Čtyřkoly: Jak se žije v obci, kam jiní jezdí na rekreaci

Věrady, Verady, Fyrady, Vierady, Štyrkoly, Čtyrkoly… pokaždé jinak, ale pořád jsou to Čtyřkoly, jediná obec tohoto jména v České republice. Leží na pravém břehu řeky Sázavy, žije v ní kolem 780 obyvatel, zhruba týž počet lidí tady má svůj letní byt. „Žije se tu krásně. Co by si člověk mohl přát víc, než bydlet tam, kam jiní jezdí na rekreaci?“ říká s úsměvem starosta Vladislav Horák.

V posledních 25 letech se podle něj počet obyvatel Čtyřkol, jejichž součástí je i Javorník, zvýšil téměř trojnásobně. To klade velké nároky na infrastrukturu. „Například vodovod a kanalizaci v obci máme relativně ‚mladé‘, což je obrovská výhoda pro další rozvoj i náklady na budoucí údržbu. Teď připravujeme rozšíření kapacity čistírny odpadních vod na 1 500 ekvivalentních obyvatel, odhadované náklady jsou 35 milionů Kč bez DPH,“ dodal starosta. Letos by měla být dokončena projektová dokumentace, příští rok proběhne výběrové řízení a realizovat by se mohlo v letech 2027–2028. Obec se pokusí získat na stavbu dotaci – ta by ale podle dostupných informací nepokryla víc než 30 procent z celkových nákladů.

Investice do infrastruktury jsou během na dlouhou trať

„Potřebujeme dobudovat komunikace a chodníky, tomu ale musí předcházet právě dostavba sítí, potřebujeme opravit most přes řeku Sázavu a most přes železniční trať, který je z šedesátých let 19. století. Investic v obci je spousta, jen na infrastrukturu bychom potřebovali v souhrnu cca 100 milionů korun, což je nad možnosti obce,“ vypočítal starosta. Roční příjmy Čtyřkol se pohybují kolem 18 milionů korun, z toho jde většina na mandatorních výdaje, dále údržbu, osvětlení, odpady… a na investice zbývají jen jednotky milionů korun. Z minulých let má obec našetřeno zhruba 15 milionů korun, na pokrytí plánovaných investic to ale zdaleka nestačí. „V minulosti jsme obec nechtěli zásadně zadlužovat, takže jsme nevyužívali úvěry a infrastrukturu budovali postupně, teď zpětně vidím, že to byla chyba, a to zejména z důvodu změny dotační politiky státu,“ připustil starosta. Investice do infrastruktury jsou podle něj během na dlouhou trať, odhaduje to na 10–20 let. „Nicméně nestěžujeme si a pokračujeme v budování,“ dodal.

Po několika letech Čtyřkoly obnovily své členství v MAS Posázaví. „Je to dobrá platforma pro setkávání, zejména pro nás malé obce je to studnice informací, a to je největším benefitem,“ konstatoval starosta. V současné době MAS pomáhá obci se dvěma projekty. Jedním z nich je přestavba fotbalových šaten na bývalém hřišti Vávrovky na obecní klubovnu pro místní kroužky a zájmové skupiny. Cena díla včetně DPH je 5,8 milionu Kč, z toho dotace pokryje 1,4 milionu Kč. Stavba již byla zahájena a předpokládá se dokončení na podzim letošního roku. Ve spolupráci s MAS Posázaví realizují Čtyřkoly také fotovoltaiku na střeše obecního úřadu – o dotaci obec požádala sama, MAS jí pomáhá s administrací.

Život v obci

„Nechceme zakonzervovat dění v obci tím, že budeme jen pokládat trubky a asfalt. Rádi bychom se věnovali i ostatním oblastem – volnému času, sportu, kultuře,“ pokračoval starosta. Zastupitelstvo obce schválilo záměr vybudovat v jižní části areálu Vávrovky hřiště s umělým povrchem a osvětlením, které by využíval primárně nový Fotbalový klub mládeže Čtyřkoly, ale také další skupiny obyvatel. Realizace se předpokládá v roce 2026.

Na obecním úřadě mají jednu místnost, kde probíhá například cvičení jógy, scházejí se tam mladí hasiči, senioři, je to i volební místnost a místnost na nejrůznější schůze, nedávno zde byla dobročinná výstava fotografií pro čerčanský hospic. Pořádají rozsvěcení vánočního stromu před úřadem. V areálu na Vávrovkách, kde bude nová klubovna, se konají venkovní akce, jako například pálení čarodějnic, diskotéky, hudební festival, pouť, dětský den… Od června do září se tam koná 8–9 akcí. „Vnímám to tak, že obec tu není od toho, aby přímo organizovala nebo vedla spolkové činnosti, ale aby pro ně vytvořila zázemí – poskytla prostor, hřiště, ideálně zdarma nebo za udržovací poplatek, a vše ostatní by mělo být na dobrovolnících,“ dodal starosta s tím, že jeho obdiv a vděk mají všichni lidé, kteří pro podobné aktivity v obci neváhají obětovat svůj volný čas a energii.

„Na Planýrce plánujeme vybudovat malou kapličku, která by byla místem setkávání a rozjímání,“ poznamenal starosta. „Je to malá otevřená stavba, s novodobým prvkem odkazujícím zároveň i na historii – kaple bude mít šindelovou střechu, výklenkový vstup, jako křesťanská stavba bude orientovaná na východ, na jih bude mít jednoduchý průzor, jímž bude vidět na kostel sv. Klimenta na protějším Hradišti,“ popsal starosta. Záměr už zastupitelstvo představilo veřejnosti a očekává se velká diskuze nad tímto tématem, neboť stavba tohoto typu je do jisté míry kontroverzní, a to primárně z hlediska potřebnosti takové investice Stavba kaple bude financována z více zdrojů, kromě obecního rozpočtu a případné dotace obec vyhlásila veřejnou sbírku – zájemci mohou přispět na transparentní účet 131-3328820217/0100. Včetně úpravy okolí by kaplička mohla být hotova v roce 2026.

„Čtyřkoly byly vždy z velké části chatovou osadou, mají skvělou dopravní dostupnost díky dvěma železničním tratím, ani nám sem nezajíždí autobus, nepotřebujeme ho. Máme tady dva penziony s restaurací, klasická hospoda se sálem je ale zavřená. Nemáme školku ani školu a ani je neplánujeme. Přispíváme na děti umístěné ve školce v Pyšelích a v Čerčanech. Spádovou základní školu máme v Čerčanech, které připravují velkou investici do školy, na níž se spolu s dalšími spádovými obcemi budeme finančně podílet. Nemáme ani hřbitov či kostel, spousta starostí tím ubývá. Z velké části to vyplývá z historie obce, v níž kdysi žilo kolem 250 obyvatel, takže tyto služby nebyly tolik zapotřebí,“ vysvětlil starosta.  

Z historie obce

První písemná zmínka o Čtyřkolech pochází z roku 1549, původně patřily ke Lštění, později k Mnichovicím. Jako o samostatné obci se o nich mluví teprve v roce 1742. V roce 1960 byly Čtyřkoly sloučeny s obcí Lštění, samostatnými se znovu staly v roce 1990. V období první republiky začali v okolí obce stavět obyvatelé Prahy první chatové osady. K masivní výstavbě soukromých rekreačních objektů došlo po druhé světové válce – v současnosti se jich na katastru obce nachází téměř 400. 

jt