Vychází kniha Století Posázavské stezky

Regionální muzeum v Jílovém u Prahy ve spolupráci se společenstvím Mezi řekami, z. s., které mapuje historii středního Povltaví a Posázaví, vydávají publikaci věnovanou Století Posázavské stezky. Na 156 stránkách s desítkami historických fotografií, především z archivu regionálního muzea s doplněním současných fotografií od Vojty Pavelčíka, Jirky Jirouška, Jožky Novotného nebo Zdeňka Proška, defiluje řada osobností spojených s tímto až magickým místem. 

Křest publikace se uskuteční 11. 12. 2024 v 17.00, v konírně Regionálního muzea v Jílovém u Prahy, kmotrem bude historik a hudebník Jaroslav Čvančara. Křest se odehraje za účasti autorů publikace, historiků, Okrašlovacího spolku v Jílovém u Prahy, členů největší osady na Posázavské stezce Club Údolí Ticha.                                                                                              

Začátek historie Posázavské stezky musíme hledat na konci 19. století a zejména v jeho závěru, který provází v Čechách obrovské národní vzepětí, říká Václav Šmerák, editor publikace. Zájem o historii podněcuje i vlastivědné výlety. Vzniká Sokol, později také Klub českých turistů, na Vltavu je spuštěn kolesový parník Praha, který již roku 1865 směřoval z Prahy do Svatojánských proudů a pravidelně míjí soutok Vltavy se Sázavou. Roku 1900 vyráží z Prahy směrem na Vrané a dál na Pikovice parní lokomotiva s několika vagóny. Jede po nové trati, později nazvané Posázavský pacifik. Z oken vláčku se naskýtá fantaskní pohled do rozervaného kaňonu řeky Sázavy, jak z dob Divokého západu. Ožívají románové i skutečné postavy, jako Buffalo Bill, Butch Cassidy, Calamity Jane, George Armstrong Custer a další. Po neznatelné cestičce vedoucí od soutoku Vltavy a Sázavy někam proti proudu kdysi zlatonosné řeky začali chodit zvědavci, později osadníci nebo obyčejní výletníci.

Vlastní historie Posázavské stezky začíná někdy kolem roku 1912, kdy tehdejší Ústřední výbor Klubu českých turistů dostal první konkrétní návrh na zřízení „pěšiny“ mezi Pikovicemi a Žampachem, který předložil učitel Alois Šeferna na základě velkého zájmu veřejnosti. Celou historii pak nalezneme v kapitole Jak šel čas na Posázavské stezce Zd. Jiráska a dalších textech. Dozvíme se, že následujícího roku 1913 se začal Klub vybudováním stezky vážně zabývat a s celým záměrem oslovil Okrašlovací spolek a městskou radu v Jílovém u Prahy, která souhlasila. Zde se poprvé setkáváme s jménem Josefa Klimenta (člena ÚV KČT), který je dodnes spojován se vznikem Posázavské stezky. Jen poznamenejme, že v prvopočátku byla proponována až k pramenům Sázavy, ale k tomu nikdy nedošlo. Záměr byl sice realizován za Kamenný Přívoz do Krhanic, ale tento úsek později zanikl. Stezka pak byla dokončována  mezi lety 1920–1925 do dnešní podoby.  Osobnosti spojené s divokým kaňonem Sázavy přibližuje znalec trampingu Michael Antony – Tony ve Střípcích z historie Posázavské stezky. Sázava je také od dob Keltů řekou zlatonosnou a to je téma ředitelky Regionálního muzea v Jílovém u Prahy Šárky Juřinové v kapitole Tajemství zlaté řeky Sázavy a neb jak si naplnit kapsy zlatem, která také zve k návštěvě expozic zlata muzea v Jílovém. Knížka nemohla opominout romantiku Posázavského pacifiku a jeho přispění k proměně zdejšího života. Předválečný tramping podrobně popsal a doprovodil dobovými fotografiemi nestor osad Martin Maršálek.

Posázavská stezka je především příroda a na místě je výzva „Jen se dívejme, prosím“ se stručnou charakteristikou fauny a flory ikonického kaňonu s vrchem Medník a Třešbok od Jakuba Harsy. V závěru knížky jsou dvě kapitoly, které připomínají smutnou historii 2. světové války, kdy řeka Sázava v těchto místech tvořila hranici vystěhovaného prostoru pro cvičiště jednotek SS (1942–1945). Sruby a chaty byly vystěhovány, jejich obyvatelé do tohoto prostoru nesměli. Historik Tomáš Zouzal zde seznamuje čtenáře s málo známou historií Pracovně-výchovného tábora Hradištko/Břežany umístěné nad řekou Sázavou. Mementem této doby je pak vzpomínka „Vilda Jakš – boxer a tramp z posázaví“ od Michaela Antonyho – Tonyho.

V knížce je řada dalších zajímavostí a málo známých informací, historických fotografií a tak stojí za to se s ní seznámit a nebo se rovnou Posázavskou stezkou s ní v rukou projít.

Editor publikace Václav Šmerák

Přílohy ke stažení:
Vybranā str†nky Stolet° Pos†zavskā stezky Region†ln° muzeum v J°lovām u Prahy a Mezi żekami
TZ Region†ln° muzeum v J°lovām u Prahy ve spolupr†ci s Mezi żekami - Stolet° pos†zavskā stezky