Benešovské kino slaví 100 let

V den sedmého výročí vzniku Československa, 28. října 1925, se v Benešově otevřelo první stálé kino, které se dodnes může pyšnit nepřerušeným provozem – už celých sto let. Výročí kina si připomeneme v neděli 7. prosince speciálním adventním promítáním, které bude pro veřejnost zdarma.

Adventní promítání nabídne tři projekce pro děti i dospělé. Odpoledne zahájíme v 15.00 hod. retro animovaným pásmem, které potěší všechny generace – staré pohádky jako Sněhulákův sen, Dva mrazíci nebo Povětrostní domeček navodí nostalgickou atmosféru zimního dětství minulého století. V 16.30 hod. bude pokračovat nový animovaný a loutkový film Pohádky po babičce, určený pro celou rodinu. Večer pak uzavře legendární komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! režiséra Oldřicha Lipského – mimo jiné i proto, že se některé scény natáčely v Růžové zahradě na Konopišti, tedy přímo v blízkosti Benešova. Promítání zahájíme v 18.30 hod. Původně měl být uveden film Limonádový Joe aneb Koňská opera, na kterém se jako filmový architekt podílel benešovský rodák Karel Škvor, promítání se však nakonec nepodařilo zajistit.

Adventní promítání je nejen filmovým dárkem pro benešovské diváky, ale i symbolickou oslavou neuvěřitelných 100 let existence benešovského kina. Přijďte se na chvíli zastavit, vychutnat si atmosféru starých i nových filmů a společně oslavit místo, které po celé století nabízí Benešákům prostor k setkávání. Program připravilo město Benešov ve spolupráci s dlouholetým provozovatelem benešovského kina, společností KINO-AGENTURA zastoupené Ladislavem Jenšíkem.

Historie a současnost benešovského kina

V Benešově se promítalo už ve 20. letech – v kasárnách, hotelích i hostincích – ale město dlouho postrádalo skutečný „kamenný“ biograf. Teprve hostinský Václav Chobotský se odhodlal k velkému kroku – vybudovat v areálu svého hospodářství v dnešní Poštovní ulici novou budovu určenou výhradně pro film. Projekt i samotnou stavbu provedla stavební firma architekta a stavitele Františka Scharfa. Zajímavostí je, že kino vzniklo za pouhých 170 dní – od předložení projektu 7. května 1925 až po kolaudaci 26. října téhož roku. A už 28. října 1925 byl vydán zvláštní souhlas k provozování kinematografických představení – a kino Helios zahájilo svůj provoz.

Budova kina odpovídala standardům své doby – měla lokální vytápění, elektrické rozvody i potřebné zázemí pro projekci. Zajímavostí však bylo několik stavebních řešení, která tehdy ještě nebyla samozřejmostí: šikmá podlaha sálu pro lepší výhled, úsporně a originálně řešený krov a strop, a zřejmě i samostatný přístup do promítací kabiny, který zvyšoval požární bezpečnost při práci s tehdejšími celuloidovými filmy, které byly náchylné k zahoření.

Staticky zajímavé řešení střechy umožnilo vznik prostorného sálu bez nosných sloupů, což bylo v roce 1925 neobvyklé. Dřevěná konstrukce krovu i plechová střecha, patřící mezi nespalné krytiny, se v zásadě dochovaly dodnes – a přispívají k autentickému charakteru stavby.

Helios nebyl technickým zázrakem ve smyslu pražských nablýskaných kin, ale spíše skromným a účelným prostorem, který se stal srdcem benešovského společenského života.

Jak napsala Vlasta Scharfová-Chromá v Benešovském kalendáři 3/2005, „kino prožilo čas první republiky, Mnichova, ztráty Sudet, německé okupace i poválečné obnovy“. K těmto obdobím je ale potřeba doplnit i další kapitolu – éru komunistického režimu, kdy se z kina opět stal i nástroj propagandy. Přes všechny tyto historické etapy, leckdy poznamenané ideologiemi a cenzurou, si však Bio Helios udrželo svou hlavní roli – být místem, kde se lidé scházejí u filmových příběhů.

Kino prošlo v novém tisíciletí několika významnými opravami. V roce 2013 proběhla rozsáhlá rekonstrukce interiéru – sálu, předsálí a kotelny – a současně se upravovala střecha a odvlhčovalo zdivo. Z dotačních prostředků se uskutečnila také kompletní modernizace promítací technologie, která umožnila přechod na digitální projekci ve formátu 3D a přímé přenosy z významných světových scén, například z Metropolitní opery v New Yorku.

V dalších letech následovaly i drobnější úpravy – v roce 2017 přibyly dvě řady nových dvojsedaček a v roce 2019 byla opravena vlhká omítka v zádveří a provedena injektáž proti zemní vlhkosti.

Díky těmto modernizacím se podařilo skloubit historický charakter budovy s potřebami současného filmového provozu. Kino Helios tak vstupuje do druhého století své existence v dobré kondici – s digitální technologií, zachovaným geniem loci a s diváky, kteří mu zůstávají věrní.

Zdroj: Malé nahlédnutí do podnikání před osmdesáti roky, aneb Stavba biografu Helios v Benešově – Benešovský kalendář 3/2005, autor: Ing. Vlasta Scharfová-Chromá; doplněno podle podkladů MěÚ Benešov a poznámek Igora Chromého (2025).

Mgr. Tereza Lípová