Knížka s názvem OKOLO STŘEDU ČECH

Malou encyklopedii přiblížil O. Vorel okolí Dolního Posázaví od Davle až železničnímu uzlu v Čerčanech s přesahem na vltavskou přehradu ve Štěchovicích,  a to s historickými, přírodními (počasí,  geologie – po čem šlapeme, bonita půdy, průtočnost vodních toků, vzácné rostliny – kandík)  i vlastivědnými zajímavostmi lokalit v bývalých okresech Praha-východ (Kamenice, Kostelec u Křížku, Sulice), Benešov (Krhanice, Týnec) a většinu míst na Jílovsku.
Knížku náčrtníkového typu tvoří 120 stran textu s padesátkou fotografií, z nichž polovina je barevná. Mezi černobílé patří pro někoho unikátní záběry, jako je povodeň u Štěchovic (rok 1915) nebo tamtéž ledová dřenice v roce 1940. Lze však nalézt i zapomenuté šífaře. Z barevných snímků by mohlo zaujmout moře kulatých balvanů pokrytých lišejníkem z Vlčích skal u Hornopožárských lesů či nadzemní část Dolu Pepř v Horním Studeném u Jílového.
Také řada postav, jako např. spisovatelů (J. Morávek, V. Lev, R. Šimáček, Vl. Neff), J. Foglar), podnikatelů (Bondy, Ringhoffer, Janeček), představitelů vorařských i kamenických part, připomenut je kněz V. Koranda i organizátor přehusitských shromáždění J. Želivský, z nedávné minulosti korunní princ Rudolf (lov ondater v Kamenném Přívoze), stavitel K. Hilbert (kostel ve Štěchovicích), herec O. Brousek, ministr Dr. J. Hájek (oba Krhanice), J. Šejbalová (Chrást n. S.) a nekonečná řada dalších.

Zlato a omyl
V současné době celosvětově zvýšeného zájmu o zlato by mohla zaujmout kapitola s názvem Nejnádhernější a nejcennější zemský klenot. Je věnována neuvěřitelné dvou a půl tisícileté historii získávání zlata, a to rýžováním a těžbou. Vlastně od Keltů z 5. až 1. století před naším letopočtem do r. 1968, kdy těžba byla pro nerentabilnost tzv. gramové tuny (6-7 gramů zlata z tuny) zastavena. Za posledních 900 let bylo v provozu 500 dolů (z nich 130 lze v terénu určit) a podle odhadů se na území našeho státu získalo asi 95 tun ryzího zlata, z toho jedna třetina právě na Jílovsku. Podrobné zpracování pak nabízí další množství informací, které bychom jinde těžko hledali.
Omyl vrchního inspektora Heyrovského z let 1836-1841 má také souvislost s těžbou jílovského zlata. Tenkrát několik stovek dobře placených dělníků budovalo vodní struhu (dodnes zachovalou) souběžně s řekou Sázavou od Kamenného Přívozu po proudu po pravé straně. Byla tři metry široká, 1,5 metru hluboká a 1400 metrů dlouhá. Voda měla roztočit obrovské kolo v blízkosti Žampachu, které by důmyslnými převody odčerpalo vodu ze zatopených dolů. V cizině se podobný problém už tenkrát řešil parním strojem. Novinka měla být tady úspornější. Leč vloudila se „chybička“, a podnik zkrachoval. Nikoli však okolí.

Nejen viadukt
Kolem roku 1900 stavěli většinou taliánští barabové železniční viadukt pro Posázavský Pacifik. Z žulových kvádrů, s minimem stavební techniky, ale do výšky 42 metrů. Vzniklo unikátní dílo ve střední Evropě, které je pozoruhodné také tím, že za sto deset let nemuselo být opravováno. V době jeho vzniku sice přestala tady existovat puchýrna, ale postupně vznikaly malé tovární provozovny se zajímavou výrobou (třeba v podobě vaty, papírenský sortiment pro laboratorní účely, Pal Žampach na přepínače do aut ap.). Okolí lákalo turisty na Posázavskou stezku, jež začínala u převozníka z rodu Brabců.  Nedlouho tady žil akademický malíř a profesor J. Hampejs. Přitahoval dobrou společností, ale také obrazy, které dodnes připomínají romantický vzhled říčních údolí Sázavy, ale patří také k vyhledávaným  dílům.

Krátce o trampingu
Příznivci trampingu objeví spoustu zajímavostí na stranách  69–75. Z nich citujme alespoň poslední věty: „Přes Jílovsko vedou dvě dálkové cyklostezky. Východním okrajem regionu prochází cyklostezka Praha-Vídeň, okolo řeky Sázavy se točí Posázavská cyklostezka. – Zlatá řeka dodnes výborně slouží vodákům, ale Velká řeka (Vltava) je využívána více těmi, kteří mají motorové lodě.“

Kopec
Ďábel uprostřed Čech je název jednak kapitoly, jednak kopce s nadmořskou výškou 395,6metrů, jednak má pro jedno místo hned několik různých pojmenování. Dávej – Dabel – Ďábel. Také tvrzení o středu Čech je zdůvodněno. Navíc se zásluhou autora můžeme dozvědět, že vlastně patří do katastru obce s názvem Petrov. Ta má 511 obyvatel, 250 domů, ale také 1112 chat. V blízkosti se nacházejí bizarní skalní útvary, jako např. Třeštibok, Komín (s křížem), Sekyra. Většinou jsou viditelné jak z oken vlaku, taki z turistických vyhlídek.

Mlynáři, vodáci a obce i postavy
Ještě o třech kapitolách připojme pár informací. Pojednávají o mlynáři, vorařích a podávají přehled obcí jílovského regionu. Mlynáři – že nemleli pouze mouku, bychom ze zkušeností odjinud snad jen těžko pochopili. Můžeme se však dozvědět o tradicích, rodových propletencích, ale také proměnách mlýnů třeba na elektrárny. Život vorařů byl spjat s vodou a splavovaným dřevem v souvislosti s nejlevnější přepravou. Skončil však na Sázavě stavbou železnice, na Vltavě přehradami. Ale rovněž faktem, že před sto lety se dodržovala skutečnost o hospodaření v lesích a době, kterou bylo nutno dodržovat k jeho biologickému růstu.
Poslední kapitolu tvoří zkrácený místopis a drobnosti z obcí jílovského regionu. Zhruba desítka míst je přiblížena osobnostmi, významem, někdy také zamyšlením, jak obec ke svému jménu přišla. Někdy pouhými několika řádky, jindy delším pojednáním a navíc fotografiemi. Jsou představena rovněž místa třeba s vojenskou historií v podobě muzea bojové techniky posledních více jak padesáti let, a to v Lešanech.
Autor připomíná hudebního skladatele Ant. Borovičku, „tvůrce“ parních lokomotiv Ing. Voj. Kryšpína – oba ve spojitosti s Davlí, průmyslníky – F. Ringhoffera v Kamenici, Ing. F. Janečka v Týnci, první  českou ženu s titulem PhDr. M. Baborovou-Čihákovou  z Jílového. Další postavy a neméně zajímavé informace však čekají, až se o nich dočtete.

Slovo závěrem
Pouhý zlomek mohl být přiblížen z knížky s názvem OKOLO STŘEDU ČECH od Ing. O. Vorla. (Autor svůj titul nepoužívá.) Byla vydána k 120. výročí založení jílovského, dnes Regionálního muzea. Publikaci podpořil fond hejtmana Středočeského kraje MUDr. D. Ratha i řada sponzorů z jílovského regionu i z Prahy. Knížka je k dostání v jílovském muzeu.

Jaromír Košťák