Státní zámek Hořovice otevírá návštěvnický okruh obohacený o nové instalace

Národní památkový ústav zahajuje na státním zámku Hořovice provoz návštěvnického okruhu, který byl před čtyřmi roky uzavřen z důvodu rekonstrukčních oprav. Rozšířená trasa doplněná o nové instalace a dobové předměty představuje stavebníky zámku a nejvýznamnější majitele. Pro návštěvníky bude nová prohlídková trasa zpřístupněna od začátku prázdnin – od 1. července.

Obnova střechy zámku, která omezila provoz na čtyři roky a prakticky dovolovala zpřístupnit jen třetinu expozic, skončila v prosinci 2017. Nová návštěvnická trasa je koncipována chronologicky jako vývojová expozice připomínající ve třech místnostech stavebníky zámku pány z Vrbna a ve zbývající části nejvýznamnější majitele knížecí rod pánů z Hanau.

Rozšířený prohlídkový okruh představí v apartmánech knížete a kněžny osobní předměty reprezentativní povahy, dobové vybavení, portréty majitelů nebo rozsáhlý soubor portrétních fotografií knížecí rodiny. Současně připomene i stavebníky zámku – slezský rod pánů z Vrbna a Bruntálu. Prohlídka končí v hlavním sále zámku. Na novou trasu navazuje stávající interiérová instalace bytu posledních šlechtických majitelů z let 1921–1945 s místnostmi služebnictva.

„Mám radost, že v Hořovicích otevíráme po čtyřech letech obnovy zámku novou prohlídkovou trasu. Naším cílem je nejen chránit kulturní dědictví budoucím generacím, ale i přibližovat návštěvníkům nové poznatky a informace o stavitelích zámku a jejich majitelích“ uvedla Naděžda Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

O pánech z Vrbna a Bruntálu a knížecím rodu pánů z Hanau

Koncem 17. století se v Hořovicích objevuje nový rod slezských pánů z Vrbna a Bruntálu. První z nich, hrabě Jan František (1634–1705) získal hořovické panství díky dvěma sňatkům s dcerami Bernarda Ignáce z Martinic. Jan František je považován za stavitele nového hořovického zámku. Nové sídlo bylo stavěno především proto, že starý zámek – původně středověký hrad – již nesplňoval nároky reprezentačního šlechtického sídla. Vrbnové zůstali v Hořovicích do poloviny 19. století. Posledním majitelem z tohoto rodu byl Dominik (1811–1876), který roku 1852 hořovické panství prodal hesenskému kurfiřtovi Friedrichu Wilhelmovi, knížeti z Hanau (1802–1875). Potomci knížete z Hanau vlastnili zámek a částečně i panství do roku 1945. Poslední majitel zámku byl hrabě Jindřich ze Schaumburgu s rodinou. V době 2. světové války pobývala na zámku již jen část rodiny – hraběnka Fuggerová a jeden ze synů – Leopold. Jindřich narukoval do Wehrmachtu již po anšlusu Rakouska (březen 1938) a bojoval v německé armádě do roku 1942, kdy v Tunisku padl do amerického zajetí. Do Hořovic se již nikdy nevrátil. Těsně před koncem války byl zajat a internován také Leopold. Ve vazbě zůstal do začátku dubna 1945 a poslední týdny války strávil spolu s matkou v Hořovicích. Bezprostředně po ukončení války setrvávala hraběnka se svým synem v domácím vězení. Poté, co se jí podařilo prokázat rakouskou státní příslušnost, byli odvezeni do Vídně, kde se setkali se zbytkem rodiny. Do Hořovic se poslední majitelé již nikdy nevrátili.

Tomáš Pospíšil

Přílohy ke stažení:
TZ_NPU_prohlidkový okruh_Horovice_2106 2018