Vánoční povídání se Štěpánem Kojanem a kapelou KEKS

Tak tu zase budeme mít brzy vánoční čas. Někdo tento čas svařáků,  pozlátka a vlašských oříšků miluje, jiný si přeje mít ten čas rychle za sebou. Jak jsi na tom Štěpáne Ty?

Já rozhodně nechci, aby vánoční svátky byly rychle za mnou.Vždyť už jako kluk dobře vzpomínám jak jsem se těšil ... Určitě v nás v každým přece zůstalo kousek toho dětství.
Většina lidí o vánocích mají nejraději tu sváteční pohodu, zdobení stromků, nákup dárků a  není nás málo, kteří tuto zodpovědnou věc necháváme až na poslední den.
Patřím mezi ně také, dokonce na poslední chvíli sháním obálky kam bych strčil nějaké papírovky, protože nechci vypadat jako škrt. Věřím na všelijaký ty pověry, rád si čtu různá přísloví, miluji romantické filmy a celej život prožívám jako pohádku s dobrým koncem.
Narodil jsem se na jihu a můj domov je Praha. Nevím čím to je ,že tak rád jezdím o vánocích právě na Václavák, kde to sakra pěkně voní. Vzpomínám na svařák, punč, čaj s rumem, ale řeknu  vám, že čaj s citronem taky není špatnej a nakonec - stejně jsem tam autem.

Vánoce, pro někoho ještě stále znamenají naprostou hektiku,  pro jiného je to čas zastavení a rozjímání. Muzikanti mají s vánocemi spjatý většinou Vánoční koncert. I u vás už se Vánoční koncert stal samozřejmostí. Jak je to letos?

Myslím,že tu hektiku mají na svědomí ženy. Vím,že je důležité uklízet a  připravit nějaké dobroty, ale já myslím, že hodně žen to přehání. Já se snažím, být opravdu v klidu, i když toho hraní je vždy nejvíc. Hodně vystoupení hlavně různých večírků je potřeba odmítnout. U mne to funguje tak, že i kdybych se rozkrájel a vydělal milion, stejně nebudu mít na konci nic. Zkrátka mám v sobě váhy který udržují tu mojí životní úroveň. Při pouhém vyslovení Vánoční koncert – se ve mně začne cosi vařit. Závidím všem, kteří si to užívají, slaví a radujou se. Tento můj stav je ale zcela normální a po letech hraní správnej. Kdybych se těšil, tak je to předem prohraná bitva. Ten náš KEKSU, bude 19.12. v Kulturním centru na Karlově v Benešově. Je to vždycky jeden velkej vánoční mejdan: kapela + návštěvníci.
A věřte, ani letos tomu nebude jinak. Myslím, že se všichni úžasně pobavíme.

A až to všechno přejde, a ty se konečně zastavíš, co bude potom? Myslím tím plány na r. 20010? A jak se vedlo podle Tebe kapele v roce 2009?

Nezastavím a nechci ani pomyslet, že se něco zastaví, i když všichni dobře víme, jak to v životě chodí. Už  teď připravuju nové cd Keks 2010. Bude se jmenovat Malíř. Pamětníci jistě ihned pochopí. V lednu to natočíme v únoru nazpíváme a zabalíme spolu s knihou textů a povídaček. Pak  doufám, že mně  nikdo neřekne, že se flákám, protože to by mohl být můj konec. Zkrátka mám pořád takovej pocit, že nemáme všechno hotový. A to je dobře, protože to je můj hnací motor – stále dopředu. V tomto roce se nám podařilo se nám dostat na koncertní podia a vyvrátit názor, že jsme odepsaná tancovačková kapela. Od nového roku jsme připraveni vyjet s novou technikou. Zkrátka investovali jsme. Repertoár bude stále obsahovat hity, směsky a novinky z nového cd. Celý koncert by měl být tříhodinový s akustickou vložkou.
Tak a uvidíme. Rozhodně nebudeme tlačit na pilu, ale užívat si muziky a věřte, že někdy to stojí za to.                                                            

Se Štěpánem Kojanem si povídala Ivana Babková