Město Pyšely sází na mladé – a vyplácí se to!

Je křižovatkou turistických cest a cyklostezek, najdete v něm zámek, loretánskou kapli, kostel Povýšení sv. Kříže i faru, jeho ulice zdobí bohatá sochařská výzdoba… a přesto o něm ví málokdo. Snad jen s výjimkou příznivců bílého sportu, kteří si oblíbili zdejší Loreta Golf Club, patřící k nejlepším v republice. Stejně jako on leží na pomezí okresů Benešov a Praha-východ, tak trochu mimo pozornost turistů. Možná, nebo snad právě proto patří k „dobrým adresám“. Jak jinak si vysvětlit, že se počet jeho obyvatel v posledních 20 letech zdvojnásobil. Prosím seznamte se: město Pyšely.

Pyšely, to je ještě Nová Ves, Zaječice, Kovářovice a Borová Lhota. Na přelomu milénia zde žilo 1 137 obyvatel, v současnosti je jich kolem 2 100. „Dalších až 700 lidí tu ale není přihlášeno k trvalému pobytu, což je velký problém,“ říká starostka Štěpánka Bednářová. Nárůst obyvatel je důsledkem velké bytové výstavby, v posledních letech byly ve městě a jeho místních částech dokončeny desítky rodinných domů. To na druhou stranu vyžaduje velké investice do infrastruktury a občanské vybavenosti.

Voda a… zase voda

„Máme dva velké projekty v oblasti infrastruktury, a to intenzifikaci čistírny odpadních vod a přípojku vody ze Želivky,“ uvedl místostarosta Jan Kostrhoun. Pyšely využily nabídku sousedních obcí Čerčany a Nespeky, založily s nimi sdružení (dobrovolný svazek obcí) a společně plánují vybudovat přivaděč vody ze Želivky. Podařilo by se jim tak zajistit zásobování vodou i do budoucna. Město je v současnosti soběstačné, protože vodu čerpá z vlastních studní. Problém ale nastává na jaře, kdy obyvatelé začnou plnit bazény u svých domů – zdroje vody tím nárazově prakticky vyčerpají. „Nabídli jsme lidem cisternový rozvoz vody do bazénů za rozumnou cenu, abychom jim pomohli a vodovodnímu řadu aspoň trochu odlehčili,“ dodal místostarosta.

Největším problémem v současnosti je ale podle něj nevyhovující kapacita čistírny odpadních vod. „Máme zhruba 25 km kanalizačního řadu. Infrastruktura ale nebyla dimenzovaná na tak velký nárůst výstavby, na to, že se v poměrně krátkém období znásobí počet obyvatel,“ upozornil Jan Kostrhoun. Starostka upřesnila, že kanalizace a čistička je z konce 90. let minulého století, přitom obyvatel je v současnosti dvakrát víc. „Pokud se tehdy počítalo s rezervou, byla malá, protože výstavba byla rychlejší, než se plánovalo,“ dodala. Město už má zpracován nový projekt na intenzifikaci čistírny odpadních vod, už bylo vydáno stavební povolení, probíhá výběr dodavatele a čeká se na kladné vyřízení žádosti o dotaci z Ministerstva zemědělství. „Pokud se to podaří zrealizovat, padne nám velký kámen ze srdce, protože je to strategicky významná stavba,“ konstatovala starostka. Administrativní příprava je podle ní velice náročná – město projekt intenzivně řeší už dva roky. Snaží se alespoň opravovat jednotlivé větve kanalizace, například v Zaječicích. V jiných místních částech, například v Borové Lhotě, se odkanalizování bude řešit individuálně, město si nechalo zpracovat na toto téma studii, která ukázala, jaké řešení je výhodné z hlediska realizace i provozu.

Místostarosta poukázal ještě na jeden problém – příjem města z rozpočtového určení daní, který závisí na počtu obyvatel přihlášených v dané obci nebo městě k trvalému pobytu. „Do satelitů kolem měst, což je i náš případ, jezdí lidi bydlet, ale přihlášení jsou v Praze. Od nás berou veškeré služby, ale peníze z jejich daní jdou do Prahy,“ upozornil místostarosta. Obrovským handicapem je pak podle něj například likvidace odpadu. „Máme tady hodně chatařů a mnozí z nich teď v době koronaviru ‚utekli‘ na venkov, což se projevilo velkým nárůstem odpadu, tedy i nákladů na jeho likvidaci,“ poznamenal.

Škola základ života

Výstavba rodinných domů s sebou zákonitě nese i „omlazení“ obce – do Pyšel přibývají rodiny s malými dětmi – a tudíž stoupají i nároky na kapacitu mateřské a základní školy. „Aktuálně budujeme druhou školku. Měli jsme původní projekt z roku 2016, získali jsme na něj tehdy i dotaci, ale nenašli jsme zhotovitele. Nyní jsme tento projekt oživili, upravili, loni proběhlo výběrové řízení a už se staví,“ uvedla Štěpánka Bednářová. Školka vznikne přestavbou bývalého obchodního centra Jednoty a bude ji moci navštěvovat až 80 dětí, včetně nejmenších. Spolu s nynější školkou pro 71 dětí pak bude kapacita pyšelských předškolních zařízení už dostačující.

„Máme krásnou základní školu, kde jsme v roce 2017 k původnímu objektu přidali novou budovu, šatny a skleník. Díky nástavbě může mít v každém ročníku po dvou třídách. Nynější kapacita 450 dětí stačí, snažíme se držet malý počet žáků ve třídách, zejména na prvním stupni, kde je ve třídě v průměru 22–23 dětí,“ řekla starostka. Na stavbu a rekonstrukci město získalo dotaci z několika zdrojů. S pomocí další dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který administruje MAS Posázaví, se v roce 2019 podařilo vybavit jazykovou a počítačovou učebnu, školní dílny i fyzikální a chemickou laboratoř. Do budoucna bude třeba zvětšit ještě školní jídelnu, která by v případě naplnění kapacity školy přestala stačit.

Loni se městu podařilo vyřešit i zázemí pro dětského doktora a praktickou lékařku. Od místního podnikatele si pronajalo prostory v přízemí nového domu na náměstí, který postavil na místě starého objektu – zachoval přitom původní charakter stavby i její historickou fasádu. Bezbariérové ordinace jsou v přízemí budovy, v horním patře jsou byty.

Chvála aktivním spoluobčanům

Příliv nových obyvatel má i další pozitiva – oživili společenský život ve městě a aktivně se zapojují také do jeho rozvoje. Jeden z místních přišel například s myšlenkou vybudovat hřiště pro malé děti. Připravil to od projektu až po realizaci, sehnal firmy… Část peněz město získalo z programu ČEZ Oranžové hřiště, nadšení obyvatelé vybrali mezi sebou 250 000 korun. „Hrací plocha pro nejmenší tady chyběla. Historicky bylo jedno hřiště v parku, ale už nevyhovovalo, bylo často cílem vandalů, navíc přístup k němu z náměstí byl omezen. Nové hřiště vzniklo na strategickém místě, cestou k mateřské škole na městském pozemku. Byla to zarostlá rokle, obyvatelé udělali brigádu, postavili plot…,“ vzpomněl Jan Kostrhoun. Přístupu obyvatel si velice cení. „Tím, že si to vymysleli a zrealizovali sami, k tomu mají úplně jiný vztah a jinak se k tomu i chovají,“ poznamenal.

Starostka přidala další příklad z místní části Kovářovice, kde z iniciativy místních byla opravena kaplička a rybníček. „Zaplatili jsme materiál a obyvatelé sami kompletně opravili kapličku a nechali ji znovu vysvětit. Vyčistili jsme také rybníček na návsi a díky tomu jsme zjistili, že nám z něj teče spodní voda do kanalizace,“ dodala Štěpánka Bednářová. A objevují se podle ní další nápady – aktuálně třeba na opravu kapličky v Zaječicích, která se bude realizovat letos. Stejně jako projekt revitalizace návsi v Borové Lhotě, na nějž další akční obyvatel získal peníze z participativního rozpočtu Středočeského kraje.

Zástupci radnice popsali i další iniciativy místních – třeba úpravu běžkařské stopy v okolí Zaječic a v golfovém areálu. Jeden ze sportovců zase vyznačil v polích kolem města běžecké okruhy, které i s mapou zveřejnil na facebooku. Obě aktivity už vyzkoušely desítky lidí. Podobné počiny jsou cenné zejména v současných podmínkách, kdy je kvůli koronavirové pandemii volný pohyb lidí omezen. 

Skok pro pomoc

A ještě jednu loňskou událost starostka zmínila – charitativní akci Skok pro pomoc. Její výtěžek byl určen pro mladého Lukáše, který je po nehodě na motokrosovém závodě upoután na vozík a potřebuje peníze na nákup kompenzačních a rehabilitačních pomůcek a na zaplacení rehabilitačních pobytů. „Dala se dohromady úžasná parta lidí, která pro něj tuto akci zorganizovala a obec se k nim připojila. Zapojili se hasiči, sportovci…, přišlo asi 1 500 lidí,“ vzpomněla starostka. Hlavním tahákem programu bylo vystoupení legendy českého freestyle motocrossu Petra Piláta a jeho FMX Academy. Ale skákalo se nejen na motocyklech – svou dovednost, tentokrát gymnastickou, ukázaly i děti ze sportovního klubu GymPyš.

Návrat do minulosti

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295, kdy je jako její tehdejší majitel zmiňován Předbor z Pyšel. Historie města ale pravděpodobně sahá až do 11. století, což dokládají četné archeologické nálezy i románský původ kostela Povýšení sv. Kříže. Pyšely byly povýšeny na město poprvé v roce 1703 císařem Leopoldem I. na základě žádosti Františka Antonína Halleweina, který do pyšelského znaku také daroval část svého erbu, a to orlí křídlo. O status města Pyšely přišly kolem roku 1946 a byl jim navrácen 30. ledna 2007.

jt

Přílohy ke stažení:
Město Pyšely sází na mladé