Kdy je dítě ohroženo a kdo s ním pracuje?

Na Benešovsku se uskutečnilo multidisciplinární setkání zaměřené na děti a mládež s výchovnými problémy a rizikovým chováním. Setkání bylo určeno především pro školy a orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Podpora dětí s potřebami v oblasti chování by měla vycházet ze současného trendu sociální politiky, kterým je důraz na funkci rodiny a její autonomii s tím, že odborná práce s rodinou by měla být jen podpůrná. OSPOD zasahuje do situace dítěte pouze v případě jeho závažného ohrožení. Co to přesně znamená? A kdy jedná škola?

Společná aktivita lokálních síťařů okresu, pořádaná v rámci projektu Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí, proběhla 18. března 2019. Projekt, zaměřený na rozvoj síťování, tj. vyhledávání a spojování lidí, kteří jsou součástí určité sítě služeb pro děti a jejich rodiny, dále jejich setkávání, vzájemné informování, spolupráci a také vyjasňování kompetencí, realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) od roku 2016 do června 2019.

Při volbě zaměření tohoto setkání bylo vyhověno žádosti kurátorů pro děti a mládež, kteří prosazovali právě téma Práce s dětmi a mládeží s výchovnými problémy a rizikovým chováním. O tom, kdo má ve vztahu k dětem jaké povinnosti a možnosti, diskutovalo v Posázaví o.p.s., 40 odborníků. Pro vyjasnění kompetencí OSPOD se školami probíhalo setkání za přítomnosti metodika sociálně-právní ochrany dětí. Dále se účastnili pedagogové, sociální pracovníci z městských úřadů, psychologové, speciální pedagogové, metodici prevence a další.

Vymezení kompetencí škol a OSPOD

Kde jsou hranice pravomocí jednotlivých institucí z právního hlediska, vysvětlil metodik SPOD z Krajského úřadu Středočeského kraje Mgr. Josef Smrž: „Zákonné oprávnění pracovat s ohroženým dítětem je pro OSPOD základ činnosti. Ten má povinnost vyhodnotit konkrétní případ a stanovit, zda je dítě skutečně ohrožené. Pokud tomu tak není, měl by jednat někdo jiný. Podle základních práv v mezinárodních předpisech má dítě právo na rodinu a rodina na soukromý život. Výchova dítěte je plně v rukou rodičů a je nejlepším zájmem dítěte, pokud není ohroženo na životě, aby bylo se svou rodinou. OSPOD není represivním orgánem jako například policie. Primární zodpovědnost za výchovu a vzdělání dítěte plní rodiče, a tak nelze žádat například ani to, aby na základě chování dítěte i jeho „nedocházky“ do školy bylo umístěno mimo rodinu (např. do zařízení výchovné péče).“

Jak řešit záškoláctví?

Problém se záškoláctvím by měla být schopna vyřešit vlastními silami sama škola, která s dítětem a rodiči jedná jako první. S kontaktováním sociálních i návazných služeb může pomoci metodik prevence. Zde je vidět prostor pro rozvoj školní sociální práce. Ohlásit ohrožení dítěte související s chováním žáka na OSPOD může škola až v případě, že může doložit předešlou práci s žákem a jeho rodinou, která však nesměřovala ke zlepšení situace. Školy se u svých žáků setkávají stále více s rizikovým chováním, se šikanou, porušováním školního řádu, s užíváním návykových látek, ale řeší i rodičovské spory a CAN (syndrom týraného a zneužívaného dítěte). Ve všech vyjmenovaných případech platí stejný princip jako při záškoláctví.

Týrání či zneužívání: OSPOD řeší pouze děti ohrožené na životě

Nárůstu počtu dětí ohrožených, zanedbávaných, dětí s vývojovými poruchami chování i dětí, které v mnoha případech jednají agresivně, stejně jako jejich rodiče, nahrává tempo a charakter dnešní doby. Ohrožení zdraví v definici pro OSPOD rovná se ohrožení na životě a zdraví. „Pokud má dítě špinavé oblečení nebo vši, není to důvod, aby s ním pracoval OSPOD, to přísluší zdravotnické oblasti, dítě by měl vidět lékař,“ konkretizoval Smrž. Pokud ovšem někdo (ať je to kdokoliv) nabyde podezření na týrání nebo zneužívání dítěte, je jeho povinností hlásit to bezodkladně na OSPOD. Učinit tak je možno telefonicky se zachováním anonymity. Sociální pracovnice musí řešit oznámení vždy, protože škola toto neprošetřuje.

Primární rolí OSPOD není ani řešení rodičovských sporů, přestože v nich obvykle figuruje v roli opatrovníka. Zacílením práce sociálních pracovnic, v přenesené působnosti obcí, na opravdu ohrožené děti, se má posílit přímá práce s rodinou. Smrž také dodal, že: „OSPOD není preventivní složkou a tato jeho část musí být nahrazena činností aktérů sítě služeb, zejména sociálních.“ Z tohoto předpokladu vychází i aktivita lokálního síťování, v jejímž rámci byla zmapována místní situace a následně popsána v analýze sítě služeb. Text Analýzy místní sítě pro ORP Benešov, ale i další obce ze Středočeského kraje či z ostatních krajů zapojených do projektu, je dostupný na webu www.pravonadetstvi.cz. 

Poradenské sociální služby pro rodiny a děti na Benešovsku

Mezi takové služby patří Středisko výchovné péče (SVP) Dobřichovice a Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) Středočeského kraje, které poskytují poradenství, pracují s dětmi i jejich rodiči, spolupracují se školami i dalšími institucemi. Zástupci SVP na setkání pohovořili o činnosti tzv. terénních služeb v Benešově. „Našimi klienty jsou převážně děti staršího školního věku, které špatně navazují kontakty, mají problém s kolektivem či závažné poruchy chování. Jejich chování nelze nikdy posuzovat samo o sobě, vždy za ním něco stojí. Naše práce spočívá hodně v práci s emocemi. Ptáme se jich, zda problém vnímají a čí problém to podle nich je. Nikdy nejde 'opravit' jen dítě a je třeba, aby došlo ke změně celého rodinného systému,“ uvedl Mgr. Marek Stránský, SVP. Tato služba je velice potřebná pro návaznou práci kurátorek pro děti a mládež Městského úřadu Benešov, jež služby SVP potřebným dětem doporučují. Ze statistik vyplývá, že v roce 2018 pracovaly kurátorky na OSPOD Benešov celkem se 115 klienty, z nichž v 86 případech šlo o výchovné problémy dětí a mladistvých a trestná činnost se týkala 20 osob (z toho ¼ byly dívky).

Velký zájem je v Benešově i o služby PPP. Psycholožka PhDr. Blanka Tomková uvedla: „Jen v průběhu ledna přišlo 180 objednávek na vyšetření dětí. Rodiče však musejí počítat s termínem minimálně půl roku dopředu.“ Čekací lhůty jsou systémovou chybou, kterou nelze řešit místně. V poradně, jež disponuje 10 pracovníky, funguje i metodička prevence Mgr. Renáta Sládková, která školám nabízí nástroje pro práci s dětmi a třídou, pořádá pravidelná setkání pro školní metodiky prevence a je nakloněna i dalším formám spolupráce.

Odborníkům bere čas enormní administrativa

Problémem napříč rezorty zůstává byrokracie, která ubírá čas na intervenci. I když praxe funguje, všichni pracovníci tráví příliš času vyplňováním formulářů a zpracováváním dokumentace. Administrativa je velkou zátěží, protože na vše je potřeba papír. Dokonce i v procesu inkluze, která aktuálně ovlivňuje situaci ve školách.

Akce se uskutečnila v souladu se strategiemi lokálních síťařů, kteří děkují těm, co přišli, Posázaví o.p.s. za poskytnutí zázemí, městu Benešov za příspěvek a všem přednášejícím za jejich čas a slova.

Bc. Andrea Košanová, Lokální síťařka ORP Benešov

O projektu
Projekt Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve 12 krajích ČR prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost. Zaměřuje se na posílení mezirezortní a multidisciplinární spolupráce v oblasti péče o ohrožené děti a jejich rodiny. Cílem projektu je i nadále snižovat počet dětí, které musí svou rodinu opustit, a dětem, jež se dostávají do systému náhradní rodinné péče, zajistit co nejkvalitnější individuální péči. V rámci projektu probíhá v 11 krajích ČR aktivita Podpora síťování služeb na lokální úrovni (Síťování), kterou provádí 87 lokálních a krajských síťařů, zaměstnanců ministerstva. Více na: www.pravonadetstvi.cz.

Přílohy ke stažení:
STC36_clanek 2019-3-18_REVIZE