Skrytý příběh Bohumila Hrabala v Bystřici

Bystřice u Benešova se může jevit jako jedno z mnoha malebných městeček, v kontextu české a světové kultury však představuje zásadní a hraniční mezník. Životopisec Tomáš Mazal ji dokonce označuje za „symbolický počáteční páteřní obratel evropské literatury“. Tato odvážná definice má své hluboké opodstatnění v události, která mohla navždy změnit tvář moderní literatury.

Právě v Bystřici, v Hostinci u Hlaváčků, se v dobách protektorátu odehrálo drama, které zůstalo veřejnosti dlouho utajeno. Mladý železničář Bohumil Hrabal, který do města přijel náhodným vlakem, se zde pokusil o sebevraždu. Tato „tenká čára“ rozhraní mezi životem a smrtí se stala určujícím motivem jeho pozdější tvorby.

Pokud by tehdy mladý neznámý železničář svůj čin dokonal, světová literatura by nikdy nepoznala novelu Ostře sledované vlaky, za jejíž filmové zpracování získal Jiří Menzel v roce 1968 Oscara. Právě bystřická zkušenost, popsaná nejprve v textu Kain, položila základy Hrabalova literárního genia. Bystřice tak není jen bodem na mapě, ale místem, kde se odehrál jeden z nejvýznamnějších příběhů 20. století.

Odkaz tohoto literárního velikána a jeho silné pouto k Bystřici oživila nedávná akce nazvaná Večer věnovaný Bohumilu Hrabalovi. Cílem bylo poodkrýt zapadlé události regionální historie z jiné perspektivy. Hosty večera byli Hrabalův životopisec Tomáš Mazal a režisér Jakub Motejzík, kteří se s návštěvníky podělili o příběhy a souvislosti, jež propojují Bystřici se světovou kulturou. Součástí programu bylo také promítání dokumentu Něžný Hrabal a filmu Ostře sledované vlaky.

Hrabalův osud v Bystřici byl provázen neuvěřitelným štěstím i v pozdějších letech. V roce 1993 zde například přežil pád horkovzdušného balónu, který ztroskotal na louce za městem.

Pro ty, kteří chtějí zažít atmosféru Hrabalovy Bystřice blíže, vznikla v rámci aplikace Uneeqly interaktivní stezka s názvem „Hrabal. Život. Zeď. Bůh.“ Tato moderní průvodcovská trasa nabízí zastavení, skrze která město ožívá jako stránky knihy. Návštěvníci mohou sledovat obrazy, slova a konkrétní životní okamžiky, které Hrabala formovaly.

Bystřice tak zve všechny obyvatele i návštěvníky regionu k objevování místa v dějinách evropské literatury, které tvoří onen nezbytný „páteřní obratel“.

Denisa Říhová