Projekt Po cestách a hradech doby Karla IV. už je vidět

Cílem partnerského projektu, který realizovaly místní akční skupiny Posázaví, Pomalší a Rakovnicko, bylo podnítit zájem obyvatel regionu a turistů o místní památky. Přiblížil jim středověký způsob života a cestování, jeho součástí byly investice do zázemí a zpřístupnění památkově chráněných objektů hradů Pořešín a Zlenice, pořízení prostředků pro prezentaci historie a kulturního dědictví i soutěž pro žáky základních škol nazvaná Strážci památek. Středověkou podobu hradů Týnec nad Sázavou a Zbořený Kostelec přiblíží trojrozměrné modely, které budou k vidění na hradu v Týnci nad Sázavou. U zřícenin Zlenice a Stará Dubá se objeví „Živé obrazy“ zachycující jejich možnou podobu v dávné minulosti.

Dřevěný most do Hradu Zlenice-Hláska

Zřícenina hradu Zlenice-Hláska u Senohrab, známá z kreseb Josefa Lady, je veřejnosti lépe přístupná. Umožnil to nový dřevěný most, po kterém se bezpečně a mnohem snadněji dostanou do jádra objektu. Náklady na jeho vybudování dosáhly 1 029 748 korun, z toho 720 000 korun pokryla dotace z projektu spolupráce Programu rozvoje venkova. Unikátní stavba vznikla především díky dlouhodobé spolupráci Obce Senohraby, Sdružení pro ochranu kulturního dědictví – Zlenice a Posázaví o.p.s. Stavbu mostu zrealizovala firma STAVOS Benešov, kdy celou práci vedl tesařský mistr Libor Kerepecký.

Stavba mostu, který sice není přímo historickou kopií původního mostu přes hradní příkop, ale používá tradiční stavební postupy i materiál a svojí konstrukcí naznačuje možný průběh původního, je dalším důležitým milníkem cesty k záchraně zříceniny hradu, kterou si v roce 1996 vzalo za své Sdružení Zlenice. Ve spolupráci s obcí Senohraby, která je majitelem objektu, a za podpory velkého množství dobrovolníků se mu postupně daří zastavit chátrání symbolické regionální památky. 

Sdružení Zlenice pořádá na Hlásce pravidelné letní pracovně-archeologické tábory, při nichž dobrovolníci pod dohledem odborníků z památkové péče pomáhají s konzervací stavby. V uplynulých letech se tak povedlo zajistit čelní hradbu jádra hradu, zakonzervovat suterén první brány, staticky zajistit vrcholové partie vstupní brány a osadit ji střešní konstrukcí, která ochraňuje dochované zdivo před nepříznivými vlivy podnebí. V roce 2011 byla postavena dřevěná vyhlídková plošina a zakonzervovány pilíře. Loni se díky dotaci z ministerstva zemědělství podařilo realizovat první etapu konzervace takzvané „Velké věže“, která vyřešila bezprostřední bezpečnostní riziko padajícího kamení z rozvolňujících se horních pater, zajistila mohutné kaverny ve zdivu, koruny zdiva i historické omítky.

„Obec je vlastníkem hradu a z tohoto důvodu je naší povinností se o památku starat, aby zůstala zachována pro další generace. Daří se nám to díky iniciativě Sdružení Zlenice – jeho dvacetiletá iniciativa je tu znát. Do záchrany hradu investovalo podle odhadu milion korun, které získalo od dobrovolníků, dárců a sponzorů. Další finanční podporu zajistilo sdružení svojí aktivitou při získávání grantů a v neposlední řadě též dobrovolnickou prací při realizaci nutných archeologických průzkumů a drobnějších fází konzervace, tato pomoc je v podstatě nevyčíslitelná. Obec sama by to bez dotací těžko zvládla, protože její základní rozpočet se pohybuje kolem devíti milionů korun. Loňská oprava Velké věže přitom stála 1,6 milionu korun a stavba lávky přijde na 1,1 milionu korun,“ řekl bývalý starosta Senohrab Pavel Pangrác.

Záchranné práce na hradě ale nekončí. Co nejdříve bude nutné zabránit pokračující destrukci koruny severozápadního paláce jádra hradu. Konzervace koruny zdiva si vyžádá vysoké finanční náklady, které sdružení ani majitel v současné době nemají. Obrátili se proto se žádostí o pomoc na veřejnost – přispět může na transparentní účet  2900508079/2010, variabilní symbol 201401, do zprávy pro příjemce uvést heslo „palác“, své jméno a kontaktní údaj. Více informací je na www.zlenice.cz.

Hrad Zlenice vznikl na přelomu 13. a 14. století. Zanikl přibližně po 150 letech své existence. Pobořen byl zřejmě v souvislosti s občanskou válkou v království za doby Jiřího z Poděbrad. Podrobnosti nejsou známy.

Pět hradů pod jednou střechou

Křivoklát, Krakovec, Týřov, Jivno a Džbán – pět hradů pod jednu střechu se podařilo dát místní akční skupině Rakovnicko. V rámci projektu nechala vyrobit mobilní naučnou stezku s modely těchto kamenných sídel, která jsou ozdobou regionu. „Ne všichni se na ně dostanou, proto jsme se rozhodli přiblížit je lidem neobvyklou formou,“ řekl ředitel společnosti Rakovnicko o.p.s. Radomír Dvořák. Hrady se vešly do šesti velkých beden – Křivoklát má hned dvě: jedna přibližuje tuto královskou památku zvenčí, druhá ukazuje horní nádvoří a hradní palác za doby Václava IV. „Bylo to období dost živelné, hodně se tam pilo a hodovalo,“ naznačil Radomír Dvořák, co po otevření jedné z beden spatří oko návštěvníka. Modely jsou navíc pohyblivé, takže na své si přijdou i děti.

Dřevěná hradní sestava je dílem osvědčené dvojice – Libora Daenemarka a Jiřího Duchka. „Původně měl být ve všech bednách jenom Křivoklát, ale dělat ho v šesti stavebních fázích by nezvládli ani architekti. Tak jsme nakonec kromě Křivoklátu vybrali čtyři další hrady a vytvořili jejich nejstarší verze. Inspiraci jsme hledali v knihách, nebylo těžké ke každému vymyslet nějaký příběh,“ popsal vznik unikátního panoptika řezbář Libor Daenemark. Půl roku byl zavřený v malé dílně, ale práce ho těšila. Z desítek dřevěných postav, které zasadil do kulis vytvořených Jiřím Duchkem, prý žádná nijak mimořádně k jeho srdci nepřirostla. „Zlí jazykové tvrdí, že je mě podobný Jan Hus, ale to není pravda. Byl tedy tlustý, ale míň než já, takže si nejsme podobní,“ brání se Libor Daenemark srovnání s historickou postavou spjatou s hradem Krakovec. Nezastírá ale, že se nechal inspirovat okolím, takže by se prý někdo v některé z figurek mohl klidně poznat.

Příručka středověkého poutníka

Jak se ve středověku cestovalo, jaké nástrahy museli pocestní překonávat, připomene Příručka středověkého poutníka, která je dalším z výstupů projektu. Prozradí, kde vandrovníci hledali útočiště pro znavená těla, jak překonávali hory, řeky a hvozdy, jak bojovali proti lapkům i přírodním živlům.

Pořešín už zázemí vyřešil

Projekt pomohl i hradu Pořešín. Nevyhovující zázemí u hradu pomohla vyřešit nová bezbariérová zděná přístavba. Je v ní moderní sociální zařízení a podkrovní prostor pro výstavní expozice a spolkovou činnost.  Hradem návštěvníky provede nová naučná stezka.

jt