Zpráva ze dne čtvrtek 9. května 2019
Se žáky ZŠ Bystřice už jsme letos v Rudolfinu byli a líbilo se nám. Proto jsme využili pozvání tentokrát na Dvořákovu Novosvětskou. Antonín Dvořák napsal tuto symfonii za svého pobytu ve Spojených státech amerických, kde působil jako ředitel newyorské konzervatoře. Dílo zaznělo v premiéře 16. 12. 1893 v tamní Carnegie Hall.
Orchestr vedl pan Marko Ivanović, ukázal nám, jak autor na díle pracoval, jak upravoval některé části, co hrají jednotlivé nástroje, jak znějí společně s ostatními nástroji i bez nich. Dověděli jsme se, jak zní úryvek v podání jiných nástrojů, jak se prolínají motivy celým dílem.
Dvořákův vztah k vlasti je patrný z následujících slov:
Dvořák měl ohromný strach z toho, jestli ho přesun do Spojených států amerických, kde byl v letech 1892–1895 ředitelem Národní konzervatoře v New Yorku, nepřipraví o inspiraci. Jestli mu daleko od Čech vůbec půjde psát, jestli neztratí zdroj hudebních nápadů. Novosvětská symfonie – jako první skladba, kterou v Americe složil – ukázala, že to byly obavy plané. Ale v celém díle nacházíme stopy po tomto napětí a souboji. A stejně tak v něm nacházíme něco, co bylo pro Dvořáka charakteristické a krásně to zachytil jeden z kritiků při premiéře Novosvětské: „Je tmavý. Má tmavé vlasy, na temeni hlavy již prořídlé. Jeho tvář je ozdobena krátkou tmavou bradkou, která prokvétá stříbrem. Má tmavé oči a jeho pohled je jasný a veselý – občas se však zatoulá kamsi daleko…“
Zuzana Červová