Ve znaku Stříbrné Skalice je na modrém podkladu horník rozebírající skálu mlátkem a želízkem. Říkávalo se tu, že kámen, který hodí po krávě pasák má tady větší cenu než ta kráva sama. A je na tom kus pravdy. Na počátku 15. století se zde začalo těžit stříbro, v 18. století těžba ustala. Drahý kov dopomohl Skalici k povýšení na město i získání privilegií. Její zašlou slávu připomíná barokní radnice z roku 1719 s několika okolními domy. Dnes je město střediskem letní rekreace v Posázaví.