Společné osudy - Porovnání nesrovnatelného

Projekt Společné osudy mapující vystěhování Neveklovska a Rakovnicka za druhé světové války a po ní připravily společnosti Posázaví o.p.s. a Rakovnicko o.p.s. Oba regiony musely v minulosti z politického rozhodnutí opustit tisíce lidí. A oba regiony se s následky násilného odsunu dodnes prakticky nevzpamatovaly. Cílem projektu nebyla honba za senzacemi, ale snaha přiblížit současné generaci minulost obou území. Přispět k tomu chce i nová brožura a leták, které patří mezi výstupy projektu.

Na Neveklovsko Němci přišli, z Rakovnicka se museli vystěhovat

Psal se rok 1942, Evropu pustošila druhá světová válka. Na Neveklovsku, mezi Vltavou a Sázavou, začalo vznikat vojenské cvičiště jednotek SS o rozloze 44 000 hektarů. Ustoupilo mu na 70 obcí a 180 osad. Vystěhovat se z nich muselo téměř 18 000 lidí, nepřímé následky této akce ale pocítilo o 10 000 lidí víc. Kdo nastoupil na místa vysídlenců, nastěhoval se do jejich domů a statků? Jaké vojenské školy na cvičišti působily, jaký byl systém jejich výuky? Především na tyto otázky projekt odpověděl.

V rámci projektu se podařilo shromáždit stovky nejrůznějších písemných, fotografických i filmových materiálů, byť se v mnoha případech jednalo jen o pouhá torza dokumentů. Realizátoři se z nich pokusili sestavit mozaiku obrazu všedních dnů na cvičišti. Výsledkem je kniha a DVD nazvané Cvičiště Benešov VSTUP ZAKÁZÁN!!

Další násilné stěhování nastalo po druhé světové válce. Z Rakovnicka muselo v letech 1945 a 1946 odejít více než 5 000 lidí. Kolik jich bylo přesně, nikdo neví, protože studie na toto téma neexistují. Odsun postihl především obce v západní části regionu přivtělené v roce 1938 na základě Mnichovské dohody k Německu. Němci v nich tvořili více než
90 procent obyvatelstva. S negativními důsledky poválečné výměny obyvatel se tyto obce potýkají dodnes. Utrpěl jejich vzhled, hlavně však přišly o svou identitu. Některé
se úplně vylidnily, vyhnaným Němcům zbylo z celého majetku jen 30 kilogramů nejnutnějších věcí, které si směli vzít s sebou, a o ty většinou stejně přišli při transportu do Německa. Do „vesnic duchů“ po nich přišli noví lidé a nechtěnou německou minulost pohřbili. Co z ní zbylo dodnes? A stojí vůbec za to se jí zabývat? I to se autoři projektu pokusili objasnit. Odpovědi shrnul Roman Hartl do knihy Většinové německé obce Rakovnicka po roce 1900.

jt

Přílohy ke stažení:
Brozura spolecne osudy_srovnani_final
letak