S ředitelkou RUAH o.p.s. Martou Vackovou o domácí péči i „dobíjení baterek“

Podává pomocnou ruku nevyléčitelně nemocným i jejich rodinám, zajišťuje domácí zdravotní péči pro nemocné i pacienty po úrazech a operacích, nabízí odborné sociální poradenství… spektrum služeb, které poskytuje RUAH o.p.s., je široké. Jedno ale mají společné – pomáhají v domácím prostředí klientů a jsou postaveny na úctě k člověku a respektu k jeho potřebám.

RUAH o.p.s. poskytuje sociální a zdravotní péči v domácím prostředí všem bez rozdílu věku, kteří odbornou pomoc potřebují. Může se jednat o nemocné, kteří po propuštění z lůžkového zařízení potřebují následnou péči, pro chronicky nemocné, pro pacienty po úrazech a operacích, kteří potřebují systematickou péči, nebo pro nevyléčitelně nemocné, kteří si přejí prožít závěr svého života doma. Domácí hospicovou péči zabezpečuje RUAH s týmem lékaře, zdravotních sester, psychologa a sociálních pracovníků pro nemocné v posledním stadiu života. Domácí zdravotní péči zajišťují kvalifikované zdravotní sestry, které spolupracují s ošetřujícím lékařem tak, aby péče přispěla k co nejrychlejšímu uzdravení a získání soběstačnosti. Cílem odborného sociálního poradenství je pomoc lidem, kteří se z různých důvodů ocitli v nouzi. Odlehčovací služby jsou pak určeny lidem, kteří kvůli věku, nemoci nebo složité sociální situaci potřebují pomoc s každodenní péčí o sebe a domácnost.  V současné době má RUAH o.p.s. včetně terénních sociálních pracovníků 32 zaměstnanců.

S covidem v zádech

Obrovskou zkouškou prošla domácí zdravotní a sociální péče v letošním „koronavirovém“ roce. „Po vypuknutí pandemie nikdo prvních 14 dní nevěděl, co bude. Ale rychle jsme pochopili, že se klienti bez našich služeb neobejdou, a museli jsme najet na standardní režim s ochrannými pomůckami i riziky, které to má. V současné době máme obrovský přetlak na služby, potřebovali bychom další tři lidi a tři auta, abychom dokázali zabezpečit všechny, kteří by péči potřebovali,“ říká  ředitelka RUAH o.p.s. Marta Vacková. Nárůst poptávky je podle ní důsledkem omezení služby lůžkových zařízení, například nemocnic nebo léčeben dlouhodobě nemocných, které ve snaze připravit své kapacity pro potřeby možné pandemie propouštějí pacienty dřív do domácí péče.

„Covid nás naučil pracovat s vlastním strachem. Naučil nás, že musíme být schopní kriticky zvážit reálná rizika a ne se nepřiměřeně bát neznámého, takže si myslím, že v současné chvíli je tým velmi stabilní, nikdo nepodléhá panice a je pro nás klíčové zabezpečit služby a tomu podřizujeme i veškeré fungování v organizaci. Snažíme se dodržovat pravidla tak, abychom sami nebyli rizikem, abychom nepřenášeli mezi klienty případnou nákazu… I s tímto vědomím do terénu jdeme, jinak bychom tu péči dělat nemohli,“ upozornila Marta Vacková.

Během koronavirové krize se domácí zdravotní péče stala pro RUAH službou číslo 1. „Mnoho lidí se v této době nemá jak dostat k praktickým lékařům, někteří praktičtí lékaři omezují své služby, snaží se řešit věci po telefonu… Jsou tady ale lidi, kteří nemají chytrý telefon, aby přijali e-recept a došli si vyzvednout léky, jsou tady lidi, kteří nemají rodiny, které by jim tyto věci zajistily, takže sestřičky ve zdravotní péči se snaží obstarat klienty doma tak, aby nebyli poškozeni na zdraví, i když se zrovna nejedná o covid-19, ale mají jiná onemocnění, třeba chronická,“ přiblížila Marta Vacková.

Zvýšil se také zájem o odlehčovací služby. „Máme 12 asistentů, kteří jezdí do domácností lidí pomáhat jim s obsluhou, převážně s hygienou, podat jídlo, dohlížet na to, aby rodina péči zvládla, aby se její členové mohli v péči vystřídat, případně mohli částečně pracovat,“ dodala Marta Vacková. Tuto službu v současnosti využívá 68 klientů v regionu od Slap po Sázavu. 

Návraty domů

Podle Marty Vackové se už lidé naučili využívat i službu domácí hospicové péče, která je poskytována nevyléčitelně nemocným lidem v terminálním stadiu, tedy umírajícím. Spoustě klientů ale trvá, než zprávu o závažné diagnóze, která není řešitelná, přijmou. „Neumějí si představit, co to znamená a co je čeká, proto je potřeba jim věnovat komplexní péči, abychom celou rodinu provedli těžkým životním obdobím,“ dodala. Paliativní péče je velmi náročná i personálně, protože lékaři, zdravotní sestry a sociální pracovníci ji poskytují 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Počet pacientů se navíc meziročně zvýšil o 50 procent – zatímco za celý loňský rok pečovali o 36 rodin, letos v červenci jich bylo už 48 a pořád přibývají další.

Kromě zdravotní péče je v této oblasti jednou z významných pomocí i odborné poradenství pro pečující a pro nevyléčitelně nemocné, případně pozůstalé. „Sociální pracovník dojíždí do rodiny, domácnosti a pomáhá lidem řešit praktické věci, třeba jak získat pomůcky, jak obstarat věci, na které mají nárok a o kterých většina lidí ani neví, jak získat finanční prostředky, aby mohli pečovat o svého blízkého… zároveň jim pomáhá naučit se rozvrhnout své kapacity tak, aby sami sebe nevyčerpali, aby péči zvládli,“ dodala Marta Vacková.

Obce blíže lidem

Cílem projektu, který RUAH o.p.s. realizuje v 24 obcích na Sázavsku, Čerčansku, Bystřicku a Neveklovsku, je pomoc lidem v tíživé životní situaci. „V době prvního nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti s koronavirovou pandemií byly naše pracovnice členy týmů, které organizovaly pomoc, dojížděly na venkov, pomáhaly lidem dostat se k receptům, vozily nákupy, organizovaly dobrovolníky, staly se koordinátory nestandardní péče v regionu,“ uvedla Marta Vacková. Díky tomu se získaly další kontakty na lidi, kteří potřebují pomoc. Do projektu je v současnosti zařazeno 200 klientů, kteří vyžadují dlouhodobější podporu a péči, aby se mohli ze svých problémů dostat. „Nejčastěji se s nimi řeší exekuce a dluhy, které jsou velice často spojeny s tím, že tito lidé nedokáží porozumět současnému světu, takže se budou opakovaně zadlužovat ne proto, že nemají peníze, ale protože nerozumí tomu, co půjčka znamená. Jejich nevědomosti pak zneužívají nebankovní společnosti. Snažíme se omezit svéprávnost takových klientů, abychom je nějakým způsobem chránili před útoky podobných firem,“ dodala Marta Vacková.

Velkým problémem jsou podle ní i psychiatričtí klienti, kteří nejsou diagnostikováni ani medikováni. „Tam je velmi obtížná spolupráce. Vzhledem k tomu, že nemáme terénního psychiatra, jim vlastně není jak pomoci ve zdravotní otázce, pak se obtížně řeší i následné věci,“ řekla Marta Vacková.

A ještě na jeden velký problém poukázala – na bydlení pro sociálně slabé. Vzhledem k blízkosti Prahy ceny nemovitostí i nájmů v regionu rostou tak, že bydlení je pro stále více lidí nedostupnou záležitostí. Terénní pracovnice pak musí řešit další otázky s tím spojené, mimo jiné péči o děti žijící v sociálně slabých rodinách.

O „dobíjení baterek“ a novém kávovaru

Práce ve zdravotních a sociálních službách je podle Marty Vackové hodně vyčerpávající. Kde a jak „dobíjí baterky“? „Pomáhá a potěší vděčná zpětná vazba od klientů. Snažíme se také udržovat si v kolektivu optimismus, abychom si byli navzájem oporou, protože nemůžeme všechny příběhy, které denně vídáme a slýcháme, sdílet veřejně, chráníme tím klienty. Takže se snažíme uvnitř organizace mít bezpečné prostředí, kde můžeme o věcech otevřeně mluvit a navzájem si pomáhat, abychom to zvládali,“ prozradila.

Radost jí ale dělá také přízeň donátorů – naposledy díky nim mohli nakoupit pro klienty tolik potřebné kyslíkové koncentrátory. A až sobeckou radost jí prý udělal jeden z nedávných darů, který tentokrát nebyl pro pacienty, ale pro zaměstnance RUAHu – vytoužený kávovar.

jt