Srpen 1968 překazil plány na oslavu 50. výročí Československa. Ze Stromů svobody se staly symboly vzdoru

Na připomínku pražského jara bylo vysazeno nejméně 622 Stromů svobody, které se podařilo objevit díky stejnojmenné kampani brněnské Nadace Partnerství. Nejspíše jich ale mohlo být ještě více. Plánovanou hromadnou výsadbu stromů na oslavu 50. výročí Československa totiž překazily události 21. srpna 1968. „Řada stromů, která byla k oslavám půlstoletí republiky objednána, musela být pod vlivem nastupující normalizace zničena. Některé výsadby proběhly v utajení na soukromých zahradách. Tam, kde se nakonec okolo 28. října 1968 sázení uskutečnilo, za to organizátoři často zaplatili vyhazovem z práce nebo jinou formou perzekuce,“ představuje koordinátorka kampaně Zuzana Šeptunová. „Jedná se o paradox, původně totiž výsadby iniciovalo samotné předsednictvo vlády a Ústřední výbor Národní fronty. Výzvu k výročním výsadbám odvysílal i Československý rozhlas. Nikdo nečekal, že z plánů na oslavu navracející se svobody se nakonec vyklubou akce občanského vzdoru proti okupaci,“ líčí Zuzana Šeptunová.

Místem za svůj otevřený akt proti režimu často zaplatili ředitelé škol, kteří za protestními výsadbami stáli. „Ředitel školy ve Žďáru nad Sázavou Bohuslav Brabec zasadil v září 1968 spolu se studenty před budovou školy Lípu svobody. Spolu se svým kolegou, který odsoudil okupaci ve školní kronice, byli v roce 1970 zbaveni místa. Stejný osud stihnul dvojici ředitelů v Brně a řadu dalších odvážných pedagogů,“ upřesňuje Zuzana Šeptunová.

Na řadu Stromů svobody z roku 1968 se zapomnělo, ať již prostě během dějin nebo díky snaze komunistických orgánů. „Řada pamětních tabulek a kamenů musela být odstraněna. Skauti, kteří stáli za výsadbou ve Frýdku-Místku, dokonce bronzovou tabulku jejich stromu po dobu normalizace ukrývali. Na místo se vrátila až po roce 1989,“ vypráví osud dalších stromů Šeptunová. Někde byl okupační režim v tažení proti manifestacím svobody ještě důslednější. „Například v Bruntálu místní Lípu svobody tamní komunisté v noci tajně poškozovali natolik, že nakonec uhynula. Strom republiky byl vysazen několikrát znovu, ale jeho ničení se stále opakovalo, až uschnul i ten poslední. Památník, který zůstal na místě, zanedlouho skryla ohrada z vlnitého plechu. Při porevoluční stavbě přístavby sousední školy ovšem místní při odstranění ohrady zjistili, že z kořene starého stromu samovolně vyrašil nový kmen,“ popisuje Šeptunová.

Několik málo výsadeb Stromů svobody na oslavu půlstoletí existence společného státu se podařilo uskutečnit i na Slovensku. „Pod kořeny Lípy svobody a bratrství Čechů a Slováků v Trenčíně byl položen dokonce tubus s pamětní listinou a dokumenty zachycující okupaci. Ze Slovenska pochází i největší výsadba roku 1968: ovocný a okrasný Sad svobody v Kalné pod Hronom, který čítá na čtyři sta stromů. Rok 1968 byl pro Slováky výjimečný i díky zákonu o federalizaci Československa. Ten připomínají například tři Lípy federace, které byly vysazeny 30. října 1968 přímo na nádvoří bratislavského hradu,“ líčí slovenská specifika Zuzana Šeptunová.

Web kampaně: www.stromysvobody.cz

Facebook: http://www.facebook.com/stromysvobody

Kontakt:

• David Kopecký, PR manažer, e-mail: david.kopecky@nap.cz, mobil: 721 468 231
• Zuzana Šeptunová, koordinátorka projektu, zuzana.septunova@nap.cz, mobil: 775 856 985

Máme velkou radost! A chtěli bychom se s Vámi o ni podělit.

V naší kampani se nám podařilo dosáhnout prvního velkého cíle: nalézt příběhy 1918 Stromů svobody, které díky naší digitální mapě už nikdy nebudou zapomenuty. Právě v roce 1918 odstartovala tradice výsadeb stromů, které jsou pevně svázány s kořeny naší republiky a s hodnotami, od kterých dnes odvozujeme naše ukotvení v demokratické západní společnosti. Jejich příběhy by se bez Vaší pomoci, osobního nasazení a důvěry nemohly nikdy sejít na jednom místě. Moc Vám za to děkujeme a věříme, že se společně potkáme na podzim u některé z výsadeb nových Stromů svobody.

Nejvíce mezi Stromy svobody přirozeně dominují nejrůznější druhy lip, těch je celkem 1 492. 158 Stromů svobody jsou jehličnany. Dále jsou mezi nimi kaštany, javory, platany, jeřáby či túje a také jeden sekvojovec mamutí.

Stromů svobody nejvíce přibývalo v prvních letech republiky a poté v rámci prvního kulatého výročí Československa, kdy se mapa zaplnila především díky Hájům svobody na Slovensku. Poslední velká vlna výsadeb proběhla v roce 1968 a doufáme, že další taková bude následovat právě letos.

Nejvíce aktivní v sázení stromů byli žáci se svými učiteli či města a vesnice. Ze spolků si na konto výsadeb nejvíce připsali Sokolové a skautské oddíly, sázeli také dobrovolní hasiči, českoslovenští legionáři a další sdružení i jednotlivci. Téměř tisícovka těchto stromů je dnes památných.

O Stromech svobody se od začátku spuštění kampaně mluvilo a psalo celkem ve 462 článcích v online i offline médiích. Kumulovaný mediální dopad všech těchto výstupů je 559,55 GRP, což odpovídá více než 50 milionům případů celkové čtenosti, sledovanosti a poslechovosti. Stromy svobody zaznamenaly celkem 2 050 sdílení na sociálních sítích a web kampaně navštívilo na 38 000 unikátních návštěvníků.

To vše by bez Vás nebylo možné. Ještě jednou děkujeme.

Tým Stromů svobody a Nadace Partnerství.

Přílohy ke stažení:
TZ_Ze Stromů svobody se staly symboly vzdoru.
Nalezli jsme 1918 stromů svobody