Benešov

BENEŠOV

 V prvé polovině 13. století bylo na JZ od Karlovarské vyvýšeniny, kudy vedla stará obchodní cesta, založeno obdélníkové tržiště. To se brzy stalo centrem řemeslné výroby a obchodu. Cesta od Prahy, na jih Čech, jím procházela úhlopříčně. Na periférii (mezi starou osadou a tržištěm) založil Tobiáš z Benešova minoritský klášter. Byl dostavěn roku 1257 a stal se dominantou městečka. Zároveň ale i zpevňoval městečko z této strany, neboť Benešov neměl nikdy hradby. Bezpečnost osady obstarával nízký hliněný val s plotovým ohrazením (palisádou). Přístup na tržiště chránily úzké brány v ústí uliček, které později nahradily brány nové. Zděné brány (14. století) stály v rozích tržiště a byly propojeny nízkou kamennou zdí. Chudí domácí obyvatelé zůstali bydlet ve staré poddanské osadě (pod farním kostelem), zatímco bohatí němečtí řemeslníci a obchodníci si začali stavět, na úzkých parcelách, kolem tržiště -honosné kamenné domy. Na západním okraji městečka vznikl kostelík sv. Alžběty se špitálem. Ve třetí čtvrtině 13. století bylo, na místě někdejšího raně gotického kostelíka, postaveno bazilikální trojlodí s polygonálním kněžištěm. Některá hrotitá okna s hlubokou špaletou a jižní raně gotický portál- se nám zachovaly v této stavbě, dodnes. Tato stavební činnost spadá do období vlády Tobiáše z Benešova, z rodu Benešoviců. Tobiáš z Benešova zastával, po smrti krále Přemysla Otakara II. (1278) úřad pražského biskupa. Stál na straně mladého krále Václava II., proti rozpínavým jihočeským Vítkovcům. Byl to on, kdo postavil v sousedství Benešova nové pevnost, hrad Konopiště. Dá se předpokládat, že jej stavěl s královou finanční podporou a požehnáním, neboť tuto pevnost králi, na nějaký čas, zapůjčil k obraně království.

   Roku 1294 celé městečko Benešov i s klášterem vyhořelo. Obnovy se ujal Milota z Dědic, který nechal vystavět rozsáhlý chrám, který byl dostavěn až na sklonku vlády Karla IV. Klášterní komplex nechal obtočit třímetrovou zdí, která navazovala na brány do tržiště. Na začátku 14. století rod pánů z Benešova vymírá a dědicem se stává jejich příbuzný- Zdeslav ze Šternberka. Teprve roku 1327 mu Jan Lucemburský stvrzuje rozsah panství doloženou listinou. (Tento fakt vedl některé historiky k chybné domněnce, že hrad Konopiště byl založen až kolem tohoto roku). Tobiáš z Benešova, by se nemohl bránit Hroznatovi z Úžic a mocným Vítkovcům, v době domácí války- na chatrně opevněném tvrzišti na Karlově. Konopiště se začalo stavět již kolem roku 1280, ne-li dříve.

   Petr Konopišťský ze Šternberka (+ 1. 11. 1420) ostře vystupoval proti vyznavačům podobojí a pořádal proti nim nájezdy s těžkou jízdou. Pokud poutníky nepobil, zajímal je a předával německým horníkům do Kutné Hory. Tam je (ženy i děti nevyjímaje) házeli do hlubokých šachet živé. Odvetou za 100 usmrcených poutníků ze Sezimova Ústí nad Lužnicí, bylo Žižkovo vypálení města Benešova, při jeho tažení na Prahu, v roce 1420. Benešov i s klášterem lehl popelem. Dnešní torzo kláštera nám připomíná tyto rušné doby.
/Srovnej – bitvu u Vyšehradu 1. 11. 1420, obležení a dobytí (prosinec -leden 1420/21) Nového hradu u Kunratic/.

Jan Heřman

Přílohy ke stažení:
BENEŠOV -Šternberkové