Nemocnice Rudolfa a Stefanie – moderní zařízení s aristokratickým jménem

Je druhým největším zaměstnavatelem na Benešovsku a patří mezi 2,5 procenta nejstabilnějších firem v České republice. Zdravotními službami pokrývá oblast s 120 000 obyvatel, v létě se díky rekreačnímu charakteru regionu jejich počet zvyšuje až dvakrát. Seznamte se – Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov.

Pohled do minulosti
Jména korunního prince Rudolfa a jeho manželky princezny Stefanie v názvu nemocnice odkazují na dobu jejího vzniku. V roce 1876 bylo přijato usnesení o založení fondu pro zřízení nemocnice v Benešově. O pět let později, u příležitosti svatby korunního prince Rudolfa a princezny Stefanie, do něj věnovalo obecní a okresní zastupitelstvo 3 000 zlatých. Tím zároveň rozhodlo i o jménu budoucího zdravotního zařízení. Stavět se začalo až v roce 1896, o dva roky později byla nemocnice slavnostně vysvěcena.

V době otevření měla nemocnice 100 lůžek, vedle hlavní budovy byly postaveny ještě hospodářská budova, infekční pavilon a umrlčí komora. V roce 1908 byl otevřen první chirurgický pavilon, v roce 1927 nová pitevna a o dva roky později porodnice – už tehdy ale nic z toho nevyhovovalo provozním požadavkům. V roce 1937 byl proto otevřen nový chirurgický pavilon se 160 lůžky spojený s lůžky pro léčbu TBC. Léčebna TBC byla později přestěhována do Vlašimi a Prosečnice a v uvolněném pavilonu vznikla gynekologie. Do roku 1944 měla nemocnice oddělení chirurgie, gynekologie, interní, infekční, ORL, dva primariáty a dva ordinariáty.

Novodobá historie
V současnosti má Nemocnice Rudolfa a Stefanie 20 specializovaných zdravotnických oddělení, z nichž většina poskytuje ambulantní i lůžkovou péči. K dispozici jsou tu také služby nutriční poradny, závodního a praktického lékaře, nemocniční lékárna a prodejna zdravotnických potřeb.

Po roce 1989 se všechny provozy nemocnice osamostatnily, dopravní zdravotní služba, obvodní lékaři a řada specialistů odešla do privátní sféry. Okresní nemocnice Benešov se vrátila k původnímu jménu a nastartovala vlastní rozvoj. Po zrušení okresních úřadů se jejím zřizovatelem stal Středočeský kraj, který ji přeměnil na akciovou společnost. Zdravotnické zařízení se postupně modernizovalo – byl zde otevřen nový gynekologicko-porodní pavilon, přestavěla se chirurgie, pořídilo nové vybavení a přístroje. Ve srovnání s dalšími čtyřmi krajskými nemocnicemi však byla ta benešovská z hlediska investic „popelkou“.

Masivně investovat začala nemocnice až v posledních dvou letech. „Dost z toho si platíme i z vlastních zdrojů – ať už se jedná o krytý chodník, zateplení budov, nákup artroskopické věže. Pořídili jsme panoramatický rentgen na zubním oddělení, které klientům poskytuje komplexní služby – musím pochválit spolupráci s okresní stomatologickou komorou, která nám vychází maximálně vstříc,“ řekl ředitel nemocnice Petr Hostek.

Letos v září nemocnice otevřela nové pracoviště magnetické rezonance – usilovala o něj osm let. „Osobně si dovedu představit, že by magnetická rezonance, respektive celé její pracoviště bylo rozsáhlejší a komfortnější, ale v tuto chvíli je pro nemocnici našeho typu naprosto dostačující jak technicky, tak stavebně. Celkové náklady, včetně stavební části, dosáhly téměř 30 milionů korun, z toho 80 procent pokryla dotace z evropských strukturálních fondů, zbytek uhradila nemocnice. S pomocí evropské dotace nemocnice nakoupila také endoskopické přístroje za zhruba osm milionů korun. V současné době jsou dislokovány a plně funkční na endoskopickém pracovišti interního oddělení. Plánujeme je přesunout na nové moderní oddělení endoskopie, které vznikne přestavbou bývalého pracoviště nukleární medicíny. Vznikne tam recepce a kultivované prostory pro odpočinek pacientů po vyšetření,“ dodal Petr Hostek.

Plány do budoucna
Nemocnice už plánuje další rozsáhlé změny. V rámci optimalizace středních škol v kraji se z jejího objektu odstěhovala střední zdravotnická škola. Zůstalo po ní volných 2 000 metrů čtverečních, které se přemění v nové moderní oddělení lůžek s ošetřovatelskou péčí. Změn by podle ředitele mělo doznat také dětské oddělení. „Mělo by být podstatně přívětivější jak pro malé pacienty, tak jejich doprovod. V plánu je také rozšíření a modernizace rehabilitace,“ uvedl Petr Hostek. Generální opravou projde také dopravní infrastruktura v intravilánu, rozšířit by se mělo i parkoviště u nemocnice, a to o plochu, která vznikne po zbourání budovy bývalé transfuzní stanice v jeho sousedství.

Zdrojů k financování investičních akcí je podle Petra Hostka víc. „I po výplatách máme relativně dost volného kapitálu, takže si můžeme dovolit investovat z vlastních zdrojů. Samozřejmě pokud dostaneme dotační prostředky, ať už formou navýšení základního kapitálu, nebo jinak od našeho akcionáře, tak to přivítáme. Rádi bychom, aby nám tyto zdroje maximálně pomohly dostat nemocnici na odpovídající úroveň. Díky ekonomické stabilitě k tomu máme dobré předpoklady – jako jedno z mála zdravotnických zařízení jsme v kladných číslech,“ řekl Petr Hostek. Nemocnice Rudolfa a Stefanie letos navíc získala také nejvyšší stupeň uznávaného ocenění CZECH Stability Awards, které vyhlašuje společnost Bisnode ve spolupráci se Sdružením CZECH TOP 100. V kategorii Nejstabilnější firma roku získala certifikaci AAA – Excelentní, což ji řadí mezi 2,5 procenta nejúspěšnějších firem v České republice.

Nemocnice jako firma
Benešovská nemocnice je s 850 zaměstnanci největším zaměstnavatelem v okrese, větší je jen vlašimská zbrojovka Sellier & Bellot. „Jsme jednou z nemocnice, která v podstatě nevyužívá outsourcing, s výjimkou ostrahy si všechny činnosti zajišťujeme sami. Podle ekonomických analýz, které si necháváme pravidelně zpracovávat, nám paradoxně vycházejí tyto služby v naší režii levněji,“ shrnul ředitel. Od ostatních nemocnic se ta benešovská liší také tím, že příjmovou část jejího rozpočtu tvoří platby od zdravotních pojišťoven pouze z 60 procentech, 40 procent pokrývá vlastní podnikatelskou činností, mimo jiné provozem spalovny, lékárny nebo transfuzní stanice.

Pod křídly Středočeského kraje
Středočeský kraj chce v příštích třech až čtyřech letech investovat do krajských nemocnic přibližně 2,2 miliardy korun. Investice by měly zvýšit jejich konkurenceschopnost vůči pražským fakultním nemocnicím. „V rámci tohoto ambiciózního úkolu se snažíme ‚chytit‘ a být připraveni. Neplánujeme megalomanské projekty, ale střízlivě jsme si spočítali, že naše nemocnice potřebuje kolem 350 milionů korun,“ poznamenal Petr Hostek. Jako příklad uvedl nutnou rekonstrukci objektu interny, neurologie a dětského oddělení, který s výjimkou přístrojového vybavení a odbornosti personálu neodpovídá moderní medicíně.

jt

Přílohy ke stažení:
Zpravodaj Nemocnice Benešov