V Křečovicích vzniká Centrum „Suk Dvořák Suk“

Živým kulturním a tvůrčím prostorem, který propojí hudbu, slovo, obraz, rodinnou paměť a současnou tvorbu, chce být připravované Centrum „Suk Dvořák Suk“ v Křečovicích. Proměnit se v něj má zdejší historická usedlost spojená se skladateli Josefem Sukem (1874–1935) a Antonínem Dvořákem (1841–1904) a básníkem Janem Sukem (1951–2025).

„Chci vytvořit tvůrčí centrum, které by tady zůstalo pro další generace a provedlo je nejen ‚životem a snem‘ Josefa Suka, ale i celou Dvořákovsko–Sukovskou linií,“ řekla autorka projektu Ingrid Suková. Snaží se tak naplnit odkaz svého manžela Jana Suka, jehož předčasná smrt v únoru 2025 uzavřela přímou rodovou linii Suků v Křečovicích. Historický dům, v němž Josef Suk žil, se má stát místem vyprávění příběhu rodiny Sukových a Dvořákových. Živá a přístupná expozice připomene nejen Josefa Suka a Antonína Dvořáka, ale také další osobnosti rodiny a jejich tvůrčí svět. Dům by měl návštěvníkovi umožnit vstoupit do příběhu lidí, kteří zde žili, tvořili a jejichž osudy jsou s Křečovicemi hluboce spojeny.

Tři osobnosti, jedno autentické místo

„Po smrti mého manžela Jana, posledního vnuka skladatele Josefa Suka a pravnuka Antonína Dvořáka, jsem se ocitla před problémem, jak naplnit náš společný záměr – vytvořit kulturní centrum z usedlosti Křečovice č. p. 3. Právě tady žil a tvořil skladatel, houslista a pokračovatel dvořákovské tradice Josef Suk. Sem jezdil za svou dcerou Otilií a svým vnukem skladatel Antonín Dvořák, tady instrumentoval poslední část Rusalky. Zde také tvořil můj muž Jan Suk, esejista, kritik a básník,“ připomněla Ingrid Suková. Jejím záměrem je zachovat tuto kulturní památku pro budoucí generace tak, aby zůstala „živá“, aby to nebylo jen muzeum. Koneckonců v jedné z budov usedlosti už je Památník Josefa Suka spravovaný Českým muzeem hudby.

Z nemovitosti chce Ingrid Suková vytvořit interaktivní centrum, které by zahrnovalo paměť rodu a všechny jeho tvůrce. „V tom rodu se objevilo nadání jak hudební, tak výtvarné a literární. Celé se to propojuje od skladatelova otce, který byl v Křečovicích řídícím učitelem a zároveň hrál v kostele na varhany a komponoval – často se mluví o tom, že asi z této linie měl Suk hudební nadání –, ale zapomíná se na to, že i jeho maminka pocházela z rodu s významným kulturním pozadím, také kantorským, které vždycky zahrnovalo velký hudební proud – všichni na něco hráli, všechny děti uměly na housle a klavír a vždycky byly podporovány hudebně. V rodu se to všechno propojilo, a skladatel Josef Suk si tak pomyslně podává ruku s vnukem, který je posledním v rodu a který říkal, že ‚největším darem, který mu život dal, byla hudba‘. Poslouchal ji celý život, napsal o ní několik děl, například Melancholické století oblaku s podtitulem Josef Suk a život umělců, Příroda v opeře nebo V aréně prachu, stínů a večerů,“ vysvětlila Ingrid Suková. Křečovická usedlost podle ní zahrnuje velkou kulturní historii českého národa a má nezpochybnitelný genius loci.

Cesta poutníka

Jedním z možných sjednocujících konceptů celého projektu může být Cesta poutníka. Návštěvník nebude areálem procházet jen jako divák, ale jako poutník, který se postupně setkává s hudbou, slovem, obrazem, rodinnou pamětí, krajinou i vlastním vnitřním tichem. Umožní mu to několik vzájemně propojených míst areálu. První, tzv. Dům tvůrců, v nějž se promění historický dům, ve kterém Josef Suk žil, bude vyprávět příběh rodin Sukových a Dvořákových. Bývalá stodola se promění v tzv. Dům múz, v němž se symbolicky propojí dvě výrazné linie rodinného příběhu: hudební svět Josefa Suka a literární svět Jana Suka. Budou se tu konat koncerty, literární večery, komorní výstavy, přednášky, diskuse, workshopy a další kulturní setkání.

Dalším zastavením bude Knihovna Jana Suka – klidný studijní prostor věnovaný literatuře, filozofii, historii, poezii, hudbě a výtvarnému umění. Nedílnou součástí centra budou zahrady obklopující zdejší dům. Historické stromy, zákoutí, místa k posezení i nově vznikající části zahrady přirozeně propojí jednotlivé budovy a jejich příběhy. V plánu je také vytvořit v okolí Křečovic turistické cesty Josefa Suka.  

Krok za krokem

„Zachovat Sukův odkaz beru jako poslání, jsem posledním vlastníkem usedlosti, který s tím může něco udělat. A kdybych to neudělala, měla bych velké výčitky svědomí. Tuto nemovitost nelze prodat a zničit tak kulturní památku. Beru to nejen jako svůj kreativní projekt, ale i jako dar. Velkým zdrojem inspirace a síly je má láska k mému muži Janovi, společně jsme o tom snili, on zemřel a já bych to asi nedokázala pustit a zpronevěřit se tomu. On věřil, že to nikdy neprodám, a proto to celé svěřil do mých rukou,“ přiznala Ingrid Suková.

Je si vědoma, že bez kvalitního týmu spolupracovníků a bez podpory veřejnosti se jí nepodaří projekt realizovat. „Už jsem v domě nechala vyměnit elektrické rozvody, udělat novou fasádu, odvodnění, provedla základní úpravu zahrady, a to všechno z vlastních prostředků. Náklady na projekt, který už má i svou architektonickou studii, ale přesahují mé možnosti,“ popsala. Do konce roku proto plánuje založit nadaci, která by propojila odborníky ze spisovatelské, hudební i výtvarné obce a kulturní veřejnosti a která by celý projekt zaštítila. Velkou oporou jsou jí v tom právník Zdeněk Slapnička a jeho dcera Hana nebo redaktor a editor Jan Šulc. Ohromným zdrojem síly a odhodlání jsou pro ni také  reakce návštěvníků Památníku Josefa Suka, kteří jsou často usedlostí nadšeni a mluví o velkém zážitku, za který jsou vděčni.

„Jsme ve fázi tvoření týmu, snažíme se oslovit příznivce i veřejnost. Ozývají se i dobrovolníci, kteří chtějí podpořit projekt a jsou ochotni spolupracovat na jednotlivých částech,“ přiblížila Ingrid Suková. Vzpomněla například partu příznivců geocachingu, kteří před usedlost umístili jednu z kešek a uspořádali brigádu na pomoc s úklidem zahrady – sjelo se na ni 16 lidí z celé republiky. Projekt má také svůj nový web www.sukdvorak.suk.cz a hledá správce svých sociálních sítí.

Archeologie blízkosti

Život a dílo skladatele Josefa Suka očima a slovy jeho vnuka, básníka, esejisty a redaktora Jana Suka přibližuje poetický hudebně-literární pořad Archeologie blízkosti. Je proložen obrazovou dokumentací, hudebními ukázkami z díla Josefa Suka a básněmi Jana Suka, jež se stávají součástí výpovědi o hledání osobní a rodové identity. Pořad vznikl u příležitosti 91. výročí úmrtí skladatele Josefa Suka a premiéru měl v Neveklově. Autorky Leona Bohdálková a Veronika van der Ent ho představily také v Praze, Křečovicích nebo Hradištku a rády ho přivezou i do dalších měst a obcí.

Foto Jana Suka: Petra Růžičková

jt