Zpráva ze dne úterý 4. února 2020
Konec starého a začátek nového roku patří v mnoha organizacích především administrativě, dolaďují se závěrečné zprávy a dotahuje se vše, co se v loňském roce nestihlo. Jinak tomu nebylo ani v Záchranné stanici pro živočichy ve Vlašimi. Díky statistickému vyhodnocení mohou ošetřovatelé ze Stanice říci, že v roce 2019 přijali o 56 živočichů více, než v roce předešlém.
„V roce 2019 jsme přijali celkem 648 živočichů zastoupených 76 druhy, což je o 56 živočichů a o čtyři druhy více, než v předešlém roce. Naše práce byla tedy opět pestrá a nedá se říci, že bychom se nudili,“ sděluje Jaroslav Svačina, ošetřovatel Záchranné stanice ZO ČSOP Vlašim.
Jako každý rok řešili ošetřovatelé nejméně případů v zimním období. Nejvíce jich naopak bylo v letních měsících, především v červnu a červenci, kdy je sezóna mláďat v plném proudu. Nejčastějším pacientem ze skupiny ptáků se stala poštolka obecná a kos černý. U savců obsadil první příčku ježek západní.
„Důvody hospitalizace živočichů byly různé, nejčastěji se však jednalo o osiření mláďat, pokousání jiným živočichem, zlomeniny, zranění dopravou, popálení elektrickým proudem a zranění způsobená nárazem na překážku. Přijali jsme ale také značný počet zvířat s infekcí, otravou či invazí parazitů. V neposlední řadě jsme pomáhali zvířatům vysíleným, v důsledku negativních vlivů počasí,“ dodává Jaroslav Svačina.
Mimo jiné se ošetřovatelé věnovali také ekoporadenství a environmentální výchově. Spoustu případů se jim podařilo vyřešit již po telefonu, tudíž se v mnoha situacích povedlo zabránit například zbytečnému odebrání mláďat. Během roku se věnovali několika záchranným transferům škeblí při rekonstrukcích vodních ploch či stavěli mobilní zábrany pro obojživelníky během jarní migrace.
„Z pacientů přijatých v uplynulém roce se nám podařilo vrátit do přírody 276 živočichů. Dalších 44 jich zůstává nadále v naší péči, jedná se především o nevyspělá mláďata ježků, která budou vypuštěna v jarních měsících tohoto roku. Některá zvířata, která nemohla být znovu vrácena do přírody, například kvůli vzniklému imprintingu, byla předána jiné organizaci či osobě k expozičním účelům s cílem ekovýchovného vzdělávání,“ pokračuje Jaroslav Svačina a na závěr dodává, že děkuje všem sponzorům, dobrovolníkům a také veterinárním lékařkám MVDr. Martině Simandlové, PhD. a MVDr. Petře Petrů za velkou pomoc.
Ing. Anna Dittrichová
Přílohy ke stažení:
03_02_20_ohlédnutí za rokem (002)