Pozor na mláďata!

V Záchranné stanici ve Vlašimi mají v těchto dnech plno. Doslova z každé místnosti se ozývá pípání či pískání mláďat. Není se co divit, zrovna v této době vrcholí v přírodě období mláďat, a tak se často stává, že lidé naleznou mládě, o kterém si myslí, že potřebuje pomoc, a donesou jej do záchranné stanice. Většinou se jedná o ptáčata, která nezvládla svůj první let a narazila do nějaké překážky anebo je ulovila kočka či pes. Některá mláďata zase přišla o svou matku a měla alespoň to štěstí, že je někdo objevil dříve, než by uhynula vyhladověním. Minimálně ale polovina mláďat se v Záchranné stanici ocitá zcela zbytečně. Na vině je lidská neinformovanost a snaha pomáhat i tam, kde lidská pomoc není zapotřebí.
„Lidé nám sem často nosí srnčata nebo malé zajíčky v domnění, že jsou opuštěná. Nevědí, že je zcela normální, když malé srnče nebo zajíček leží v tiše trávě a jeho matka není nablízku. Srny a samice zajíců záměrně nezůstávají u svých mláďat, aby na ně svým pachem neupozornily predátory. Přibližují se ke svým mláďatům pouze na dobu kojení, což je jednou za několik hodin. Proto pokud lidé objeví v trávě zajíčka či malé srnče, měli by je nechat tam a co nejrychleji se vzdálit, aby zbytečně neplašili jejich matky, které jsou někde v blízkém okolí,“ uvádí Mgr. Šárka Tlustá, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy Českého svazu ochránců přírody Vlašim.
Podobně lidé často zbytečně „zachraňují“ mláďata ptáků, která vylétla ze svých hnízd. Většině ptáčat totiž trvá ještě několik dní, než se naučí létat. Po tu dobu poskakují po zemi nebo po větvích stromů a keřů a žadoní potravu od rodičů. Ti se o ně pečlivě starají, krmí je a upozorňují je na nebezpečí. Je tedy chybou takováto mláďata chytat a snažit se jim pomoci. Pokud nejsou zraněná, tak jim nic nechybí a potřebují pouze čas, aby se naučila létat.
Úplně jiná je ale situace u ptáčat, která z hnízda vypadla předčasně anebo kterým hnízdo zničila kočka. Tato mláďata, často jen málo opeřená, nejsou schopná přežít mimo hnízdo a potřebují urychleně lidskou pomoc. A tady zase lidé dělají často tu chybu, že se jim bojí pomoci. „Lidé se často bojí, že když se ptáčete dotknou, tak ho jeho rodiče již nepřijmou. To ale není pravda, neboť ptáci mají špatný čich a nepoznají, zda s mládětem někdo manipuloval. Pokud lidé tedy znají hnízdo, odkud ptáče vypadlo, mohou ho tam bez obav dosadit. Pokud ale hnízdo není nalezeno, je nezbytné mládě co nejrychleji předat do odborné péče záchranné stanice. Bez lidské pomoci dlouho nepřežije.“, uvádí Mgr. Šárka Tlustá.
„Od začátku jara jsme již přijali 73 mláďat. Většina z nich má dobrou šanci na návrat do přírody, ale některá se do přírody již nevrátí. Na vině jsou především kočky a psi, kteří neobratným mláďatům způsobují vážná zranění. Nebezpečná jsou pro mláďata i auta, neboť mláďata nejsou dostatečně rychlá na to, aby před nimi utekla,“ dodává Mgr. Šárka Tlustá.
A co je nejlepší udělat, pokud člověk nalezne v přírodě mládě a není si jistý, zda mládě potřebuje pomoc či nikoliv? „Pokud mládě není viditelně zraněné a pokud nepíská či hlasitě nenaříká, je nejlepší nedělat nic a zavolat do nejbližší záchranné stanice a poradit se s tamějšími odborníky. Neuváženou manipulací totiž lidé mnohdy mláďatům spíše uškodí než pomohou,“ radí vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ve Vlašimi.
 
Ing. Zuzana Pokorná, PhD., Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim
http://www.csopvlasim.cz
Pohotovostní telefon Záchranné stanice pro živočichy: 777 800 460