CÍLE VÝZKUMU
Rozhovory s 22 podnikateli a místními zastupiteli se uskutečnily během měsíců srpna a záři roku 2003. Jako podnikatele rozumíme i soukromé zemědělce. Z našeho pohledu patří cestovní ruch a zemědělství neodmyslitelně dohromady. Péče o krajinu, kterou dnes mají zejména zemědělci ve svých rukou, její vzhled a stav, to je stěžejní prostor pro další spolupráci podnikatelů v cestovním ruchu a zemědělců. I proto jsme se chtěli zeptat obou skupin, jak vidí do budoucna rozvoj našeho regionu. Také jsme chtěli i svým dílem přispět k překonání některých předsudků a možná i sporů, které na obou stranách jsou. Hlavím cílem této kvalitativní sondy bylo zejména lépe pochopit svým způsobem velice vlivnou názorovou skupinu, kterou podnikatelé a místní zastupitelé jsou. V podobných názorových šetřeních bychom rádi pokračovali i do budoucna, neboť takový přístup dlouhodobě odpovídá naší strategii, ve které se chceme na tento tzv. „přístup zdola nahoru“ („bottom-up approach“) soustředit. Naše rozhodnutí věnovat část strategie kvalitativní sondě se zakládalo ještě na několika dalších dílčích cílech.
Chtěli jsme:
respondenty seznámit s našimi aktivitami;
podpořit větší participaci obyvatel na našich aktivitách;
rozšířit informace o právě tvořené strategii;
zlepšit komunikaci v rámci regionu.
METODA
Postupovali jsme kvalitativní metodou polostandardizovaných (polořízených) přímých rozhovorů. Výsledná analýza postupovala metodou tzv. zakotvené teorie (GROUNDED THEORY) autorů Strausse a Glasera. Rozhovory byly vedeny podle tzv. guide, tedy průvodce neboli seznamu otázek, které jsme respondentům (tedy dotazovaným) pokládali. Tyto otázky byly zhruba rozděleny na několik okruhů: A/ otázky na aktivity respondenta; B/ otázky týkající se vztahu respondenta k regionu; C/ vazba respondenta na region; D/ zapojení respondenta ve veřejném životě a rozvoj regionu; D/ služby v regionu, kultura, další vzdělávání, nápady a návrhy do budoucna ze strany respondenta. Kontakty na respondenty jsme primárně získali od manažera CHOPOS Václava Pošmurného a další jsme získávali tzv. „metodou sněhové koule“. Výsledná analýza je v podstatě shrnutím výsledků, ale jsou v ní přímo uvedeny doslovné citace respondentů. Rozhovory trvaly průměrně asi 1 hodinu, nejdéle jsme se u jednoho podnikatele zdrželi skoro půl dne. Nejkratší rozhovor trval 35 minut. Podnikatelé mohli také zvolit, zda chtějí být anonymní s možností uvedení kontaktů v příloze, zda chtějí být identifikování jen svým autogramem, zda chtějí být zcela anonymní, nebo naopak mohli zvolit variantu úplné neanonymity – jejich citáty byly označeny jejich celým jménem a příjmením. Úplnou anonymitu zvolilo 5 respondentů, ostatní si nechali pouze své iniciály anebo jsou jejich citáty označeny jejich jménem a příjmením. Požádali jsme je rovněž, aby nám zaslali stručné informace o své činnosti, abychom je mohli uveřejnit. Tuto možnost sice většinou uvítali, ale materiály jsem obdrželi pouze od tří podnikatelů.
POPIS VZORKU
Naší cílovou skupinou byli jednak podnikatelé v cestovním ruchu a zemědělci (drobní, střední i větší), k rozhovoru jsme také oslovili místní zastupitele. Nakonec se nám podařilo uskutečnit rozhovor celkem s 22, z nichž 20 tvořili muži a 2 ženy, ačkoliv jsme se od počátku snažili najít i ženy. Podnikatelky ani „zemědělky“ na pozicích majitele nebo vedoucího podniku se nám nepodařilo zkontaktovat. Na druhou stranu se nám podařilo dodržet rovnovážné zastoupení městských (9) a vesnických (13) respondentů. Průměrná délka podnikání našich respondentů byla 3,7 roku, přičemž nejdéle většinou podnikali zemědělci, hned po revoluci od roku 1989, tedy 14 let. Nejkratší doba podnikání v naší lokalitě byla 1 rok. Devět respondentů se v kraji nenarodilo, ostatní jsou místními rodáky. Vzorek tvořili 4 zemědělci (3 představitelé družstva a 1 drobný zemědělec), 3 představitelé veřejné správy (1 zastupitel, 2 starostové, 1 úředník), 12 majitelů zařízení v cestovním ruchu, 1 ředitel hotelu, 1 majitel zábavní agentury a 1 podnikatel působící v polozemědělském oboru s pobočkou na venkově. U třech respondentů se jejich role kryly, například: byli jak zemědělcem, tak zastupitelem nebo jak podnikatelem v cestovním ruchu, tak hospodářem – Zdeněk Sternberg.
KVAZI-SWOT ANALÝZA PODLE NAŠICH RESPONDENTŮ
Jako nejvýznamnější se z rozhovorů ukázaly tyto oblasti:
SPOLUPRÁCE
MANAGEMENT
INFORMACE
PROPAGACE
DIVERZIFIKACE
SPOLEČNÉ PROJEKTY
Stručně shrneme, jak se vyjadřovali naši respondenti k jednotlivým oblastem a jaká jsou naše doporučení k dalšímu postupu.
SPOLUPRÁCE
Ukázalo se, že v regionu je rozvinuta dostatečná míra spolupráce na místní i regionální úrovni. Na regionální úrovni spolupracují podnikatelé zejména v rámci POSÁZAVÍ (obecně prospěšné společnosti), na lokální úrovni vznikají mezi nimi samotnými nejrůznější dohody o spolupráci. Tyto dohody většinou nejsou smluvně podloženy a zakládají se na vysoké míře důvěry a na pozitivní zkušenosti. Naši respondenti deklarovali ochotu všechny současné formy spolupráce dále rozvíjet a prohlubovat. Rizikovým faktorem tohoto cíle je ČAS. Řada respondentů tedy vyjádřila názor, že by bylo vhodné, aby v regionu existovala struktura (v současné době jí je POSÁZAVÍ a stává se jí Místní akční skupina), která by jim pomohla tuto spolupráci dále rozvíjet a prohlubovat. Má tedy vzniknout vhodný MANAGEMENT. Cílem spolupráce je zejména širší PROPAGACE regionu a rozšíření INFORMACÍ o něm, jak uvnitř tak vně regionu. Respondenti se vyjádřili k několika možným druhům spolupráce..
MANAGEMENT
Podnikatelé uvítali vznik místní akční skupiny a shledávají ji jako možný nástroj dalšího rozvoje regionu. Stále však podle nich není kapacita „managementu“ regionu dostatečná. Uvítali by více osob, které „by se o ně staraly“ – pořádaly společná sekávání, společenské akce – plesy, koncerty, atp. Někteří respondenti si stěžovali, že ještě nedostali žádnou nabídku. Zemědělci by uvítali, kdyby jim Místní akční skupina pomohla v získávání dotací z národních i evropských zdrojů.
INFORMACE
Jednoznačně byly informace tématem číslo 1 v našem výzkum. Je jich stále nedostatek. Respondenti jsou zajedno v tom, že by měla vzniknout větší provázanost poskytování informací v rámci regionu. Měl by se více využívat k informování obyvatel místní tisk, televize a rádio. Mají se zlepšit informace poskytované informačními centry. Mají vzniknout poradenská centra pro zemědělce. Společně sdílené informace mají přispět k identifikaci s krajem a postupnému vytváření jednotné „firemní kultury Posázaví“ (z anglického Corporate Identity).
PROPAGACE
Hlavním motivem pro další spolupráci se ukázala společná, cílená propagace regionu na lokální, regionální a evropské (ne-li světové) úrovni. Má být dále prohlubována spolupráce měst, obcí a podnikatelů pro společnou propagaci na veletrzích, webových stránkách a v tiskových materiálech. Mají vzniknou společné balíčky cestovního ruchu, které se budou zaměřovat na konkrétní cílové skupiny. Posázaví má představovat jeden společný, jasně identifikovatelný „produkt“. Jednotným hlasem má region volat: „Haló, turisté, jsme tu pro vás a jsme připraveni!“.
DIVERSIFIKACE
Ukázalo se, že cestou k úspěchu podnikatelů je diversifikace jejich aktivit – komplexnost služeb a na druhé straně zároveň jejich jedinečnost. Zemědělci stále více chápou, že budou muset své služby diversifikovat a pomalu měnit strategii intenzivního zemědělství na extenzivní (přesněji řečeno: na odklon od produkce k péči o krajinu), ačkoliv se tohoto kroku ve velké míře obávají, pro krajinu regionu by jejich přístup mohl znamenat další možnosti jejího využití například pro cestovní ruch.
PROJEKTY
Níže uvádíme návrhy konkrétních i obecných projektů, které podnikatelé v rozhovorech uváděli.
Oprava silnic (Biolek, R.V.; L.K.)
vybudovat čistírny odpadních vod v malých vesnicích (Radošovice)
vybudovat centrální vytápění na biomasu – štěpku nebo jinou energetickou plodinu (Radošovice), čímž by se také podpořili místní zemědělci
zrekonstruovat a najít vhodné využití kláštera v Voticích, například využít jej na muzeum nebo sociální zařízení, tedy v souladu s jeho původním posláním
uskutečnit rekonstrukci bitvy u Jankova, tedy zatraktivnit tímto region
podpořit místní neziskové organizace a zájmové kluby – Ochranu fauny ve Voticích a její aktivity v ochraně krajiny
v souvislosti s letošním příliš suchým počasím a loňskými povodněmi je jako největší problém Sázavy počasí. Bylo by dobré, kdyby se množství vody v Sázavě dalo regulovat, alespoň na dobu potřebnou ke splutí kritických úseků, kde je často málo vody (Biolek)
podpořit vznik nových pracovních příležitostí (Zdeněk Sternberg, P. Chotívka)
zlepšit stav školství v regionu (P. Chotívka)
zlepšit poskytování veřejné dopravy v regionu – nahradit velké autobusy mikrobusy (J. Kubiasová)
KONKRÉTNÍ NÁVRHY PROJEKTŮ:
Pořádat cyklistické závody a další sportovní akce většího rázu (J. Pařízek)
vybudovat rehabilitační jednotku ve Sporthotelu u Kácova – realizace již částečně probíhá (J. Pařízek)
přebudovat režim malých vodních elektráren tak, aby tam mohli splout vodáci a nemuseli přenášet složitě lodě (M. Švehla, J. Biolek)
vypracovat lepší a komplexní nabídku ubytování v soukromí - na privátu a i v chatách a chalupách (M. Švehla, P. R.)
vybudovat půjčovny rybářského náčiní (M. Švehla)
vybudovat „bikerské dráhy“ (M. Švehla)
vybudovat kemp v Českém Šternberku (J. Biolek, M. Švehla)
vybudovat klasickou palírnu ovoce v Radošovicích (V. Gut)
revitalizovat sídliště a sportoviště ve Voticích – VOLNOČASOVÉ CENTRUM (P. Chotívka)
vybudování kavárny (caffeterie) na Jemništi (J. Sternberg)
zvýšit extenzívní zemědělskou výrobu a omezit intenzívní - určité lokality zatravnit (K.L.)
postavit hotel ve Voticích s bazénem, squashem, vinným sklípkem, možností přístupu na internet (Z.K.)
vybudovat půjčovnu kol ve Voticích (Z. K.).
Vložením fotografie a jejím odesláním souhlasím s jejím zobrazením na webech a aplikacích publikovaných z databáze posazavi.com a na webu strednicechy.cz. Zároveň čestně prohlašuji, že jsem autorem fotografie. Provozovatel si vyhrazuje právo na nezveřejnění fotografií.