Z historie Komorního Hrádku

Nedaleko Prahy a ještě blíže Benešova stojí na levém břehu Sázavy, poblíž Chocerad, Komorní Hrádek. Odbočíte-li z dálnice D1 u motorestu Naháč (Exit 29) a dáte se směrem k Choceradům, nemůžete jej minout. A je dobře jej neminout. Je to jeden z celé řady posázavských strážních hradů (dnes již povětšině zřícenin), jejichž původní účel je patrný již z názvu. Stával jich zde v přepočtu na jeden kilometr řeky téměř stejný počet jako zámků na nejdelší francouzské řece – Loiře. A což teprve těch vodních mlýnů bývalo na Sázavě! Ale vraťme se ke Komornímu Hrádku. Je to hrad, zámek, jak vznikl, co nám historie o něm poví, kdo jej vlastnil a proč se nazývá „Komorní“?

Založen byl Benešovici ve 14. století, a to původně o několik desítek metrů dál od nynějšího místa. Nazývali ho „Čejchanův Hrádek“ nebo také „Čejchanov“. A to po druhém majiteli – Janu Čejchanovi z Hrádku. Avšak dlouho si ho neužil. Na sklonku 14. století, za vlády krále Václava IV., se Hrádku zmocnil loupeživý rytíř Jan Zúl z Ostředka a podnikal odtud loupeživé výpravy do širokého okolí. Jeho neplechám však učinil rázný konec Václav IV., Zúla zajal a nechal popravit, Hrádek pak podle tehdejšího práva dal rozbořit. Později však poskytl svolení vyšehradskému purkrabímu Rackovi Kobylovi k výstavbě nového hradu na tomto místě, respektive v jeho bezprostřední blízkosti. Nazýval se hrad „Veselí“. A to je právě ten, kde nyní jsme. Ale my jsme přeci na „Komorním Hrádku“, tak jak to tedy je?

V první polovině 16. stol. získal hrad Jaroslav ze Šelemberka – nejvyšší komorní Království českého. No a odtud pak název K o m o r n í  Hrádek. V jeho zdech pobývalo a vystřídalo se několik šlechtických rodů. Mezi nimi též Kostkové z Postupic. Mezi nejvýznamnější asi patřili Valdštejnové, ktří proměnili gotický hrad na renesanční zámek s rokokovými a klasicistními úpravami. Posledními předválečnými (první světová válka) majiteli se stali potomci německého hraběcího rodu Metsch, později Khevenhuller-Metsch. Na chodbě zámku najdete na zdi plastické erby všech jeho majitelů včetně rytířů z Ostředka.

Po válce v roce 1918 byl zámek pozemkovou reformou ponechán státu. Stal se z něj velkostatek s několika přičleněnými hospodářskými statky. Za druhé světové války sloužil jednotkám SS. Po válce byl vrácen zpět k hospodaření včetně lesního hospodářství. Od roku 1954 vlastní objekt ministerstvo obrany, dnes  v něm má armádní školící a vzdělávací zařízení.

Co všechno lze spatřit uvnitř zámeckých objektů a jak se podařilo vše uchovat, vylepšit, případně i rozšířit? Předně velení armády se k této historické památce zachovalo velice dobře, šetrně. Na tomto místě nelze nezmínit i významnou roli kastelána – pana Rusnáka. Jeho zásluhou je možno zhlédnout v přízemí hradu výstavku o našich legiích. Najdete zde i obnovenou zámeckou kapli s funkčními varhanami. V kryptě pod kaplí je uložena kostra jedné ze zámeckých paní, manželky pátého majitele zámku – Richarda Khevenhullera. Neobvyklou podívanou pak naleznete v chodbách prvního patra. Množství loveckých trofejí, zejména afrických zvířat, a v salonku výstavku preparovaných trofejních kusů. Je to pozornost mecenáše zámku, pana Fišera. A nejen to. V interiérech jednotlivých salonků je opravdu mnoho ke zhlédnutí.

Nezapomeňte se při odchodu zastavit v průjezdu budovy a podívat se na stěny. Jsou zde umístěny vkusné keramické desky se jmény všech osobností, které dosud zámek navštívily. A kdy je možné Komorní Hrádek navštívit? Asi tušíte, že to není běžný turistický objekt. V letošním roce to bude v sobotu 10. září, kdy bude pro veřejnost tzv. Den otevřených dveří. Pokud to nestihnete, tak v příštím roce v tuto dobu.

Pavel Chobotský