JAN PETERSEN, norský ministr zahraničí:

Česko a Norsko podepsaly první ze dvou dohod, které vynesou českým regionům do roku 2009 přes 3,5 miliardy korun. Peníze na obnovu památek či vzdělávání Česku poskytnou Lichtenštejnci, Islanďané, ale hlavně Norové. Důvod? "Z rozšíření EU profitujeme stejně jako Nizozemsko nebo Francie," řekl v rozhovoru pro HN norský ministr zahraničí Jan Petersen. "Proč by oni platili a my ne?"

HN: Právě jste podepsal dohodu, která Norsko přijde asi na 113 miliónů eur ročně. Peníze mají jít do zaostalých regionů EU včetně těch v Česku. Vaše země přitom není členem Evropské unie. Řekněte - proč to děláte?

Tato dohoda je součástí rozšíření Evropské unie. Zároveň s EU se totiž o 75 miliónů lidí zvětšil i Evropský hospodářský prostor - EHP, jehož je Norsko členem. Proto si v Norsku myslíme, že přispět k rozvoji nových zemí EU není jen úkolem unie, ale všech západoevropských zemí, tedy i nás. Je to koneckonců něco, na čem vyděláme všichni. Není důvod, proč bychom se my - na rozdíl od ostatních - měli vyhnout odpovědnosti.

HN: Ale pro Nory je to dost drahá záležitost... Je pravda, že vložením peněz do nových fondů unii platíte za přístup na její rozšířený vnitřní trh?

Na celkové částce, kterou do fondů vložíme, jsme se opravdu dohodli s Evropskou unií. Ale důvod, proč jsme s tím souhlasili, je - když použiji politickou hantýrku - že to má smysl. Není logické, aby Norsko neplatilo nic a Francie a Nizozemsko ano. Z vnitřního trhu přece profitujeme úplně stejně jako oni.

HN: Norsko ale dává v přepočtu na obyvatele na regiony na východě EU víc než ostatní.

Záleží, jak to počítáte. Ale pokud tomu tak skutečně je, je to skvělé, ne?

Postavíte-li to tak, že nasypáním peněz do nových fondů jen platíme za přístup na rozšířený vnitřní trh EU, pak by to byla asi opravdu dost vysoká cena. Ale tak to není. Je to hlavně politický vklad. A také ekonomický. Potřebujeme totiž, aby se vyrovnaly rozdíly mezi regiony Evropy. Když se nám to povede, otevřou se třeba v Česku obrovské šance i pro norské podnikatele.

HN: Kromě česko-norské bilaterální dohody, o níž mluvíme, se chystá ještě jedna - mezi Českem a zeměmi EHP. Už je jasné, kdy a kde se podepíše?

Podepíše se v každém případě v Bruselu. Bude to pravděpodobně 21. nebo 22. října.

HN: Kdy si myslíte, že by se čeští žadatelé mohli k penězům z fondů dostat?

Tak to si netroufám odhadnout. Doufejme, že v první polovině příštího roku. Záleží na kvalitě podaných projektů.

HN: Norsko sice není členem EU, Brusel má ale na život Norů přesto obrovský vliv. Nutí vás například přejímat evropskou legislativu, o níž však nemůžete spolurozhodovat. Nemyslíte, že by pro vaši zemi bylo lepší, kdyby se stala řádným členem Evropské unie?

Chcete, abych vám odpověděl jako norský ministr zahraničí, nebo jako bývalý předseda strany?

HN: Obojí.

Jak víte, v Norsku je vstup do EU velmi kontroverzní téma. Už dvakrát jsme ho odmítli - v roce 1972 a 1994. Když se ve vládě bavíme o členství v Evropské unii, dvě strany jsou proti, jedna je pro.

Má strana, norská Konzervativní strana, by vstup Norska do EU uvítala. Zároveň ale víme, že by nebylo realistické tuto otázku právě teď znovu otevírat. Zatím se spokojíme s tím, co máme: s členstvím v EHP a schengenském systému.

HN: A co říká bývalý šéf strany, která členství Norska v EU dlouhodobě podporuje?

Že jsem se svého cíle rozhodně nevzdal. Na druhou stranu si uvědomuji, že až do příštích parlamentních voleb v září 2005 a do doby, než Evropská unie ratifikuje svou novou ústavu, by se otázka neměla znovu otevírat.

HN: Váš premiér Kjell Magne Bondevik navrhl, aby se v Norsku konala hned dvě referenda - první o tom, zda si podat přihlášku do EU, druhé o výsledku vstupních rozhovorů. Co vy na to?

Docela se to blíží tomu, co bych si představoval já sám. Ještě jsem se však definitivně nerozhodl. Jisté je ale jedno: až otázku členství v EU znovu otevřeme, musíme tyhle věci co nejrychleji rozhodnout a co nejrychleji stanovit pravidla hry.

Norské fondy

Česko bude moct od příštího roku čerpat peníze ze zbrusu nových evropských fondů. Financovat je nebudou země EU, ale především Norsko. Přispějí i zbylé dva státy EHP - Island a Lichtenštejnsko.
Kolik ve fondech bude?
K dispozici bude celkem 1,167 miliardy eur. Nejvíc dostane Polsko, a to 533,5 miliónu eur.
Kolik z nich získá Česko?
Česko má dostat celkem 110,91 miliónu eur.
Kdo může o finance žádat?
Peníze z nových fondů potečou do zaostalých regionů ve třinácti zemích EU. Projekty mohou podávat instituce veřejné správy, neziskové organizace, soukromé podniky nebo univerzity.
Na co jsou peníze určeny?
Z peněz zemí EHP se má financovat obnova kulturních památek, ochrana přírody včetně čištění odpadních vod, vzdělávání pracovníků regionální správy, prevence drogových závislostí atd.
Kdy budou Finance k mání?
Peníze budou připraveny zřejmě v prvním pololetí 2005. Program skončí o čtyři roky později - v roce 2009.
Kde najít informace?
Za realizaci programu v České republice odpovídá Ministerstvo financí. To také v listopadu zveřejní výzvu k podávání návrhů projektů. Bližší informace najdete na internetových stránkách www.mfcr.cz.