Sedmdesáté výročí smrti JUDr. Františka Chvalkovského umožňuje připomenout tuto postavu, jehož diplomatická služba vstoupila do historického povědomí první republiky (1918–1938) i tzv. druhé republiky (1938–1945). V tom prvním se zařadil mezi diplomatické špičky. Možná období vyslancování v Římě ho zaujalo z pozice vlády silné ruky natolik, že ovlivnilo jeho vztah k A. Hitlerovi. Ve vládě generála Syrového převzal funkci ministra zahraničí, v níž setrval do února 1945, kdy zahynul na berlínské okružní po zásahu jeho auta spojeneckým letadlem. S velkolepými poctami v německé režii mu byl v Praze vystrojen státní pohřeb.
Na skok do Jílového u Prahy
U majitele soukromého pivovarského muzea J. Klomínka, dědice a udržovatele tradic rodu, jsem spatřil korunkový uzávěr se jménem Fr. Chvalkovský pro lahve s půllitrovým a litrovým obsahem. Kdysi jím byla zásobována výčepní zařízení města, vlastní pohostinství a okolí. Historie pivovaru je pečlivě zaznamenána následníkem Jiřím a připomínána v soukromém prostředí rodinného domu, zatímco samotná budova pivovaru byla přestavěna do bytové podoby.
Děd budoucího diplomata Štěpán Chvalkovský se přestěhoval do Jílového v roce 1876, ale sládkoval tady pouhých šest let. Pak vařil pivo jeho syn František. V rodině vyrůstali synové František a Otakar. Oba zahynuli ve světových válkách – mladší padl u Bělehradu v roce 1915, starší, jak už víme, u Berlína.
Zlomky ze života ministra F. Chvalkovského
Narodil se v jílovském pivovaru v roce 1888. Protože se dobře a zřejmě rád učil, koncem prvního desetiletí nového století získal doktorát práv na fakultě Univerzity Karlovy. To mu zřejmě nestačilo, a proto pokračoval v Londýně a v Berlíně. Už v roce 1912 však působí v Krakově, kde se v zastoupení pražské Živnobanky stal ředitelem právního oddělení. Konec 1. světové války, do níž jako voják nezasáhl, ho sbližuje s budoucím ministerským předsedou Antonínem Švehlou. Stává se jeho tajemníkem. Už v roce 1920 je předurčen do zahraniční služby a jmenován předsedou politické sekce ministerstva zahraničí. Zúčastňuje se Mírové konference v Paříži, při jednáních pomáhá řešit nelehké vztahy s Maďarskem. Úspěšně. To mu umožnilo vstup do diplomatické služby. Začíná jako vyslanec v Japonsku (1923), pak ho čekají dva roky ve Washingtonu. Sice si „odskočí domů“ a v rámci Švehlovy agrární strany působí v parlamentu, kam ho prý nalákaly rušné debaty poslanců. Už za dva roky ale slouží na postu vyslance v Berlíně. Nevynechal ve stejné diplomatické pozici ani Řím. Tady ho nejen zaujala prosazovaná pozice silné vládnoucí ruky, která se evropsky ujímá také v Německu. Vrací se do tzv. druhé republiky, která musela po mezinárodní konferenci odstoupit území s německým obyvatelstvem. To má vliv na jeho další diplomatické působení. Ve vládě generála Syrového se stává ministrem zahraničí a v této funkci jede do Berlína. Na rozdíl od prezidenta dr. E. Beneše má smysl pro „evropské uspořádání“ české otázky. Proto také doprovází nového prezidenta dr. E. Háchu dne 14. března 1939 a spolupodepisuje vytvoření Protektorátu Čechy a Morava. Stává se jediným vyslancem Protektorátu Čechy a Morava v Berlíně. Pobyt se mu stal osudným v únoru 1945. V autě zahynul se svou paní.
Místo závěru
Netvrdím, že jiní by představili postavu JUDr. F. Chvalkovského jinak. I když jako ministr měl poněkud zvláštní postavení, do dějin politiky, diplomacie a Jílového se zapsal značně velkým písmem. Kladně i záporně.
Jaromír Košťák
Vložením fotografie a jejím odesláním souhlasíte s jejím zveřejněním na těchto stránkách. Provozovatel si vyhrazuje právo na nezveřejnění fotografií.