V Kostelních Střimelicích našli zbytky pozdně středověké penězokazecké dílny

Na první pohled obyčejné plechové plíšky, které se před třemi lety objevily při záchranném archeologickém výzkumu na stavbě vodovodních řadů a přípojek v Kostelních Střimelicích u Stříbrné Skalice, se ukázaly být doslova pokladem. Odhalily s největší pravděpodobností pozůstatky pozdně středověké penězokazecké dílny. „Jde o celkem vzácnou archeologickou situaci, v Čechách podobné spočítáme dohromady na prstech jedné ruky,“ uvedl Jiří Bernat, který za Ústav archeologické památkové péče středních Čech zajišťuje dohled na stavbě kanalizace a s obcí Stříbrná Skalice trvale spolupracuje. Výjimečné je podle něj navíc i to, že se falešné mince vyráběly v areálu bývalého hornického sídliště v těsném sousedství zaniklé tvrze, takže k jejich nelegální ražbě patrně sloužil hned z revíru získaný a zpracovaný kov.

„Pro dané období přechodu pozdního středověku do raného novověku je dochována už řada písemných zmínek týkajících se oboru hornictví, úpravy rud a mincování, a to i ve vztahu ke Stříbrnoskalicku. Jen o málo mladší raně novověké písemnosti přinášejí dokonce zprávy o některých tehdejších ‚nepořádcích‘ ve zdejším hornickém revíru a možná se podaří objevit v písemných pramenech také nějaké informace k podvodné mincovně v Kostelních Střimelicích,“ uvedl Jiří Bernat.

Při hloubení jedné z vodovodních přípojek bylo archeologickou kontrolou zjištěno, že výkop prošel mělkým objektem, jehož dno v délce několika metrů bylo zcela rovné. Jednalo se tedy o podlahu stavebního objektu, původně zčásti zapuštěného do mírného svahu. V místě předpokládaného průběhu dvou protilehlých, výkopem proťatých stěn stavby nebyly však zjištěny žádné stopy zdiva. Rovněž zásyp vnitřku neobsahoval výraznější množství kamenů. Stavba tedy musela být dřevěná, ale její dispoziční řešení a konstrukční provedení je zatím neznámé.

Nález samotné stavby nebyl až tak velkým překvapením, dost možná se jednalo o západní část nebo přístavbu středověkého domu zachyceného už záchranným výzkumem v roce 2014 při výstavbě v těsném sousedství. Nečekaným byl ale nález z vnitřku tohoto objektu v roce 2018 na trase jedné z domovních vodovodních přípojek. Nejprve se v jeho zásypu objevilo větší množství menších až drobných zlomků plechů pokrytých zelenou měděnkou, na jejichž okrajích byly úseky obloukovitého odseknutí. Už v průběhu preparace a dokumentace nálezu se podařilo zjistit i ojedinělé větší kusy s celými kruhovými otvory. V té chvíli bylo archeologům jasné, že se jedná o typický odpad, tzv. cizuru z výroby mincovních střížků (polotovarů mincí) vysekávaných ve středověku průbojníkem z pásů plechu. Celá kumulace výrobního odpadu měla pravidelný tvar stlačený vahou zásypu objektu a mladších nadložních vrstev hlíny do podoby téměř kruhového koláče. Nepochybně se tedy jednalo o místo původního uložení plechových odstřižků, pravděpodobně v nádobě přibližně válcovitého tvaru, zhotovené z organického materiálu (např. proutěný koš nebo dřevěné vědro). Do nedochované nádoby byly plechové zbytky zřejmě vhazovány a shromažďovány k recyklaci, tedy k dalšímu přetavení. Podle odhadu byly odpadových plíšků řádově stovky, možná až tisíce kusů. Po nálezu cizury se zdálo být málo pravděpodobné, že se vedle odpadu podaří najít ve větším množství i samotné výseky – střížky –, ale stalo se. Kromě zmetků, zřejmě záměrně přeložených nebo do trubičky stočených střížků, se nad podlahou objektu podařilo nalézt také více než 100 upravených mincovních střížků připravených k ražbě. Byly uloženy pod podlahou objektu v textilním nebo spíše koženém váčku.

Jaké je stáří nálezu? Odpověď se zpočátku opírala jen o datovací srovnání sídlištního odpadu – drobných střepů keramických nádob z téhož objektu –, kladených rámcově do pozdního středověku. V průběhu zpracování a přípravy všech kovových nálezů z Kostelních Střimelic k nákladné konzervaci se ale podařilo mezi několika střížky rozptýlenými nad podlahou objektu rozpoznat zatím v jediném případě také oražený střížek! Předběžně lze říci, že se jedná o drobnou minci z mědi nebo slitiny mědi, zřejmě falzifikát jednostranně raženého haléře (zatím přesně neurčeného typu) krále Vladislava II. Jagellonského (doba vlády 1471–1516).

V současné době vedení obce Stříbrná Skalice ve spolupráci s Posázaví o.p.s. připravuje vytvoření turistického cíle v lokalitě nálezu. V sousedství barokního kostela sv. Martina s gotickým presbytářem bude umístěna informační tabule, stojan na kola a posezení, které umožní turistům základní seznámení se s místem a jeho zajímavou historií. Budou si zde moci odpočinout a pokochat se nádherným výhledem do krajiny. Z ohradní zdi hřbitova ležícího okolo kostela jsou za dobrého počasí vidět i Krkonoše.

jt

Přílohy ke stažení:
V Kostelních Střimelicích našli zbytky pozdně středověké penězokazecké dílny