Vycházky po staronových cestách

„Původní cesty, které kdysi spojovaly obce v regionu, jsou v současnosti většinou zarostlé a neprůchodné, nebo obcházejí původní cestu a vedou po jiných parcelách, mnohdy i soukromých,“ řekla manažerka projektu Andrea Lichtenbergová. Při hledání původních dopravních tras se podle ní vycházelo z informací pamětníků a starých map z roku 1953.

Historické cesty byly v minulosti důležitou dopravní spojnicí sousedních obcí. Většinu z nich ale v současnosti už nelze využít. Někde je nahradily asfaltové vozovky, které se však s rostoucí dopravou stávají nebezpečnými. Vesnice se tím od sebe oddělily, lidé mezi nimi cestují dopravními prostředky, což je neekologické.

Návrat historických cest do původních míst by měl proto přispět i k opětovnému sblížení obcí. Nové vycházkové trasy se budou moci využít také jako prostor pro sportovní, kulturní a jiné tradiční aktivity. Budou označeny turistickými značkami, informačními panely i interaktivními prvky.

Do přírody za poznáním, historií i kulturou
V rámci projektu vzniknou tři značené vycházvycházkové trasy s různým zaměřením. Vycházková trasa z Ondřejova do Kaliště bude koncipovaná přírodně. Prostřednictvím informačních tabulí bude informovat o ochraně přírody, významné fauně a flóře v oblasti a bude obsahovat interaktivní prvky v podobě odlitků stop lesních, polních a domácích zvířat. V Kališti na návsi budou herní prvky pro děti. „Do projektu se zapojila i základní škola z Ondřejova, děti se budou podílet na přípravě informačních tabulí,“ uvedla Lichtenbergová.

Vycházkový okruh kolem Senohrab se zaměří na historii. „Součástí této části projektu bude panel s informacemi o všech vycházkových trasách na daném území a vybudování vyhlídky u hradu Hláska. V místě zvaném Baštírna budou interaktivní panely pro děti, které by měly zlenický hrad přiblížit i malým návštěvníkům, třeba pomocí herního prvku ve tvaru hradu.

Třetí vycházkový okruh povede do Lensedel a bude koncipovaný kulturně. Informační panely návštěvníky seznámí s tradicemi a lidovou architekturou. Součástí trasy bude také místo s ohništěm. „Lensedly mají památkovou zónu, chceme
podpořit tuto oblast a zvýšit zájem místních obyvatel o dění v obci,“ dodala Lichtenbergová.

Projekt je nadějí i pro zříceninu hradu Zlenice – Hlásku
Projekt je nadějí i pro, navzdory realizovaným konzervačním zásahům, stále ohroženou zříceninu zlenického hradu, místně přezdívaného Hláska. Bude jedním z přirozených cílů vycházkové trasy kolem Senohrab. Pro tento účel bude nutné opravit pěšinu, která hrad obchází. V současné době jde o neupravenou komunikaci vyšlapanou ve svahu, který je tvořen sutí ze zříceniny. Pro většinu návštěvníků je téměř neschůdná a pochopitelně i pro ty ostatní velmi nebezpečná.

Neusměrněný turistický provoz v areálu hradu i jeho okolí bohužel výrazně napomáhá či přímo zapříčiňuje soustavné poškozování vedoucí v mnoha případech k likvidaci posledních dochovaných torz bývalého honosného šlechtického sídla. Tomuto bezútěšnému stavu proto chceme pomoci i touto navrženou úpravou, která vlastnímu provozu v areálu zříceniny hradu napomůže jak ve smyslu ochrany památky, tak z pohledu zvýšení bezpečnosti turistů,“ řekl Vladimír Havelka ze Sdružení Zlenice.

Významnou součástí projektu bude stavba dřevěné konstrukce zpevňující torzo brány hradu, která bude zároveň sloužit jako vyhlídková plošina na areál předhradí. „V budoucnu ji zamýšlíme využít jako nástupní plošinu pro můstek, respektive lávku, přes první hradní příkop, která by zajistila bezproblémový vstup do jádra hradu Zlenice,“ dodal Havelka.

Z historie a současnosti Hlásky
Hrad Zlenice byl založen někdy po roce 1300, jméno Zlenice se poprvé připomíná roku 1318, kdy se uvádí Oldřich ze Zlenic ve sporu se Ctiborem z Kožlí; není však jisté, zda se jeho přídomek již vztahoval k zlenickému hradu. Podle hradu se psal až v roce 1351 Jan ze Zlenic, jenž tehdy zasedal na zemském soudu. Zdejší úsek Posázaví patřil na počátku druhé poloviny 14. století k majetku pánů z Dubé; také hrad Zlenice jim připadl. Nejznámější z tohoto rodu, Ondřej IV. z Dubé a na Zlenicích, zastával v letech 1343 až 1394 úřad nejvyššího sudí v Čechách a proslul také jako autor Výkladu na právo země České. V roce 1377 se staly Zlenice královským manstvím, proto po smrti Ondřejově (asi 1412) připadly jako léno králi. V následujících letech hrad patřil několika šlechtickým rodům. V roce 1465 se však už Zlenice uvádějí jako zbořené a opuštěné. Patrně byl hrad zničen při obléhání vojsky Jiřího z Poděbrad.

Hrad je dochován jen v torzálním stavu. Památce hrozí postupný zánik, zapříčiněný jednak vlivem počasí působícího na statiku dochovaných zbytků zdiva, dále vlivem neřízeného návštěvnického provozu a na něj vázaných projevů vandalismu. O záchranu zříceniny hradu Zlenice-Hlásky, respektive o zpomalení patrně nezvratného procesu zániku, od roku 1996 usiluje skupina dobrovolníků, sdružená zpočátku v Nadaci pro hrad Zlenice, posléze ve Sdružení pro ochranu
kulturního dědictví – Zlenice. Činnost se od počátku zaměřuje především na postupnou konzervaci staticky ohrožených částí památky, komplexní fotografickou a technickou dokumentaci současného stavu areálu a na získání prostředků pro realizaci velmi finančně i technicky náročné záchrany tzv. Velké věže – dominanty celého areálu.

Hrad Zlenice jako přirozený a hojně vyhledávaný turistický cíl v kraji má své budoucí využití jasně dané. Měl by i nadále sloužit pro budoucí generace jako oblíbené návštěvní místo, kde si místní občané, stejně jako turisté, budou moci
užít vyhlášenou malebnost zříceniny a jejího okolí a současně intuitivním způsobem nabýt nových poznatků o historii hradu i způsobu jeho záchrany a konzervace.