Výroční obyčeje ve středních čechách

V jílovském muzeu končí putování výstavy, připravené Pracovištěm pro tradiční lidovou kulturu Středočeského kraje se sídlem v Kouřimi.

O lidové tradici , jejíž součástí jsou obyčeje, provázející průběh celého roku, byla napsána nepřeberná  odborných prací i textů vycházejících  v populárních publikacích, časopisech a novinách. Bylo nashromážděno mnoho fotografií, filmových materiálů a etnografických artefaktů umístěných v muzejních národopisných sbírkách. Příležitostně se o jejich významu a původu dovídáme v rozhlasových relacích, televizních zprávách a pořadech, dnes i na webových stránkách.

Většina těchto  zdrojů informací je zaměřená na minulost, romantické a často idealizující ohlédnutí zpět, do "starých dobrých časů". Podobně jako lidové písně  a tance, také obyčeje zařazují s oblibou do svého repertoáru folklorní soubory, často jsou předváděny v muzeích. Stávají se součástí rozmanitých kulturních akcí, ale také komerčního podnikání. Otázkou ovšem je, zda jsou v dnešní technické, počítačové a stále více globalizované kultuře ještě živé.  A  jestli a v jaké míře existují ve středočeském regionu, který ani v minulosti nebyl pokládán za oblast s výraznými, osobitými tradicemi lidové kultury. Těžko bychom hledali jednoznačnou odpověď.

Jsou místa, kde nalezneme stopy dávno zaniklých tradic jen v paměti nejstarších lidí. Ale jinde v prostředí vesnickém i městském nacházíme více než pouhé stopy, obyčejová tradice zde stále žije. Někde je uchována odedávna, bez přerušení, jinde po různě dlouhé přestávce obyčej znovu ožívá, jinde vzniká tradice úplně nová, spojená se současností.  Mění se význam obyčejů, obvykle ztrácejí původní návaznost, hlubší význam se vytrácí, převažuje zábavná funkce. Často však vyjadřují vztah k místu a přátelské vztahy mezi obyvateli , snahu o zajímavé společné prožívání  svátečních příležitostí.
 
Etnografové již řadu let dokumentují zanikání, uchovávání a zrod tradičních jevů, jejich vývoj a proměny. Zaznamenávají konkrétní události v průběhu roku v oblasti středních Čech, okolnosti a příčiny těchto změn. Některé výroční obyčeje byly ve většině míst opuštěny a zapomenuty již před několika generacemi. Mezi ně patří například velikonoční řehtání. Přesto se nachází v našem kraji obdivuhodně vesnic, kde k přerušení nedošlo a tradice je uchovávána zcela přirozeně, bez zásahu dospělých.

Výstava, kterou v těchto dnech můžete navštívit, ukazuje tyto lidové tradice a obyčeje, známé i téměř zapomenuté, tak jak se mnoha středočeských obcích udržují a rozvíjejí. Tyto projevy v současné  svobodné občanské společnosti znovu žijí, můžeme sledovat jejich zanikání i znovuprobouzení, proměny jejich forem a funkcí, zrození tradic nových. Představují osobitý, nenahraditelný prvek v kultuře společnosti.

Podle textu Vandy Jiříkovské upravil  Pavel Borský