Co mají lékaři dělat, když jim přijde do ordinace turista z rizikových oblastí Afriky s horečkou a zvracením? Odpověď dostali na unikátní konferenci „VNN 2019“

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., pořádala v konferenčním sálu hotelu Benica v Benešově v úterý 5. listopadu 2019 odbornou konferenci o vysoce nakažlivých nemocech s názvem „VNN 2019 – Postup při výskytu pacienta s vysoce nakažlivou nemocí ve zdravotnickém zařízení“. Byla to první konference na toto téma ve Středočeském kraji a sklidila velký ohlas.

„Překvapil nás už při spuštění přihlašování na konferenci velký zájem o účast, do poslední chvíle byl boj o volná místa. Původně jsme chtěli uspořádat interní seminář pro naše zaměstnance, nakonec se malá akce rozrostla, přihlásili se i zájemci mimo benešovský region, z Prahy či Kladna, Kutné Hory a z dalších měst,“ uvedla organizátorka a krizová manažerka benešovské nemocnice Ing. Alena Chaloupková s tím, že nemocnice na akci spolupracovala se složkami Integrovaného záchranného systému.

Jednodenní konference se zúčastnilo přes sto lidí, především zaměstnanci nemocnice, ale také zástupci přednášejících složek IZS, dále zástupci Asociace samaritánů České republiky, profesionální hasiči i host z Letiště Praha, pozvání přijala řada praktických lékařů z regionu. „Podařilo se nám sezvat a dát dohromady téměř všechny složky integrovaného záchranného systému. Mezi přednášejícími byli zástupci nemocnice, ze Středočeského kraje pak zástupci krajské hygienické stanice, zdravotnického záchranné služby a hasičského záchranného sboru. Snažili jsme se uspořádat konferenci, která všem účastníkům předá odborné informace v otázce vysoce nakažlivých nemoci a poskytne mnoho praktických rad, a to se podle ohlasů podařilo,“ shrnula Ing. Alena Chaloupková.

„Konferenci hodnotím velmi kladně, přednášky na sebe logicky navazovaly, přítomní se dozvěděli spoustu praktických informací. I kdyby si lékař z konference odnesl jen to základní, že má v případě podezření na vysoce nakažlivou nákazu zavolat na tísňovou linku a musí se obléci do osobních ochranných pracovních prostředků, i to je dobré. Jsem i ráda, že jsem se setkala s ostatními kolegy ze složek integrovaného záchranného systému, což bylo také jedním z cílů,“ hodnotila Mgr. Jindra Taterová, vedoucí protiepidemického oddělení pro okres Benešov Krajské hygienické stanice.

Praktičnost podtrhla i ukázka ochranných pomůcek a prostředků v druhém přednáškovém sále, kde benešovští hasiči rozložili dokonce i dekontaminační jednotku, a Asociace samaritánů ČR přivezla biovak, ve kterém se převáží pacient s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc. Všichni přítomní tak mohli vše vidět na vlastní oči.

Téma konference odstartoval „instruktážní“ film

Hned na úvod měl premiéru dvanáctiminutový film, který natočila benešovská nemocnice jako ukázku a možnost toho, jak by příjmové ambulance nemocnice, praktický lékař či lékař lékařské pohotovostní služby měl postupovat, když mu do ordinace vstoupí pacient, u něhož vznikne podezření na vysoce nakažlivou nemoc. Ve filmu vystupuje fiktivní muž, který se před dvěma dny vrátil z Afriky z oblasti výskytu vysoce nakažlivé nemoci a není mu dobře, má horečku a je slabý. Štáb natáčel nejen v benešovské nemocnici, ale také například v prostorách záchranné služby na pražském letišti nebo ve středisku tísňové linky v Kladně - KOPIS.

„Účastníci si díky úvodnímu filmu mohli dát zpětně do kontextu všechny informace, které se od přednášejících dozvěděli. Při dotazníkovém průzkumu potvrdili, že film byl pro ně z tohoto hlediska velkým přínosem. Filmem jsme chtěli ukázat, co by se dělo, kdyby tato mimořádná situace nastala. Praktičtí lékaři nemají možnost cvičení, nikdy si prakticky tyto situace nevyzkouší jako například hasiči, proto jim chceme film poskytnout,“ poznamenala Ing. Alena Chaloupková.

Film nemocnice zároveň přihlásila jako projekt do soutěže Bezpečná nemocnice 2019, kterou vyhlašuje Kraj Vysočina už podvanácté. Vítěze vyhlásí začátkem února 2020. Nemocnice už v minulosti v této soutěži jednou uspěla - před čtyřmi lety získala první místo za video o evakuaci pacientů při požáru ve zdravotnickém zařízení.

Cílem konference bylo rozšíření povědomí o vysoce nebezpečných nákazách, připomenutí postupů pro případ jejich výskytu a zhodnocení dosavadních zkušeností v této oblasti. Cílená byla především na lékaře v ambulancích. „Většina lidí, kterým po dovolené není dobře, zamíří nejprve ke svému praktickému lékaři nebo na pohotovost, a právě těmto zdravotníkům jsme chtěli připomenout, co by měli v daný okamžik dělat. Taková situace zatím v rámci České republiky nenastala, ale je potřeba a nezbytné, aby všichni byli na možnost výskytu vysoce nakažlivé nemoci připraveni,“ upozornila Ing. Alena Chaloupková.

„Případ importu vysoce nakažlivé nemoci do České republiky nebyl dosud zaznamenán, i když několik podezření u lidí vracejících se z rizikových zemí se vyskytlo. Osobně jsem byla u případu uložení karantény pracovnici z organizace Lékaři bez hranic, která se vracela z místa výskytu Eboly. Jednalo se o preventivní karanténu pro pobyt v ohnisku nákazy,“ popisuje případ Mgr. Jindra Taterová. Podle ní je v současné době riziko onemocnění vysoce nakažlivou nemocí nízké, ale nikoli žádné. „Je to věc, která se stát může, když si vezmeme, jak intenzivně lidé cestují a navíc jsou ochotní jít kamkoli, sníst cokoli. Proto bychom měli být na tuto mimořádnou událost připraveni,“ upozornila Mgr. Jindra Taterová.

Upozorňuje také na to, že existuje Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, podle něhož lékař musí mít v ordinaci ochranné prostředky adekvátní možnému riziku. Také zákoník práce hovoří o tom, že zaměstnavatel má zaměstnancům poskytnout takové prostředky, které zabrání jejich újmě na zdraví. „V minulých letech jsme prováděli kontroly v ordinacích praktických lékařů a lze říci, že ne všichni adekvátní ochranné prostředky pro výskyt VNN mají,“ dodala Mgr. Jindra Taterová.

„U nás v nemocnici balíčky s ochrannými osobními pracovními prostředky máme a byla bych moc ráda, pokud by se na toto téma rozvinula diskuse o nutnosti vybavit takto profesionálně všechny ordinace,“ dodala Ing. Alena Chaloupková, která byla hlavním iniciátorem konference na téma vysoce nakažlivých nemocí. „Jako krizový manažer jsem přemýšlela, v čem ještě naši zaměstnanci nebyli proškoleni, a co je nejpravděpodobnější riziko v nemocnici, a to jsou infekce. Vysoce nakažlivé nemoci jsou zajímavé téma, o kterém hovoříme na úrovni krizových manažerů při našich setkáních, ale k praktickým lékařům se informace už nedostanou,“ vysvětlila Ing. Alena Chaloupková, která již nyní přemýšlí nad tématem případné další konference.

Z dotazníkového šetření například vyplynul jako z dalších možných krizových námětů postup nemocnice při vyhlášení traumatologického plánu nebo jak chránit pacienty a zaměstnance vůči agresivnímu pacientovi. Vyplněný dotazník odevzdala více než polovina účastníků a organizátorům udělili za konferenci téměř všichni jedničku. Přednášky pro ně byly informačně vyčerpávající, dozvěděli se spoustu nového a kladně hodnotili i již zmiňovaný film. Většina se na konferenci VNN 2019 přihlásila právě proto, že vnímají riziko vysoce nakažlivých nemocí jako závažné téma.

Markéta Zikmundová

Přílohy ke stažení:
TZ Odborná konference VNN 2019