Na návštěvě v Chlístově

Je mu bezmála 700 let, zažil násilné vystěhování za druhé světové války, patřil pod Konopiště i Benešov, od roku 1990 je znovu samostatný – tak by se dala ve stručnosti shrnout historie Chlístova s částmi Racek a Žabovřesky. Obec ležící na dohled od Benešova se s osudem uměla statečně poprat a v současnosti je vyhledávanou adresou. Jak jinak si vysvětlit, že v posledních dvou desetiletích se počet jejích obyvatel zvýšil z původních 314 na nynějších asi 450. A pro většinu „nových“ se stala domovem se vším všudy.

Nárůst počtu obyvatel jde ze 70 procent za Žabovřesky, kde vyrostlo hodně nových rodinných domů. „Jsem moc rád, že z 90 procent se u nás přihlásili k trvalému pobytu, za což jim moc děkuju, protože významně podpořili obecní rozpočet,“ říká starosta Bohumil Rataj. Příjmy obce jsou totiž z největší části určeny zákonem o rozpočtovém určení daní, které je vázáno na počet obyvatel. A bez dostatečných příjmů by obec nemohla investovat, tedy vytvářet dobré podmínky pro život svých občanů.

Vodovod, kanalizace, mostek i hřiště

„Na malých obcích se musíme chovat zodpovědně, na co si nenašetříme, to nemáme. Musím říct, že obecně nepodporuju dotace, hlavně ty, které nemají smysl, třeba cyklostezka odnikud nikam. Plánujeme ale spoustu projektů, kde se bez dotace neobejdeme, náš roční rozpočet je kolem 9,5 milionu korun. Stavba vodovodu a kanalizace, kterou připravujeme ve spolupráci s městem Benešov, má rozpočet kolem 70 milionů korun, a to by bylo nad síly obce. Na to navážou nové komunikace, takže pokud se to všechno podaří zrealizovat, bude obec na dalších 40 až 50 let zajištěna,“ řekl starosta. Vodovod povede přes Pomněnice na Racek, do Chlístova, Žabovřesk, Bukové Lhoty, Vidlákovy Lhoty a Úročnice. Systém odvodu splaškových vod je plánován obdobně, ale s tím, že v Žabovřeskách by se využila a rozšířila stávající čistírna, z Chlístova a Racku by kanalizace byla svedena do přečerpávací nádrže na Racku a odtud by šla pod tlakem do benešovské čistírny odpadních vod.

Příští rok obec plánuje také velkou opravu mostu na Racku, který dosluhuje. Náklady jsou odhadovány na 4 až 5 milionů korun. V Chlístově také vybuduje nové multifunkční hřiště s polyuretanovým povrchem – s pokrytím nákladů ve výši 2,2 milionu korun pomůže dotace 1,4 milionu korun z programu Společná zemědělská politika (SZP), kterou obec získala přes MAS Posázaví. „V současnosti tady mají obyvatelé k dispozici štěrkový plácek a na Racku máme hřiště na pronajatém pozemku,“ přiblížil starosta.  Na hřišti v Racku mají stavební buňku, kterou pro svou činnost využívají místní spolky. K dispozici mají také hasičárnu nebo malý sál a hernu v rekonstruované staré škole v Chlístově, v níž našel zázemí také obecní úřad a knihovna. Školu obec před třemi roky kompletně zrekonstruovala za asi osm milionů korun. „Našetřili jsme si na to, zvládli jsme to bez dotace,“ poznamenal starosta. Ve funkci je čtvrté volební období, stejně jako podstatná část zastupitelů. „V práci tak můžeme kontinuálně pokračovat. A těm, co přijdou po nás, obec předáme s čistým štítem,“ poznamenal.  

Past na řidiče? Ale jenom na ty neukázněné

Chlístov rozděluje silnice II/106 z Benešova do Týnce nad Sázavou. Spojení s místní částí Racek problémem není. Žabovřesky ale leží na druhé straně frekventované cesty. Situaci ještě zkomplikuje plánovaná stavba přivaděče budoucí dálnice D3, i když by její součástí měla být stavba mostu a lávky pro pěší. „Podél týnecké cesty jsme v Chlistově postavili chodník a autobusové zastávky, získali jsme na to dotaci z Fondu dopravní infrastruktury. Snažili jsme se tím zvýšit bezpečnost chodců, ale nakonec jsme tam museli dát i radar měřící rychlost aut. Lidé nám to mají dodnes za zlé, ale kdyby všichni dodržovali předpisy, obešli bychom se bez radarů,“ konstatoval starosta.

Čarodějnice, Mikuláš, Vánoce…

Starosta si pochvaluje i společenský život v obci – jeho součástí je řada tradičních akcí, například pálení čarodějnic, jarní úklid, loučení s prázdninami, sv. Martin s lampionovým průvodem, Mikuláš, rozsvícení vánočního stromku… „Jednotlivé místní části se v pořádání akcí střídají, nechceme si konkurovat, chceme lidi přitáhnout, ne rozdělit,“ dodal starosta. Komunitní život se podle něj daří udržovat díky odhodlání a obětavosti několika jedinců. Vyzdvihl například činnost spolku Rackováci nebo chlístovských maminek. Uvítal by ale zapojení i dalších obyvatel. „Kdo ale nechce dělat, nepřidá se. A já tu nejsem od toho, abych lidi usměrňoval, mohu jim dát nějakou vizi, mantinely, říct ‚přijďte s nápadem a domluvíme se‘. Může se taky stát, že třeba rok, dva neuděláme žádnou akci a ušetříme si peníze na nějakou větší,“ popsal Bohumil Rataj.

Z historie obce

První záznam o obcích Chlístov a Žabovřesky je z roku 1342. Chlístov (původně Chlistov) patřil až do 50. let 20. století k obci Konopiště, poté byl samostatný a od 1. ledna 1980 byl spolu se svými částmi Racek a Žabovřesky součástí města Benešov. Samostatnost znovu získal 23. listopadu 1990. Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště SS a její obyvatelé se museli vystěhovat.

Žabovřesky před první světovou válkou z větší části vlastnil arcivévoda Ferdinand d’Este, který dal stavebními úpravami osadě ráz alpské vesnice. V obecní kronice na to pamětníci vzpomínají takto: „V největším lesku byly Žabovřesky před návštěvou německého císaře Viléma v roce 1914. Tehdy byly cesty pískem vysypány, na návsi trávníky, po mezích u cest a všude, kam oko pohlédlo, skupiny ozdobných keřů a stromů. Císař prohlásil Žabovřesky za nejkrásnější vesnici v Evropě.“

Na Racku, který leží u Konopišťského potoka, byl původně jen mlýn a jednoduchá pila. Po první světové válce objekt koupilo Družstvo legionářů. Mlýn záhy vyhořel, noví majitelé ho obnovili, přistavěli strojní truhlárnu a katr, zřídili pekárnu a založili cihelnu. Pro své členy postavili postupně několik obytných domů. Mlýn je v současnosti ve vlastnictví soukromé prosperující firmy Metalik s.r.o. Během první republiky založili v romantickém údolí potoka trampové srubovou osadu „Měsíční údolí“, která je dodnes vyhlášeným cílem turistů.

jt