CHOPOS: Sázka na spolupráci se obcím vyplácí

Rok 2020 byl v mnoha směrech výjimečný. Omezení, zákazy, nařízení, mimořádná opatření, nouzový stav… A úlevu nepřinesl ani nový letopočet s jedničkou na konci. Za vším hledej… (ne ženu, jak se traduje), ale koronavirovou pandemii. Život naruby převrátila mnohým z nás. Jedincům, celým rodinám, firmám, spolkům, společenstvím… Jak se jedna z největších hrozeb dneška promítla do chodu Dobrovolného svazku obcí CHOPOS? O tom jsme si povídali s jeho manažery Miroslavem Kratochvílem, Janou Kovářovou a Pavlem Gobym. „Přežili jsme, kancelář jsme nezavřeli, jedeme dál,“ říkají.  

Projekty, projekty a zase projekty

Desítky realizovaných projektů přispívajících ke zlepšení života v regionu ­– tak by se dala stručně shrnout historie svazku obcí CHOPOS. Vznikl v roce 1999 v okolí Benešova, v jihovýchodní části Středočeského kraje, a sdružuje 21 obcí. „Vždycky jsme obcím poskytovali služby prakticky na klíč, tedy pomalu od první vize, přes vytváření dokumentů až po jejich realizaci. Konzultujeme s nimi záměry, pomáháme shánět peníze, kontrolujeme konečné vyúčtování i udržitelnost…,“ shrnul Miroslav Kratochvíl.

V současnosti nejdelším projektem z pohledu doby realizace je výstavba skupinového vodovodu, k němuž se připojilo sedm obcí. Jeho realizace se nachází ve druhé polovině, položeno už bylo všech zhruba 42 kilometrů potrubí. Teď je třeba zprovoznit všechny armaturní šachty se systémem řízení a dokončit systém čerpání vody ze Želivky, konkrétně z úpadnice v Křešicích. Téměř hotov už je i vodojem. Zahájení provozu vodovodu pak bude záviset na odstávce přivaděče ze Želivky, které je plánováno na květen. „Když v červnu doděláme systém čerpání, pak budou následovat tlakové zkoušky a opravy silnic, včetně vedlejších komunikací… Teoreticky je možné, že koncem léta bude hotovo,“ dodal Miroslav Kratochvíl.

Nový vodovodní systém až pro 3 160 obyvatel bude CHOPOS sám i provozovat, což mu umožní pohlídat si cenu vody a nákladů. Zájem o připojení je podle Miroslava Kratochvíla velký. Bude ale záležet na tom, zda budou odběratelé vodu z řadu také čerpat, nebo ho budou mít jen jako záložní zdroj pro období sucha a dál budou využívat své studny. „Je pro nás velmi důležité, aby se odebíralo co nejvíc vody, protože v opačném případě by provoz musely obce dofinancovávat,“ uvedl Miroslav Kratochvíl. V současné době už je podle něj navíc jisté, že by se na nový vodovod chtěly napojit další obce.

Projektová manažerka CHOPOSu Jana Kovářová uvedla, že teď nejvíc řeší dotace z Programu rozvoje venkova (PRV), jejichž rozdělování koordinuje MAS Posázaví. „Ve čtvrté výzvě bylo podpořeno osm našich projektů, většinou zaměřených na úpravy a vybavení školek, škol a spolkových místností. Většina z nich by se měla realizovat letos,“ řekla. Celkové náklady podpořených projektů dosáhly téměř 9,3 milionu korun, z toho dotace činí 4,5 milionu korun. Mezi podpořenými projekty je například přístavba a rozšíření jídelny základní školy v Divišově, herní prvky pro mateřskou školu v Postupicích a rekonstrukce či vybavení spolkových místností a společenských sálů v Chotýšanech, Litichovicích, Vranově, Postupicích, Všechlapech a Struhařově.

Před dokončením je stavba lesního „kina“ u rozhledny Špulka, která byla podpořena už v jedné z předchozích výzev PRV. Hotova by měla být do letošních prázdnin. „Budeme připraveni na novou turistickou sezónu. Vidíme, že lidé chtějí být v přírodě víc a víc, kvůli pandemii zažívá Špulka neuvěřitelný nápor, je stále v obležení. Připravujeme se na to, že lidé budou i nadále vyhledávat místa ve venkovním prostředí, budou se chtít někde posadit, případně se schovat před deštěm, a přístřešek v podobě lesního kina k tomu bude ideální,“ řekl Miroslav Kratochvíl.

Žadatelé z CHOPOSu byli úspěšní také v získání dotací z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). S jejich pomocí se podařilo dokončit přístavbu mateřské školy v Teplýšovicích a Divišově nebo vybudovat chodníky v Petroupimi a Struhařově. Ze stejného zdroje se staví chodník také v Divišově a jeho výstavba se připravuje v Ostředku. „IROP nás hodně zaměstnává, protože jeho administrace je složitější než u jiných dotačních titulů,“ poznamenal Miroslav Kratochvíl.

Jana Kovářová dodala, že se obcím sdruženým ve svazku loni nepodařilo získat žádnou dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj v rámci podprogramu Podpora obnovy a rozvoje venkova. Na druhou stranu byly úspěšné ve Fondu obnovy venkova vypisovaném Středočeským krajem. „Každá obec měla nárok na 1 000 Kč na obyvatele (počet obyvatel k 31. 12. 2016) a byla to docela zajímavá výzva. Snažili jsme se, aby všech 21 členských obcí CHOPOSu o tuto dotaci požádalo a vyčerpalo ji. Většinou se jednalo o rekonstrukce veřejného osvětlení a úpravy veřejných budov a prostranství,“ uvedla Jana Kovářová

Když obce táhnou za jeden provaz

Společných projektů, které CHOPOS realizuje, je víc. Třetím rokem svým obcím nabízí svoz bioodpadu. „Tato služba je potřebná a čím dál víc žádaná. Jenom jsme trošku nešťastní, že bioodpadu přibývá mnohem víc, než jsme očekávali. Možná je to důsledek koronavirové pandemie, kdy jsou lidé víc doma a hodně času tráví na zahrádkách. Posekali a pořezali, co se dalo, ztratili ale schopnost se o bioodpad na svém pozemku postarat, všechno dávají do kontejnerů, které vyvážíme. Je toho opravdu hodně a pokud by to mělo zůstat v popelnicích, svoz se podle nového zákona o odpadech hodně prodraží. Je proto dobře, že se tato složka vytřídí. Už ale víme, že v nejbližším území máme málo kompostáren (Struhařov a Xaverov), potřebovali bychom ještě jednu s kapacitou 150 tun, aby naše ekonomika fungovala dobře,“ popsal Miroslav Kratochvíl. Rentabilní podle něj je vyvážet velkoobjemový kontejner do kompostárny vzdálené maximálně 15 kilometrů.

Široké poradenství je dalším příkladem dobré praxe projektu Centra společných služeb, který CHOPOS realizoval s dotační podporou z Operačního programu zaměstnanost MPSV pod záštitou Svazu měst a obcí (SMO) v letech 2016 až 2020. „Nebylo to pro nás nic nového, my jsme tyto služby poskytovali obcím už dříve, ale řada mikroregionů to tehdy teprve rozjížděla. Zapojením do projektu jsme navzájem prohloubili své znalosti, vzdělávali jsme se a tyto informace pak předávali dál obcím,“ popsal Miroslav Kratochvíl. Tato forma spolupráce se podle něj osvědčila, CHOPOS v ní proto pokračuje i bez dotační podpory.

CHOPOS podporuje také myšlenku SMO, který chce v rámci republiky vytvořit síť dobrovolných svazků obcí, na jejíž platformě by se dál sdílely informace a zkušenosti v celé ČR. Několik dobrovolných svazků včetně CHOPOSu se rozhodlo založit menší uskupení ve Středočeském kraji a založilo Asociaci dobrovolných svazků obcí, která navázala užší kontakt s krajem, který dosud se svazky příliš nekomunikoval. Asociace má v současnosti 6 členů, jejich počet by se ale měl rozšířit. „Chceme ukázat, že model spolupráce obcí prostřednictvím dobrovolného svazku je dobrý, vyplatí se, že si obce dokáží navzájem pomoct, třeba prostřednictvím Centra společných služeb. Služby, které obcím poskytujeme, dokážeme centralizovat, a tím je zlevnit. Každý starosta má stejné povinnosti, ať je to malá obec či větší město, ale většinou mu chybějí lidé a peníze. Takže když na celém území například pracuje koordinátor sociální práce, společně se sváží bioodpad, provozuje vodovod nebo poskytuje poradenství, samosprávy to zvládnou lépe,“ konstatoval Miroslav Kratochvíl. Těší ho, že se i přes nynější nelehkou situaci způsobenou šířením koronaviru daří pořádat zasedání svazku (i online), která jsou pro jeho činnost velice důležitá.

Podat pomocnou ruku potřebným

Dluhy, nemoc, problémy v rodině… situací, ve kterých se člověk v životě ocitne (mnohdy ne vlastní vinou), je hodně. K tomu se přidá třeba ještě strach, samota, závislost, umírání… Ne každý si s tím dokáže sám poradit. Tím, kdo umí pomoci, je koordinátor sociální práce. Na území CHOPOSu je jím od června 2019 Pavel Goby. Do současnosti podal pomocnou ruku zhruba 120 klientům. „Je to spousta složitých lidských příběhů, ale dokázali jsme jim poradit, jak dál. Hodně věcí se povedlo vyřešit, jsou ale i příběhy, kde se něco nepovedlo, ale tak to život přináší,“ říká Pavel Goby.

Cení si toho, že se za tak krátkou dobu podařilo projekt nastartovat a klienti ho už sami spontánně oslovují a žádají o pomoc. „Není to nic nuceného, lidé si mezi sebou na základě dobrých zkušeností řeknou, že je tady člověk, který by jim mohl poradit,“ dodal. Rozběhla se podle něj také spolupráce s obcemi – obracejí se na něj starostové, kteří chtějí podat pomocnou ruku „svým“ obyvatelům, kteří se ocitli ve složité životní situaci. A co je neméně důležité – navázaly se dobré vztahy s úřady a sociálními institucemi. „Z toho jsem měl ze začátku největší obavy, jak nás přijmou,“ vzpomněl Pavel Goby. Pochvaluje si spolupráci s Úřadem práce Benešov, Okresní správou sociálního zabezpečení, odbory sociálních věcí Městského úřadu Benešov i poskytovateli sociálních služeb na Benešovsku a Vlašimsku. Ze zpětné vazby je podle něj vidět, že jsou tyto instituce za podobnou spolupráci rády, navíc se jim mnohdy společně podaří vyřešit problém překračující hranice regionu. Doložil to příkladem z nedávné doby, kdy pomohl člověku, který žije na Benešovsku, ale trvalý pobyt má v Kladně.

„Mám spoustu případů, kde je to hodně složité, kde vidím, že se to úplně nedaří, ale převažují ty, kde došlo k pozitivní změně. Z těch zhruba 120 případů je aktivních 35, ostatní už jsou vyřešené. Jsem ale s klienty domluven, že pokud budou v budoucnu potřebovat, mohou se na mě znovu obrátit,“ uvedl Pavel Goby. Mezi nejčastější požadavky, které řešil, bylo nalezení vhodné sociální služby pro daného klienta nebo zajištění kompenzačních pomůcek. „Lidé nevědí, na koho a kam se obrátit, co by pro ně bylo nejlepší,“ podotkl. Kromě přímé pomoci potřebným pomáhá i jejich příbuzným. Řeší s nimi mimo jiné také nevyhovující bydlení nebo finanční problémy.

„Projekt potrvá do 31. 5. 2022, jsme tedy za půlkou projektu, ale už máme splněny všechny indikátory. Nečekal jsem, že bude takový zájem,“ přiznal Pavel Goby. Pokud by podle něj poptávka dál narůstala, sám by ji už nezvládl a potřeboval by spolupracovníka, aspoň na částečný úvazek.

Projekt vznikl jako reakce na dlouhodobější požadavek starostů, kteří na řešení podobných, časově velice náročných problémů nemají kapacitu, ani nejsou odborníci. „Když jsme o projektu začali uvažovat, netušili jsme, že bude jedním z pilotních v republice. Teď už je ale zřejmé, že se osvědčil a obce ho budou chtít udržet, bude ale nutné zajistit jeho další financování,“ řekl Miroslav Kratochvíl. CHOPOS na tuto službu získal dotaci a zbytek doplácí ze svého, respektive z příspěvků obcí, které od nich dostává na činnost svazku. Do budoucna se to ale zřejmě bez přímé finanční spoluúčasti samospráv neobejde. „V rámci přípravy nové Strategie MAS Posázaví na období 2021–2027 počítáme s tím, že se tato aktivita bude podporovat, a to možná napřímo, že dotace bude šitá přímo na míru těmto službám. Tím bychom pro ně zajistili financování na následujících sedm let. Ale měli bychom už myslet dál, tedy na to, že v budoucnu se na tom budou muset podílet i samy obce, takže už teď by měly část spolufinancovat a tato služba by se měla stát pravidelnou součástí jejich výdajů,“ poznamenal Miroslav Kratochvíl. Obává se totiž, že pokud by tato služba byla zadarmo, mohla by při nedostatku finančních zdrojů zkrachovat.

S covidem za zády

Podle Pavla Gobyho ovlivnila v posledním roce koronavirová pandemie i sociální služby. Velkým otazníkem bylo, zda se podaří přes všechna vyhlášená karanténní opatření udržet kontakt s klienty. Ukázalo se však, že se s nimi dá spousta věcí řešit po telefonu a po e-mailu, osobní schůzky se omezily za nejnutnější.

A ještě na jeden problém Pavel Goby upozornil – na ochranu osobních údajů (GDPR). Jako pověřenec pro GDPR průběžně radí obcím, jak mají v souladu se zákonem mimo jiné aktualizovat povinné dokumenty nebo zveřejňovat informace. V poslední době se také hodně rozšiřují kamerové systémy v obcích a je třeba citlivě posoudit rozdíl mezi veřejným zájmem a ochranou osobních údajů obyvatel. Novým fenoménem posledních měsíců v souvislosti s Covidem-19 je pak distanční výuka ve školách, z nichž řadu zřizují obce. Je třeba zajistit bezpečnost online připojení tak, aby se zabránilo zneužití osobních údajů dětí.

jt

Přílohy ke stažení:
CHOPOS Sázka na spolupráci obcí se vyplácí