Dny divadla Začínáme

Začínáme s Revizorem

Benešovský divadelní soubor Komorní studio ÁČKO zahájí ve dnech 6. – 8. října novou divadelní sezónu tradičním „minifestivalem“ Dny divadla – Začínáme. V něm nabídne benešovskému publiku čtyři divadelní kusy.
Sezónu zahájí ÁČKO premiérou klasické komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola Revizor v nastudování Miroslava Dvořáka. Revizor měl premiéru roku 1836 v Petrohradě, měl veliký úspěch a především mladými lidmi a pokrokovými literárními kritiky byla hra přijímána s nadšením. Autor se však stal terčem útoků vyšší společnosti, jíž nastavil příslovečné zrcadlo. Námět k Revizorovi údajně poskytl tehdy sedmadvacetiletému Gogolovi jeho přítel Puškin, který mu vyprávěl příběh o tom, jak byl jednou při jakési cestě považován za tajného vládního úředníka. V té době totiž nebylo ničím neobvyklým, přijel-li do okresního města inkognito vysoký státní úředník, aby se přesvědčil, zda je vše v pořádku.
 Do hlavních rolích obsadil režisér Františka Paluše st. a Josefa Brabce, jako host se poprvé s ÁČKEM představí Jiří Hřebíček. Dále diváci v komedii uvidí Annu Balatovou, Kateřinu Gutovou, Zdeňka Pravdu, Martina Kováříka, Františka Paluše ml., Petra Doubka, Jaroslava Loudína, Tomáše Dvořáka a Martina Haase.
Na druhý den festivalu Začínáme je připravena repríza hry dánské dramatičky Astrid Saalbachové Taneční hodina v režii Anny Balatové. Toto drama o úniku nešťastných žen z reality všedního dne prostřednictvím hodiny tance mělo premiéru letos v červnu. Hlavní roli ztvárnila Helena Fialová, sekunduje jí podstatná část dámské části souboru. „Je to naše první hra v téměř kompletně dámském obsazení, navíc doprovázená prvky klasického baletu, což byla velmi zajímavá zkušenost,“ říká režisérka inscenace Anna Balatová. 
Další reprízou bude komedie Láska na druhou na motivy hry klasika české veselohry Antonína Procházky. Režírovala ji Anna Balatová a premiéru měla letos na jaře. Jde o klasickou situační komedii, která se točí kolem neobvyklého milostného trojúhelníku. Hlavní postavy ztvárnili Kateřina Gutová, Kateřina Balatová, Milena Prášková, Helena Fialová, Zdeněk Pravda, František Paluš st. a v inscenaci hrají i další členové ÁČKA. 
Přehlídkou Začínáme otevírá Komorní studio ÁČKO novou divadelní sezónu již potřinácté. „Letošní rok jsme uvedli dvě premiéry, v rámci Začínáme chystáme jejich v podstatě první reprízy, proto jde o neokoukaná představení, která by měla publikum zaujmout,“ uzavírá principálka ÁČKA Anna Balatová. Večerní představení začínají vždy v 19:30 v Městském divadle Na Poště.

jb
 
Revizor (1836) je pětiaktová satirická komedie ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809–1852), patřící k nejslavnějším dílům světové dramatické literatury. Autor svou hrou, zachycující tupost, nevzdělanost a zkaženost úředníků v jednom ruském provinčním městečku prolezlém korupcí a různými jinými neřestmi, nastavil zrcadlo všem, jejichž charakter je pokřiven podlézavostí a úplatkářstvím.
Právě těm bylo určeno motto knižního vydání hry „Nevrč, brachu, na zrcadlo, když máš křivou hubu.“
Bylo to dáno tím, že car Mikuláš I., vědom si toho, že jeho režim není v Rusku nijak zvlášť oblíben, zřídil zvláštní tajnou policii, jejímž úkolem bylo především pozorovat, kdo se vyslovuje opovážlivě a neuctivě proti vládě nebo proti církvi, nebo vyzvídat, nevznikají-li tajné spolky. Stávalo se tak, že zcela náhodný cestující byl omylem pokládán za tajného agenta nebo revizního úředníka.
Nikolaj Vasiljevič Gogol, (1. dubna 1809, Soročince – 4. března 1852, Moskva) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu, představitel ruského romantismu s velmi silnými prvky kritického realismu, za jehož zakladatele je v ruské literatuře považován.
Pocházel z rodiny středních ukrajinských statkářů (Gogolovi měli asi 80 nevolníků). Jeho otec byl vášnivý milovník divadla, psal verše i komedie. Založil divadlo, v němž malý Gogol hrál – zásadně ženské role. Byl vychován v přesvědčení, že je geniální a zázračné dítě.
Po absolvování gymnasia odešel koncem roku 1828 do Petrohradu, kde byl přijat do divadla, ale nebyl úspěšný. Poté se pokusil vydat své básně a uspořádat výstavu svých obrazů, ale setkal se s velkou kritikou. Nakonec působil jako úředník. Léta 1836 - 1839 strávil většinou v Itálii. Roku 1844 podnikl cestu do Jeruzaléma.
Před svou smrtí prožíval Gogol hlubokou depresi, začínal podléhat náboženským a mystickým náladám a pochybnostem o smyslu činnosti a svého díla a je poměrně pravděpodobné, že zešílel.