obyvatelé začali své domovy opouštět v březnu 1942. Co bylo v době mezi oním listopadem a březnem? „Dohadování. V Čechách se i přes německou důslednost nic neututlalo, takže starostové dotčených obcí se to dověděli a začali se zajímat. Tehdejší vláda o tom ale bohužel informace neměla a ani o ně neměla zájem. Vyhláška o vystěhování z 14. března 1942 proto nakonec přišla jako blesk z čistého nebe,“ popsal Václav Šmerák ze spolku Mezi řekami z.s., který si vzal za své připomenout tragickou kapitolu regionu.

Vzpomínkové akce dostaly výstižný název Ohlédnutí. Jejich součástí je výstava v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy nazvaná Když pampelišky nekvetly – autorka Lucie Hašková a kolektiv, Hradištko. Začala 28. října a potrvá do 21. listopadu 2021. V rámci vernisáže se uskutečnilo setkání obyvatel, starostů a historiků. Tomáš Zouzal na něm představil svou knihu Zabráno pro SS i ukázky z druhého dílu nazvaného Na cvičišti SS. Spolek Mezi řekami představil také chystanou publikaci Ohlédnutí II – Vystěhování, sestavenou z odborných prací studentů a dosud nepublikovaných výpovědí pamětníků.

„Do roku 2008 vznikly asi jen tři odborné práce, v nichž se dalo vystopovat něco o vystěhování regionu, nikdo se tomu víc nevěnoval. Důvodů je víc. Za prvé v minulosti o toto téma nebyl zájem. Za druhé lidská paměť se snaží vytěsnit to špatné, takže pamětníci o těchto věcech moc nemluvili,“ zdůvodnil Vladimír Šmerák. V uplynulých 12 letech podle něj vzniklo asi 12 disertačních a školních prací, v nichž mladí lidé reflektovali celou problematiku a začali se o ni zajímat. Bylo to mimo jiné také důsledkem prvních publikací a také televizních pořadů vzniklých na toto téma. Václav Šmerák vyzdvihl zejména spolupráci s publicistou Vladimírem Kučerou, který se této problematice věnoval v pořadu České televize Historie.cs, zaměřeném na významné okamžiky české historie i československých a českých moderních dějin. „Obrovsky nám pomohl – natočili jsme televizní pořady, otevřel nám možnost spolupracovat se špičkovými historiky a sám projekt zaštítil,“ vzpomněl.

Kromě této části vzpomínkových akcí se připravuje i vědecká část, která se uskuteční příští rok na podzim v podobě odborné konference. „Jejím výsledkem by mělo být odborné shrnutí toho, co se odehrávalo ve středu Čech a svým způsobem v celé republice, protože po shromáždění všech faktů se ukazuje, že záměr nacistů byl sofistikovaný – podobných prostorů v republice chtěli vystěhovat víc, třeba Brdy, Milovicko, Vyškovsko… Tím pádem by se republika rozdrobila na jednotlivé enklávy a germanizace obyvatelstva by byla snazší,“ podotkl Václav Šmerák. Je podle něj dobré se z historie poučit, protože děsivý organizační smysl tehdejších aktérů vystěhování lze pozorovat i v řadě událostí, které se dnes odehrávají ve světě.

Spolek Mezi řekami ve spolupráci s Obecní knihovnou Hradištko také vyhlásil soutěž Krajina za mlhou, určenou pro žáky 2. stupně základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a studenty středních škol. Formou povídky, eseje, komiksu, ilustrace, fotografie nebo videozáznamu mají zachytit vzpomínky posledních žijících pamětníků událostí spojených s vystěhováním regionu nebo proměnu „krajiny mlhy a jasu“ (kterou ohraničují řeky Vltava se Sázavou) za posledních 80 let. Soutěžní práce se přijímají do 30. ledna 2022, výsledky budou vyhlášeny 11. března 2022.

Z historie

Říšský vůdce SS Heinrich Himmler rozhodl 1. listopadu 1941 o zabrání prostoru ve středních Čechách pro výcvik jednotek SS. Na zabraném území nacisté zřídili vojenské cvičiště, zemědělské provozy – tzv. SS hofy, pracovní a koncentrační tábory. Vystěhování obyvatel začalo 14. března 1942 a dotklo se 71 obcí. Z 30 000 obyvatel, kteří v nich žili, pak 17 647 lidí otročilo na vystěhovaném území. Na konci války 8. května 1945 se obyvatelé vystěhovaného regionu spontánně začali vracet do svých domovů. Řada z nich už ale neexistovala – 188 domů bylo zničeno, 296 budov těžce poničeno, 2 475 staveb poškozeno, 264 studní zničeno, nefunkční byly kilometry kanalizace a elektrického vedení, silně byly poškozeny kostely a cesty.

Podrobnosti k celé problematice jsou na www.mezirekami.cz, kde jsou zveřejněny všechny dostupné dokumenty, včetně knížek nebo publicistických pořadů. „Do konce roku bychom tam chtěli shromáždit všechno, co k této tématice vyšlo, ať literárně nebo historicky,“ dodal Václav Šmerák. Do budoucna by chtěli k tématu vystěhování vytvořit samostatné webové stránky.

jt