Drobnými skutky lze čelit velkým problémům

Ekonomika i ekologie mají stejný slovní základ. Obě slova jsou odvozena od řeckého oikos – dům, domovina. Tímto domovem je svět, ve kterém žijeme, planeta Země. Ekonomie pojednává o hospodaření člověka, ekologie o hospodaření přírody. Ačkoliv jsou dnes oba tyto pojmy celkem nadužívány a vnímány často v nesprávném významu, oba nám připomínají, že nehospodárné jednání člověka vede v případě ekonomiky ke krachu, v případě ekologie ke katastrofě. Žijeme na planetě s konečnou velikostí a s omezenou nabídkou zdrojů. Malá měřítka (domácnosti, obce) předznamenávají malé nezdary, které se snad dají překonat, globální měřítka (světadíly, celá planeta) předznamenávají globální kolapsy.

Přinejmenším kvůli výše uvedenému je nezbytně nutné vnímat tuto eko-logiku na každém kroku, v každém okamžiku a v zájmu vlastní existence lidí jednat hospodárně. Neboť hospodaření přírody se se bez člověka obejde. Hospodaření člověka bez přírodních zdrojů nikoliv.

Zveme ke sledování eko-logických rad pro každodenní použití, neboť ...drobnými skutky lze velkým problémům také čelit.

Ekorada na červen

Kam s tou zelení

Často se setkáváme s otázkami, co s posekanou trávou, větvemi, spadaným listím atp. Společným znakem tazatelů bývá, že na tuto biomasu ze zahrady pohlížejí jako na nežádoucí odpad, kterého se snaží co nejsnáze zbavit.  Zkusme se na tento „odpad“ podívat z jiného úhlu pohledu.

Větve a proutí  jsou dřevnaté a proto se pomalu rozkládají. Na kompost se nehodí. Pokud bychom je pálili, přijdeme tím o cenný materiál a vyprodukujeme zbytečné emise. Jsou ale skvělým základem pod nové záhony. Pokud vyhloubíme dostatečně velkou jámu, můžeme ji tímto materiálem vyplnit a převrstvit půdou. Dřevnatá hmota se pak několik let rozkládá, záhon provzdušňuje a pozvolna do něj uvolňuje živiny. Tento způsob není vhodné spojovat s hlubokým rytím. Proutí je také výtečným materiálem pro stavbu oplůtků (tzv. polský plot). Ploty z něj jsou překvapivě pevné, trvanlivé a vypadají opravdu dobře.

Posekaná tráva je výborná pro mulčování, nesmí ale obsahovat semena, zanesli bychom si tak do záhonů nežádoucí rostliny. Dále se tráva dobře hodí pro kompostování a v neposlední řadě se s ní dají krmit zvířata či nejprve sušit z ní seno.

Spadané listí je přehlížený zdroj živin vhodný do naší zahrady. Listí se dá uplatnit spolu s větvemi jako „náplň“ nově zakládaných záhonů, pokud jej promísíme s dalšími složkami. Dá se též kompostovat. Vyplatí se však u něho sledovat míru napadení houbami či jinými parazity, kteří v něm často přečkávají zimu.

Dřevní hmota se hodí podobně jako větve na podklad vyvýšených záhonů. Prakticky jakákoliv podrcená biomasa, včetně posečené trávy, se výborně hodí pro mulčování. Touto cestou půdu na záhonech zastiňujeme, čímž bráníme jejímu vysychání, růstu plevelů a pozvolným rozkladem mulče se do půdy dostávají též živiny.

Obecné zásady nakládání se zahradním odpadem:
• Veškerou hmotu se snažíme využít pro náš další užitek přímo na zahradě (např. jako hnojivo, stavební materiál, úkryt pro užitečné organismy, estetika...).
• Odpad zpracováváme nejlépe v místě vzniku.
• Trávník sekáme raději od středu k okrajům (případné schované živočich tak vyháníme k okraji pozemku namísto toho, abychom je uzavřeli v smrtící pasti), raději ne moc často.
• Raději se vyhýbáme spalování rostlinných zbytků, déle ležící hromady materiálu rozebíráme postupně a s ohledem na možné schované (např. zimující) živočichy.
• Pokud nenajdeme rozumné využití pro vyprodukovanou biomasu, nedáváme ji do popelnice ani ji nepálíme! Sjednejme raději odvoz do patřičného zařízení (např. městský  svoz bioodpadu, sběrný dvůr, kompostárna aj.).

ČSOP Vlašim

Přílohy ke stažení:
Ekorada úvod
Ekorada VI 2012