Jak zvládnout dospívání dětí a předcházet rizikovém chování

V pondělí 4. listopadu se v Mateřském centru Hvězdička konala velmi zajímavá přednáška týkající se dospívání dětí a problémů, které během tohoto nelehkého období mohou nastat. Přednášející Mgr. Bc. Hana Klabíková je lektorkou a psycholožkou se zaměřením na dospívající a dospělé. Aktuálně pracuje jako psycholog v Benešově, má vlastní individuální poradenskou praxí a působí i jako lektorka mindfulness kurzů a terapeutických skupin zaměřených na rozvoj socio-emočních kompetencí.

Období dospívání dětí se zdá být pro většinu rodičů nejnáročnějším obdobím během výchovy. A což teprve pro samotné děti! Těch změn, co se na ně během této fáze života valí, je až moc. Mění se fyzicky, někdy až neuvěřitelně rychle rostou, proměňují se v muže a ženy, mají problémy s pletí… Mění se ale i způsob jejich myšlení, vyjadřování, vytváří si názory a postoje k různým tématům a událostem, s kterými se setkávají. Mění se až příliš často jejich nálady, hledají smysl života a často i sami sebe.

Jak jim můžeme v tomto období pomoci? Jak se k nim chovat? Jak je vést, aby tuto přeměnu hravě zvládli a stali se z nich silné, sebevědomé a zodpovědné bytosti? Jak se zachovat, když se u nich objeví poruchy příjmu potravy, závislost na návykových látkách, mají sociální fobii nebo se sebepoškozují? To byla témata, kterými jsme se během pondělní diskuze zabývali.

Dospívání, které trvá přibližně od 11 do 18 let je vlastně trénink na dospělost. Rodič má být pro dítě v tomto období především konzultant. Dobrý vztah, který se buduje od malinka, je pro fungující komunikaci v tuto chvíli nepostradatelnou podmínkou. Dítě si musí být jisto, že i když chybuje, my ho nezavrhujeme a bezpodmínečně ho milujeme. Často nás rodiče provází strach o budoucnost našich dětí. Nechceme mít špatně vychované dítě, které má problémy v mezilidských vztazích a ve škole. A tento strach nás někdy až přehnaně vede ke kritizování, bagatelizování, odmítání nebo poučování.

Co tedy naopak dělat, abychom byli dětem v období dospívání dobrými průvodci?

- Najděte si na děti čas.
- Když Vás požádá o pomoc, pomozte.
- Oceňujte, děkujte a vyjadřujte uznání.
- Buďte příkladem.
- Podnikejte společně akce jako rodina.
- Respektujte jejich oblečení, účesy, přátele a nepořádek v pokoji.
- Diskutujte s nimi, trénují si tak mozek, vyjadřují názory, postoje.
- Řešte s nimi jakákoliv témata, o která projeví zájem. Potřebují, aby padala tabu.
- Když je chcete poučovat, mluvte krátce, ale často – NE dlouhé přednášky!
- Projevujte o ně zájem, pište i SMS, vztah by měl být 50:50.
- Učte je přijímat chyby, dokonalost neexistuje!
- Učte je stanovovat si malé, zvládnutelné cíle.
- Nepřesvědčujte je, že máte pravdu.
- Věřte jim, budujete jim tak sebedůvěru.

Konflikty mezi dospívajícími a rodiči bývají časté, jsou normální a vztahu prospěšné. Dochází k nim i několikrát do týdne. Děti za ně nekritizujte, nazatracujte. My rodiče jsme dospělé zralé osobnosti, měli bychom zvládnout se neurazit. Netrestejte své děti tím, že s nimi přestanete mluvit, nečekejte, až se přijdou omluvit. Udobřovat by se měl jít jako první rodič.

Nekritizujte lidi ve svém okolí, především jejich postavu. Dospívající si pak myslí, že stejně mluvíte v jejich nepřítomnosti i o nich. Kritizují pak sebe sama, ztrácí sebevědomí. Myslí si, že nejsou dost dobří, dokonalí. Z těchto situací pak často vznikají poruchy příjmu potravy, které se bohužel netýkají jen děvčat.

Když se u vašich dětí objeví sebepoškozování nebo zjistíte, že má zkušenost s některou návykovou látkou, snažte se zachovat klid. Někdy je lepší reagovat až s odstupem času. Pokuste se zjistit, co ho k tomu vedlo, proč to udělalo, jaké mělo pocity. Pokud by se situace opakovala, je pak vhodné poradit se s odborníkem.

Ve většině případů jsou všechna tato riziková chování voláním o pomoc. Dítě touží po pochopení, pozornosti, často je příčinou perfekcionismu a touhy po dokonalosti. Těmito projevy, ale také mohou dospívající utíkat od reality, mohou se u nich vyskytovat deprese, ale i vztahové problémy v kolektivu.

V dnešní době je určitě na místě zvážit i závislost na mobilních telefonech, počítačových hrách a sociálních sítích. Děti by na telefonech neměly trávit více než 2 hodiny denně. Je potřeba oddělit čas na zábavu a na učení. Bohužel bylo zjištěno, že pokud dítě tráví na telefonu více než 5 hodin denně, je tato činnost zdrojem psychických nemocí.

Děkujeme mockrát paní Hance Klabíkové za příjemně a užitečně strávený večer.

Besedy probíhají v rámci projektu MC Hvězdička s názvem Jsme tu s vámi a pro vás, který je podpořen z dotačního programu MPSV Rodina a Grantového fondu Města Benešova.

Aktuální přehled akcí a pozvánek na další besedy, přednášky a diskuze týkající se zdraví a výchovy dětí naleznete na našich internetových stránkách www.hvezdicka.info

Autor článku
Monika Pospíšilová